Timocharis (kráter)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kráter Timocharis
Kráter Timocharis (největší z kráterů na fotografii)
Kráter Timocharis (největší z kráterů na fotografii)
Souřadnice na Měsíci
Selenografická šířka26,7° S
Selenografická délka13,1° Z
Timocharis
Timocharis
Timocharis, Měsíc
Další údaje
Typ kráterukruhové pohoří
Průměr kráteru34 km [1]
Hloubka3,1 km [1]
Colongitudo13°
EponymTimocharis

Timocharis je výrazný měsíční impaktní kráter s ostrým okrajem a terasovitými valy nacházející se v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů) na přivrácené straně Měsíce. Má průměr 34 km a je hluboký 3,1 km[1], pojmenován je podle řeckého astronoma a filosofa Timocharise Alexandrijského.[2][1] Přímo v jeho středu se nachází další malý impaktní kráter. Dopad meteoritu, který jej způsobil, zcela odstranil středový vrcholek Timocharise.

Nejbližším kráterem srovnatelných rozměrů je Lambert ležící západně (průměr 30 km). Východně od Timocharise leží dvojice kráterů Feuillée a Beer. Jihovýchodně leží malý kráter Pupin (dříve Timocharis K), jihozápadně kráter Heinrich (dříve Timocharis A). Severně se nachází malý řetězec kráterů pojmenovaný Catena Timocharis (délka cca 50 km).[1] Mezi krátery Timocharis a Lambert se táhne mořský hřbet Dorsum Higazy.

Satelitní krátery[editovat | editovat zdroj]

V okolí se nachází několik sekundárních kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy.

Timocharis Sel. šířka Sel. délka Průměr
B 27.9° S 12.1° Z 5 km
C 24.8° S 14.2° Z 4 km
D 23.8° S 15.1° Z 3 km
E 24.6° S 17.1° Z 4 km
H 23.6° S 16.6° Z 2 km

Následující krátery byly přejmenovány Mezinárodní astronomickou unií:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Timocharis, s. 68/21. 
  2. Crater Timocharis on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Le Verrier, s. 48/11. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]