Polovodičový detektor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polovodičový detektor je elektrotechnické zařízení pracující na principu fotodiody zapojené v závěrném směru. Výhody jsou malá šířka zakázaneho pásu a velmi dobrá rozlišovací schopnost. Nevýhody tohoto detektoru jsou hlavně tepelný šum (částečně řeší zapojení v závěrném směru), nižší detekční účinnost oproti scintilačnímu detektoru. Existují také PIN detektory kde je do PN přechodu, dána ilutristická vrstva (čisté Germanium, Křemík, ..).
Použití [editovat]
Pro spektrometrická měření do 10 keV. Při Rentgen-fluoresceční analýze, při neutrinové aktivační analýze…
Externí odkazy [editovat]
- Encyklopedie fyziky, Polovodičové detektory: http://fyzika.jreichl.com/…
- Polovodičové detektory v jaderné a subjaderné fyzice (pdf): http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/…/semi_p.pdf