Portál:Znojmo/Článek/2023/03

Znak Pánú z Kunštátu a Poděbrad, ze které Boček pocházel

Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi, někdy také Boček z Obřan, (těsně před 1210 – prosinec 1255) byl moravský šlechtic z rodu pánů ze Zbraslavi. Narodil se jako nejstarší syn Gerharda ze Zbraslavi zřejmě těsně před rokem 1210. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1232. V roce 1233 se účastnil bojů mezi Václavem I. a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka. V roce 1238 byl jmenován znojemským purkrabím. Své postavení zužitkoval při sňatku s Eufémií, dcerou velmože Přibyslava z Křižanova, po němž později zdědil rozsáhlé statky. Roku 1252 Boček získal titul hraběte z Perneggu. Téhož roku založil cisterciácký klášter ve Žďáru. V roce 1254 se účastnil křížové výpravy do Pruska. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti svého rodu. Ve starší literatuře byl dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Zemřel v prosinci roku 1255.

V literatuře bývá Boček uváděn s různými predikáty, nejčastěji mu je přisuzován predikát „z Obřan“. Boček Obřany sice držel, ale nikdy se po nich nepsal. Tento predikát poprvé užil až jeho druhorozený syn Gerhard po vystavění stejnojmenného hradu. Boček sám se tituloval pouze funkcí, kterou vykonával – podkomoří, maršálek či znojemský purkrabí – a na začátku kariéry také jako filius Gerardi (syn Gerhardův). Jediný přídomek, se kterým je před rokem 1252 zmíněn, pochází z podezřelé listiny hlásící se k roku 1240. Zde je uveden jako Boček z Jaroslavic. Jaroslavice Boček jistě vlastnil a zřejmě se jednalo i o centrum jeho dominia. Když v roce 1252 získal titul hraběte z Perneggu, používal jej až do smrti. Nikdy se však nepsal po rodné Zbraslavi.