Splaveniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Termín splaveniny označuje přirozený materiál koryta vodního toku, unášený za určitých situací (zpravidla vyšší průtoky) vodním proudem[1][2]. V žádném případě sem nepatří cizorodý přírodní i umělý materiál unášený vodním tokem (větve, listí, odpadky, …), který se označuje jako spláví.

Splaveniny se obvykle dělí podle způsobu pohybu na:

  • splaveniny dnové, které se po dně pohybují sunutím, válením nebo saltací (poskoky);
  • splaveniny suspendované, pohybující se ve vznosu. Ty ještě můžeme rozdělit na:
    • suspendované splaveniny jako takové (v anglické literatuře suspended load), tvořené materiálem koryta
    • plaveniny (v anglické literatuře washload), tvořené splachy z povodí a pod. (čili zcela odlišná geneze). V terminologii jakosti vod se plaveniny označují jako nerozpuštěné látky. Vzhledem k tomu, že jsou z velké části tvořeny jílovými minerály a organickým materiálem s velkou sorbční schopností, mohou být význačným nositelem jiných látek, nař. polutantů.

Další možné dělení je podle velikosti splaveninových částic podle tabulky:

třída jíl prach (silt) písek

velmi jemný

písek jemný písek střední písek hrubý
velikost [mm] <0,004 0,004–0,062 0,062–0,125 0,125–0,250 0,25–0,50 0,50–1,00
třída písek

velmi hrubý

štěrk

velmi jemný

štěrk jemný štěrk střední štěrk hrubý štěrk

velmi hrubý

velikost [mm] 1,00–2,00 2–4 4–8 8–16 16–32 32–64
třída oblázky malé oblázky velké balvany malé balvany střední balvany velké balvany

velmi velké

velikost [mm] 64–130 130–250 0,25–0,50 m 0,5–1,0 m 1,0–2,0 m 2,0–4,0 m

Vzhledem k tomu, že splaveniny jsou prakticky vždy směsí zrn různých velikostí, používá se pro popis složení splavenin křivka zrnitosti a některé její percentily (resp. velikosti zrn [m] těmto percentilům příslušné – zejména , , , , a kde index označuje percentil), které se často objevují v teoretických úvahách např. o drsnosti koryt vodních toků a pod. Jako velikost zrna se uvažuje tzv. sítový průměr.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vanoni, V. A. (ed) (1975): Sedimentation Engineering. ASCE Manual No 54. ASCE, New York
  2. Simons, D.B. a Sentürk, F. (1992): Sediment Transport Technology. Water Resources Publications.