Satanské verše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o verších. O románu pojednává článek Satanské verše (román).

Satanské verše je pojem, který použil historik Sir William Muir (1819–1905) pro označení několika veršů, které byly údajně původně v Koránu, ale pak byly vypuštěny. Verše, propagující polyteismus, Mohamed recitoval polyteistům, aby si získal jejich přízeň. Polyteisté byli potěšeni, ovšem polyteismus je s islámem neslučitelný a proto později Mohamed zjevil, že mu tyto verše nenadiktoval Alláh, ale Satan. Píše o nich historik Muhammad ibn Ishák (zemřel r. 768), který sestavil Mohamedův životopis zhruba 130 let po jeho smrti.

Text

Současné verše (19-23), odsuzující polyteistické bohyně, v súře 53 s názvem Hvězda zní takto:

"Přemýšleli jste o Al-Lát, Al-Uzzá a Manát, té třetí - jiné? Vy syny byste měli mít a On pouze dcery? To vskutku rozdělení by bylo nerovné! Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení." Současné verše 19-23 v súře Hvězda (53), na jejichž místě původně byly tzv. "Satanské verše"

Původní text však měl být odlišný, vyzývající k uctívání třech polyteistických bohyní:

"Přemýšleli jste o Al-Lát, Al-Uzzá a Manát, té třetí - jiné?

Věru, to jsou labutě (bohyně) vznešené a můžete vskutku doufat v jejich přímluvu!"

Původní "Satanské verše" vložené namísto dnešních veršů 19-23 v súrě Hvězda (53)

Se satanskými verši také souvisí verš 52, v súře 22, zvané Pouť, který vysvětluje, že je běžné, že Satan našeptá něco prorokům, kteří si poté myslí, že je to od boha:

"Nevyslali jsme před tebou posla ani proroka, aby satan nebyl podvrhl do přání jeho něco nevhodného, avšak Bůh zruší to, co satan podvrhne, a potom Bůh potvrdí Svá znamení - a Bůh vševědoucí je i moudrý."

Interpretace

Odlišný text súry 53 (Hvězda) bývá interpretován různě - ať už jako Satanovo oklamání (verze raných islámských spisovatelů), jako ozvěnu původního islámu (někteří historici) či jako Mohamedův politický tah, kterým bere na milost předislámské bohyně al-Lát, al-Uzzá a Manát uctívané v Mekce (pohled mnoha moderních badatelů).

Přijetí

Islámský svět

Příběh Satanských veršů se vyskytuje v některých tafsírech [1] a al-Tabarího verzi Ibn Ishakova životopisu proroka Mohameda, stejně jako v raných dílech koránských exegetů.[2] Od čtvrtého století islámského letopočtu se však rozvíjela tradice isma‘, která káže, že Mohamed byl od jakýchkoliv omylů v otázce víry chráněn Alláhovou prozřetelností. Muslimští učenci proto začali příběh "satanských veršů" napadat.

Západ

Západní historičtí kritici jako William Montgomery Watt a Alfred Guillaume označují příběh za skutečný, jelikož je podle nich nemyslitelné, aby si raní současníci a následovníci Mohameda vymysleli příběh, kerý by natolik kompromitoval jejich vůdce.[3]

Reference

  1. Ahmed, Shahab (2008), "Satanic Verses", in Dammen McAuliffe, Jane, Encyclopaedia of the Qurʾān, Georgetown University, Washington DC: Brill (published 14 August 2008)
  2. ibn Isḥāq ibn Yasār, Muḥammad; Ibn Hishām, ʻAbd al-Malik, Sīrat Rasūl Allāh
    Ṭabarī, Ṭabarī, Tārīkh ar-Rusul wal-Mulūk
    Ṭabarānī, Sulaymān ibn Aḥmad, al-Mu'jam al-Kabīr
  3. Watt, Muhammad at Mecca