Šatovník nihojský
 Šatovník nihojský | |
|---|---|
 Samec a samice | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | pěnkavovití (Fringillidae) |
| Rod | šatovník (Telespiza) |
| Binomické jméno | |
| Telespiza ultima Bryan, 1917 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šatovník nihojský (Telespiza ultima) je druh kriticky ohroženého zpěvného ptáka z čeledi pěnkavovití (Fringillidae), endemit ostrova Nihoa (Havajské ostrovy).
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Šatovník nihojský se endemitně vyskytuje na skalnatém ostrově Nihoa, jenž tvoří část severozápadního řetězce Havajských ostrovů. Prehistorické fosilní nálezy tohoto druhu z ostrova Molokai z hlavního řetězce Havajských ostrovů svědčí o tom, že šatovník měl před lidskou kolonizací Havajských ostrovů širší distribuci než v současnosti. Tyto populace však vymizely nejspíše následkem odlesňování společně s dopadem nepůvodních predátorů.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Šatovník nihojský se vzhledem podobá šatovníkovi laysanskému (Telespiza cantans), jenž se vyskytuje na havajském ostrově Laysan. Nihojský druh je nicméně menší – asi 17 cm dlouhý – s kratším zobákem. Liší se taktéž zbarvením. Samci šatovníka nihojského mají modrošedě zbarvený hřbet se žlutým nádechem uprostřed, tmavě zbarvená křídla a žlutavě bílou spodní část těla. Hlava a hruď má žluté zbarvení. Samice a nedospělí jedinci mají tělo zbarveno žlutě, avšak s výrazným tmavým pruhováním.[2][3]
Šatovník nihojský se vyskytuje v nízkých křovinatých nebo travnatých oblastech ostrova, přičemž se živí semeny i jinými rostlinnými částmi, bezobratlými i vejci mořských ptáků. Hnízda si pár obyčejně staví ve skalních průrvách anebo mezi kusy balvanů. Samec brání oblast asi 3 až 4 metry od hnízdiště. Hnízdo samotné je budováno z trav, větviček a peří mořských ptáků, samice do něj naklade 2 až 5 vajec. V zajetí na vejcích sedí pouze samice, pročež vejce jsou inkubována asi 15 dní.[2][3]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje šatovníka nihojského za kriticky ohrožený druh, protože se vyskytuje pouze na malém území a jeho celková populace zaznamenávala podle jednotlivých sčítání výrazné výkyvy. Poslední průzkumy z roku 2012 poskytují velmi hrubý odhad, že Nihoa skýtá útočiště pro asi 3 000 dospělců. Některé hypotetické události, jako náhodné zavlečení predátorů či ptačích nemocí na ostrov, extrémy počasí nebo vliv nepůvodních škůdců na vegetaci ostrova, mohou vést k rychlému vymizení populací.[3]
Roku 1967 byla populace šatovníka nihojského vysazena na Francouzské fregatní mělčiny, ale do poloviny 80. let zde vymizela, možná následkem absence vhodných míst ke hnízdění.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d PRATT, H. D. The Hawaiian Honeycreepers. Oxford: OUP, 2005. Dostupné online. ISBN 019854653X. S. 201–202. (anglicky)
- ↑ a b c d BirdLife International. 2018. Telespiza ultima. The IUCN Red List of Threatened Species 2018: e.T22720722A130854185. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22720722A130854185.en. Downloaded on 18 January 2021.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šatovník nihojský na Wikimedia Commons 
Taxon Telespiza ultima ve Wikidruzích
