Stříška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o diakritickém znaménku. Další významy jsou uvedeny v článku Cirkumflex (rozcestník).

Stříška, především pro francouzštinu[1] se používá též název cirkumflex, circumflex[p. 1] (z lat. circumflexus, dokola ohnutý, fr. accent circonflexe), především pro slovenštinu[4][5] též vokáň[p. 2], je diakritické znaménko vypadající jako háček otočený o 180 ° ( ˆ ). Tuto diakritiku používá řada jazyků (např. francouzština, norština, portugalština, esperanto, slovenština), případně romanizační abecedy (ISO 9 pro cyrilici, kunrei pro japonštinu) kde historickým vývojem nabyla různorodé funkce (mezi nejběžnější patří označení délky, přízvuku, ve slovenštině označení výslovnosti diftongu, ve francouzštině stažené hlásky a homofony).

Diakritické znaménko je odvozeno od označení protaženého přízvuku ve starořečtině, který v alfabětě vznikl spojení akutu (´) a gravisu (`) a který v alfabetě vypadá většinou jako vlnovka ( ῀ ) či obloukovitá stříška. Posléze byl přejímán jinými jazyky (a do latinky), nicméně tyto přízvuk cirkumflex neměly (případně ho ztratily - tento přízvuk je uváděn pouze u litevštiny), takže znaménko cirkumflex užívaly k jiným účelům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Označování diakritické znaménka podle latinské výrazu pro jistý přízvuk je běžné ve většině jazyků (typicky románských), v češtině je vymezení jaksi kolísavé, srv. definice v OSN 5,[2] SSJČ,[1] v Encyklopedii písem světa[3]
  2. Tento výraz ze slovenštiny není příliš častý, nicméně se objevuje v některých důležitých českých zdrojích, např. nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-01-07]. Heslo cirkumflex.  
  2. KOVÁŘ, Emanuel. Ottův slovník naučný: Pátý díl. Praha : Jan Otto, 1892. Dostupné online. Heslo Circumflexus, s. 389–390.  
  3. MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa. Praha : Libri, 2005. 181 s. ISBN 80-7277-288-0. S. 166.  
  4. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-01-07]. Heslo vokáň.  
  5. ABZ – slovník cizích slov [online]. abz.cz, [cit. 2015-01-07]. Heslo vokáň.  
  6. Nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy [PDF]. Vláda ČR, 2006-12-12, [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.