Rhadamanthys
| Rhadamanthys | |
|---|---|
 | |
| Choť | Alkména[1][2] |
| Děti | Oinopión Erythrus Gortys |
| Rodiče | Zeus[1] a Héfaistos a Európa[1][3] |
| Příbuzní | Mínós[1][4] a Sarpedon (sourozenci) Merope, Athamas, Melas, Marón, Talus, Salagus a Evanthes (vnoučata) |
| Funkce | krétský král |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rhadamanthys (latinsky Rhadamanthus) byl syn nejvyššího boha Dia a jeho milenky Európy. Jeho bratry byli krétský král Mínós a Sarpédon, který kraloval v Lykii. Rhadamanthys se oženil s Alkménou, matkou Héraklovou, poté, co zemřel její manžel, tírynthský král Amfitryón.
O jeho životě se mnoho neví, snad jen to, že nikde nevládl. Snad byl učitelem Héraklovým, byl prý spravedlivý a moudrý. Jemu se připisuje výrok, že „na ránu je správné odpovědět ranou“.
Po smrti se Rhadamanthys spolu s bratrem Mínóem a statečným a rovněž spravedlivým Aiakem stal soudcem v podsvětí. Tvořili podsvětní soudní tribunál, před nějž předstupoval každý ze zesnulých. Tribunál určoval místa v Elysiu spravedlivým, nespravedlivé předávali k potrestání bohyním pomsty Erínyiím a ty zbylou většinu těch, kteří nebyli ani dobří ani zlí, ponechávaly v podsvětí jako stíny bez těla. Nejtěžší provinilci končili v Tartaru.
S Rhadamanthyovým jménem je spojena zajímavost, že zavedl přísahu.[Jakou?]
Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí.
- Publius Ovidius Naso, Proměny, Kniha VII.
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
