Trosky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trosky

Trosky, letecký snímek

Vrchol 514 m n. m.
Prominence 128 m ↓
Izolace 7,5 km → Tatobitský vrch

Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Trosecká část[1]
Souřadnice 50°30′59″ s. š., 15°13′50″ v. d.
Trosky
Fire.svg
Trosky
Hornina čedič, slínovec
Povodí Žehrovka, Libuňka

Trosky (514 m n. m., na mapách bývá uváděna výška 488[pozn. 1]) jsou neovulkanický vrch se zříceninou hradu v CHKO Český ráj, přibližně mezi Turnovem a Jičínem, v katastru obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Trosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. V horních partiích vrchu leží chráněné území přírodní památky Trosky. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny.

Hrad[editovat | editovat zdroj]

Trosky, pohled z Baby na Pannu

Popis[editovat | editovat zdroj]

Se stavbou hradu bylo započato koncem 14. století (asi kolem roku 1380). Vlastnosti terénu rozhodly i o způsobu stavby. Mezi dvěma čedičovými homolemi byl založen vnitřní hrad. Z jihu byl chráněný prudkým svahem, na severu předhradím. Boky zajišťovaly více než dostatečně obě homole, které však nezůstaly nevyužity. Na obou nepřístupných vrcholech byly postaveny věže. Na nižší, zavalitější (relativní výška 47 metrů), nazývané Baba, se zvedala nižší, pětiboká věž. Na východní, štíhlejší homoli (relativní výška 57 metrů), která se snad pro svou nepřístupnost nazývá Panna, se tyčila vysoká, obdélná věž.[3][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Čeňka z Vartenberka, zakladatele hradu, připadl hrad králi Václavu IV. Roku 1398 získal hrad a celé panství od krále Ota z Bergova a po něm zdědil Trosky jeho stejnojmenný syn – Ota mladší. Ten, jako zarytý katolík na sebe upoutal hněv husitských vojsk, která v roce 1424 Trosky oblehla. Hrad se jim však zdolat nepodařilo. V roce 1455 syn Oty z Bergova, Jan, prodal Trosky s celým panstvím pánovi sousedního panství a hradu Kosti, kterým byl Jan Zajíc z Hazmburka. Pro Trosky to však v podstatě znamenalo konec živé existence. V roce 1469 byly Trosky dobyty královským vojskem. Hrad se stal už jen střediskem hospodářské správy a několikrát ještě změnil majitele. Ještě za třicetileté války hrad stál, i když už opuštěný a zpustlý. O tom, jak hrad skutečně vypadal v době svého vzniku, prameny mlčí. Nedochoval se žádný obraz či rytina, veškeré archivní materiály shořely. Z pramenů je známo, že jediný historicky věrný obraz Trosek ukořistili Švédové za 30leté války na zámku Hrubá Skála a odvezli jej do Švédska. V roce 1821 prodávají Valdštejnové Trosky Janu Lexovi z Aehrentalu. Jeho syn Alois začal v roce 1841 stavět točité schodiště, jímž chtěl zpřístupnit vrchol Panny a tak využít vyhlídky do dalekého okolí. Bohužel v roce 1843 zemřel a stavba zůstala nedokončena.[3][4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 se staly Trosky majetkem Klubu českých turistů. V roce 2000 byla postavena hradní vyhlídka pod věží Panna na konci starého nedokončeného schodiště z aehrentalské éry a nově bylo postaveno přístupové schodiště a vyhlídkový ochoz na věži Baba, který umožňuje kruhový rozhled do širého okolí a zajímavý pohled na druhou věž Panna. Hrad je nyní majetkem státu a je spravován Národním památkovým ústavem Praha - územním odborným pracovištěm v Liberci.[3][4]

Geologie vrchu[editovat | editovat zdroj]

Věže hradu Trosky, Baba a Panna

Trosky představují erozní relikt struskového kužele. Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a obnažila dvojitou přívodní dráhu bývalých monogenetických vulkánů tvořenou kompaktním bazanitem[pozn. 2] (druh čediče). V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové subhorizontálně uložené deskovité těleso se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Tato partie patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z Baby. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány relikty pyroklastických uloženin. Zvrstvení není vyvinuté, ale z textury uloženin je zřejmé, že strusky byly ukládány na povrchu v podobě struskového kužele. Stupeň fragmentace i četnost vesikulárních fragmentů odpovídají strombolskému typu erupce. Bazanit z Trosek byl datován na 16,5 milionů let. Aktivita započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla vytěžena.[5]

Trosky, pohled od Panny na Babu

Dvě skalní věže vzniklé na vypreparovaných výplních soupouchu byly modelované vedle antropogenní činnosti periglaciálním mrazovým zvětráváním: mrazové sruby, trhliny v sloupovitě odlučné hornině. Na úpatních slínovcových svazích vznikl soliflukční suťový plášť. V okolí je rozsáhlý pískovcový podstavec se skalními tvary na příkrých svazích (skalní město PR Apolena na JJV). Vrch je převážně zalesněný borovicí, místy jsou smrkové a bukové porosty.[2]

Geomorfologie vrchu[editovat | editovat zdroj]

Vrch Trosky geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Troskovická vrchovina a její Trosecké části.[1]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Automobilem se dá dojet na parkoviště vzdálené asi 100 metrů jižně od samotného hradu po odbočce ze silnice Troskovice – Borek. Kolem hradu prochází modrá modrá turistická značka, zelená zelená turistická značka i červená červená turistická značka turistická značka.[6]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Maximální výška Trosek je 514 (věž Panna). Vrcholová kóta je ale umístěna níže na vyhlídce na úbočí Panny ve výšce 488 m.[2] Právě tato výška je uváděna patrně na všech mapách.
  2. Demkův Zeměpisný lexikon ČR[2] uvádí čedičovou horninu olivinický nefelinit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.  
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  3. a b c Hrad Trosky [online]. Trosky.cz, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.  
  4. a b c Hrad Trosky [online]. Hrad-Trosky.cz, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.  
  5. LORENCOVÁ, Markéta. Trosky [online]. Česká geologická služba, 2007-11-23, rev. 2011-11-12, [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.  
  6. Mapy.cz [online]. Seznam.cz, [cit. 2014-02-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]