Petrohradský dub

Památný strom (chráněný); Selský dub
	Petrohradský dub
Druh	dub letní; Quercus robur
Evidenční č.	101853 (8653)
Ochrana	od 1. října 1989
Poloha
Kraj	Ústecký
Okres	Louny
Obec	Petrohrad
Katastr	Petrohrad
Poloha	háj Petra Bezruče
Souřadnice	50°7′18,81″ s. š., 13°26′6,79″ v. d.
	Petrohradský dub
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrohradský dub (také známý jako Selský dub nebo dub Petra Bezruče) je jeden z našich nejstarších památných stromů – dubů. Na čelní příčky se staví i díky svému devítimetrovému obvodu, který z našich památných dubů překonává jen ten Žižkův v Náměšti. Strom roste u obce Petrohrad na kraji háje Petra Bezruče, místní přírodní památky.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

název: Petrohradský dub, dub v háji Petra Bezruče, dub Petra Bezruče, Selský dub
výška: 27 m^[1], 28 m^[2]
obvod: 850 cm (1987)^[3], 884 cm (1994)^[4], 900 cm (2001)^[2]^[1]
výška koruny: 20 m^[2]
šířka koruny: 19 m^[2]
věk: 900 let^[2]
sanace: ano
souřadnice: 50°7'18.81"N, 13°26'6.79"E

Dub roste po levé straně silnice směrem na Stebno - při cestě z Petrohradu asi 280 m za hřbitovem. U dubu jsou k dispozici lavičky. Areál Bezručova háje je zajímavý nejen památným dubem. Na žulovém podloží roste řada starých stromů, především dubů, buků, lip a javorů. Žulové balvany se dostávají na povrch a mnohé jsou známé svými tvary připomínajícími tváře.

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Petrohradský dub patří k nejzachovalejším svého věku v Česku. Kmen je dutý, větví se v 8 metrech.

Dub je pravidelně ošetřován, v minulosti byly odstraněny náletové stromy v těsné blízkosti, aby měla koruna prostor.

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Háj Petra Bezruče byl vyhlášen přírodní památkou 15. září 1957, v den básníkových 90. narozenin. Mimo přírodní zajímavosti se v rezervaci nachází zřícenina Petrohrad (Petršpurk) a architektonicky zajímavá kaple Všech svatých vystavěná na základech hradní věže, které jí propůjčily kruhový půdorys připomínající starobylé rotundy.

Podle pověsti se při selském povstání roku 1680 pod dubem scházeli rychtáři devatenácti vesnic a po prohře předpověděli, že nespravedlnost potrvá, dokud se dub bude zelenat.^[2]