Propedeutika

Propedeutika (řecky pró před, paideúein vyučovat) označuje předběžné vzdělávání, předběžná cvičení, předběžnou výuku či úvod do určité vědy. V klasické teorii vědy slouží propedeutika k uvedení do vědecké metodiky a vědeckého jazyka a také k celkovému vymezení předmětu studia a výchozích předpokladů a jeho cílů.

Uplatňuje se v různých oblastech.

• Za obecnou propedeutiku bývá považována logika.
• Specializované kurzy nabízené na vyšších stupních gymnázií bývají často považovány za propedeutiku vědeckého studia.
• Propedeutické semináře na univerzitách se zase snaží studentům zprostředkovat informace důležité pro jejich další studium.
• V souvislosti s jazyky se o propedeutice hovoří tehdy, pokud má učení se určitého jazyka příznivý vliv na rozvoj předpokladů pro následné učení dalších jazyků, či obecně na rozvoj dalších intelektových schopností studentů. Nejčastěji se v této oblasti hovoří o propedeutické hodnotě jazyka esperanto.
• Podobně v lékařství má pojem význam všeobecného úvodu se základními informacemi daného oboru, např. interní, chirurgická propedeutika.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Propädeutik na německé Wikipedii.

Literatura

• Wilhelm Kamlah / Paul Lorenzen: Logische Propädeutik. Mannheim u.a.: Bibliografisches Institut, 1987. - ISBN 3-411-05227-9
• Ernst Tugendhat: Logisch-Sematische Propädeutik (společně s Ursulou Wolfovou). - Stuttgart : Reclam, 1986. - ISBN 3-15-008206-4
• Dietfried Gerhardus, S. M. Kledzik/G. H. Reitzig: Schlüssiges Argumentieren. Logisch-propädeutisches Lehr- und Arbeitsbuch, Göttingen 1975.
• Peter Janich: Logisch-pragmatische Propädeutik. Weilerswist: Velbrück, 2001. - ISBN 3-934730-37-X

Autoritní data	NKC: ph207467