Polovodičový detektor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Polovodičový detektor je elektrotechnické zařízení pracující na principu fotodiody zapojené v závěrném směru. Výhody jsou malá šířka zakázaného pásu a velmi dobrá rozlišovací schopnost. Nevýhody tohoto detektoru jsou hlavně tepelný šum (částečně řeší zapojení v závěrném směru), nižší detekční účinnost oproti scintilačnímu detektoru. Existují také PIN detektory kde je do PN přechodu, dána ilutristická vrstva (čisté Germanium, Křemík, ..).

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pro spektrometrická měření do 10 keV. Při Rentgen-fluorescenční analýze, při neutrinové aktivační analýze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]