Rotačka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moderní rotačka na tisk novin

Rotačka je tiskový stroj, u něhož je tisková sazba umístěna na rotujícím válci. Může tisknout jak na jednotlivé archy jako klasické tiskařské stroje, tak také - a dnes častěji - souvisle na „nekonečný“ pás papíru. Rotačky se užívají k tisku velkých nákladů, zejména novin a časopisů, ale také plakátů, poštovních známek a dalších tiskovin.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

První rotačky vznikly v 19. století a rozšířily se hlavně v USA pro tisk novin. Klasická ("horká") sazba pro tisk z výšky se otiskla a odlila do zakřivených segmentů, které se montovaly na tiskový válec. Rotačka může tisknout na obě strany papíru najednou a lze ji doplnit o různá skládací a řezací zařízení. Od poloviny 20. století se u rotaček stále víc prosazoval ofsetový tisk (z plochy), při němž se na hladké desce vytvoří hydrofilní (smáčené vodou a netisknoucí) a hydrofobní (mastné a tisknoucí) plošky, které rozdílně přijímají barvu a podle toho pak také tisknou. Ofsetová sazba se snáze vytváří, zejména při použití počítačů, nepracuje s olovem a snadno umožňuje vícebarevný tisk. Protože se obraz přenáší nepřímo, prostřednictvím přenosového válce, není sazba zrcadlově obrácená. V poslední době se vyvíjejí i jiné principy rotačního tisku, například tzv. bezvodý ofset.

Moderní ofsetová rotačka[editovat | editovat zdroj]

Princip vlhčeného rotačního ofsetu.

Rotačka je rozměrově dosti veliký tiskový stroj s automatickým odvíjením papíru. Většinou se skládá z jedné či více tiskových věží, které jsou vzájemně propojeny do jednoho celku. Každá tisková věž je schopna vyrobit přesně daný počet stran (např. 16), počet tiskových věží v rotačním stroji tedy určuje celkový počet stran produktu (novin). Rotační stroje se dnes většinou používají pro tisk novin, časopisů a jiných vysokonákladových tiskovin. Používaný papír je většinou papír gramáže 45 g/m2, dodávaných v rolích. Tiskovina vyrobená na rotačním stroji mívá na spodní části strany malé vpichy, způsobené speciálními kovovými jehlami (tzv. punkturami), které slouží pro podávání či držení novin při průchodu již zkompletovaného výtisku v poslední části rotačního stroje, tzv. skládacím aparátu, kde probíhá složení a oříznutí produktu na koncový formát. Právě tento skládací aparát je typický pro novinové rotační stroje.
Válce rotačky se otáčejí rychlostí více než 10 otáček za sekundu, což odpovídá rychlosti tisku kolem 40.000 výtisků za hodinu. V dnešní době se jako tisková technika převážně používá offset, a to i při tisku novin.
Novinová rotačka se skládá z těchto částí: odvíječ papíru, tisková věž - tisková jednotka, dráha papíru, skládací zařízení a velín.

Odvíječ papíru[editovat | editovat zdroj]

Odvíječ papíru je zařízení, umístěné u novinových rotačních strojů vespod, u časopiseckých vedle vlastního stroje. Odvíječ má dvě nebo tři masivní otáčivá ramena, do kterých obsluha upíná role papíru. Papír je z odvíječe do rotačního stroje zaveden pomocí automatického zařízení, které je buďto řetězového či páskového charakteru. V jednom rameni odvíječe je upnuta role, z níž se právě tiskne, a v dalším rameni je už připravena nová, která se na ni při spotřebování staré role automaticky přelepí; tím je zajištěna nepřetržitá dodávka papíru do rotačního stroje. Váha jedné role je zhruba 1 tuna a vystačí na cca. 20.000 výtisků.

Tisková věž - Tisková jednotka[editovat | editovat zdroj]

Tisková věž je tvořena 8 tiskovými jednotkami, mezi kterými prochází papír. Ve spodní části tiskové věže se nachází tisková jednotka pro tisk azurové barvy (CYAN), poté směrem nahoru následuje purpurová (MAGENTA), žlutá (YELLOW) a nakonec černá (KONTRAST), zkráceně CMYK. Každá jednotka má lícovou a rubovou část, které jsou zrcadlově obrácené proti sobě.

Tisková jednotka je tvořena soustavou barevných a vlhčích válců, formovým a tlakovým válcem.
Počátek tiskové jednotky se nazývá barevník - je tvořen zásobníky příslušné tiskové barvy, která má hustou, medovitou konzistenci. Barevník je zároveň zařízení, které dávkuje pomocí speciální planžety různé tloušťky barevného filmu do soustavy válců, čímž je zajištěno zabarvení tiskové strany. Z barevníku jde barva do soustavy válců, která barvu nanese na tiskovou formu, resp. tiskovou desku. Na tuto tiskovou desku se kromě tiskové barvy zároveň nanáší vlhčící roztok, který způsobí vymytí tiskové barvy z netisknoucích míst na tiskové desce. Přitom se využívá princip vzájemné odpudivosti mastné tiskové barvy a lehce kyselého vlhčícího roztoku (osmózní voda, Ph 4,6-5,2, teplota cca. 10°C, elektrická vodivost cca. 600-800 mS). Tiskový obraz je poté z tiskové desky přenesen na tisknoucí tlakový válec. Tlakové válce jsou vždy dva, pokryty speciální gumovou vrstvou. Mezi tlaky poté prochází potiskovaný papír.

Dráha papíru[editovat | editovat zdroj]

Potištěný papír, který vychází z tiskové věže, vchází na dráhu papíru, která se někdy nazývá obracecí či řezací částí stroje. Zde se pás papíru, který je prozatím ve stejné šíři jako role papíru, dle požadavků na finální produkt (počet stran, počet knih a jejich skladba ve výtisku) řeže, obrací či převádí na další dráhy. Na dráze papíru jsou také umístěny různé kontrolní a dignostické prvky tiskového stroje (skenery upravující soutisk CMYK, měření tahů drah papíru, čidla reagující na přetržení papíru). Tyto dráhy papíru jsou většinou umístěny nad tiskovými věžemi, jedná se tedy o nejvýše položenou část tiskového stroje (zhruba 10 metrů nad zemí). Již upravené pásy papíru poté vstupují do skládacího zařízení.

Skládací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Skládací zařízení je nedílnou součástí tiskového stroje, většinou je jako jediná část stroje z důvodu vysokého hluku chráněn speciální protihlukovou stěnou. Ve skládácím aparátu dochází k finální úpravě novin, tzn. zejména k řezu jednotlivých novin na daný formát a tzv. třetímu lomu, což je zlomení novin na poloviční formát kvůli menšímu rozměru při distribuci. Např. titul MF Dnes je uprostřed zlomen z tzv. berlínského formátu (zhruba A3) na formát tabloidní (zhruba A4). Poslední část skládácího zařízení zajišťuje vyložení řady novin a její předání na speciální klapkový řetěz, který hotový produkt dopravuje do střediska expedice, kde poté dochází k naskládání novin do balíků a samotné expedici.

Velín[editovat | editovat zdroj]

Velín rotačního stroje je odhlučněná místnost, umístěná většinou před rotačním strojem. V dnešní době jsou všechny funkce a pochody rotačního stroje plně ovládány právě z velínu a zejména z důvodů bezpečnostních se tiskaři při samotném tisku na stroji nepohybují. Při tzv. předtiskové přípravě do rotačního stroje zavede tiskař papír a založí tiskové desky, což se pochopitelně děje před samotným spuštěním stroje k tisku. Při tzv. výjezdu stroje pak tiskaři pomocí ovládacích pultů provádějí zabarvování novin a kontrolují je pomocí digitálních nátisků či denzitometrů, což jsou přístroje na měření tloušťky barevného filmu na výtisku. Dále tiskaři provádějí korekce pasování, což je nastavení tiskových desek, respektive formových válců, do identické pozice (ve smyslu soutisku barev CMYK), aby bylo dosaženo dokonalého překrytí všech čtyř barevných separátů na sebe. V případě nedobře nastaveného soutisku dochází k tzv. rozpasování, což se projeví vylézáním některé z barev z obrázku a celkovou nečitelností strany. Novinový rotační stroj však už ze své konstrukce a použitého papíru není schopen tak kvalitního soutisku a zabarvení jako např. stroje archové (tisk knih a časopisů). Dále je z velínu možno ovládat celou řadu nastavení tiskového stroje (dopouštění tiskové barvy, nastavení formátu novin, nastavení středů tiskových stran atd.)

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1818 - Edward Cowper popsal princip rotačního tisku
  • 1845 - Američan Robert Hoe zkonstruoval první tiskařskou rotačku
  • 1850 - Francouz Hippolyte Marinoni a Němec Jacob Worms postavili prototyp své rotačky, ale zákon, nařizující kolkování každého výtisku,´bránil zavedení rotačního tisku
  • 1853 - The Times dostaly výjimku z tohoto zákona a jsou tak první noviny, tištěné rotačkou
  • 1865 - Američan William Bullock postavil první tiskařskou rotačku, která tiskla na nekonečný pás papíru
  • 1872 - La Liberté, první francouzské noviny, tištěné na rotačce
  • Rotačky vytvořené v 19. stol. byly sto vyrobit 10-12 tisíc 8 stránkových novin za hodinu a to znamenalo možnost a předpoklad pro vznik masového tisku.
  • 1912 - německá firma VOMAG vyrábí první ofsetovou rotačku
  • od 1970 - ofsetové rotačky vytlačují dřívější knihtiskové.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rotary printing presses ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Dobrovolný, Tiskařské stroje a jejich obsluha. Praha: Práce 1950
  • Ottův slovník naučný, heslo Rotační stroj. Sv. 21, str. 1003
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Rotačka, Sv. 10, str. 751
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.