Platina na textilních strojích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Z textilního strojírenství jsou známy dva druhy platin:

• Na osnovních a kotonových pletacích strojích je platina (angl.: sinker, něm.: Platine) proužek z ocelového plechu o tloušťce cca 0,3 mm, který má na těchto strojích různé funkce, např.: zatahování, rozdělování nebo odhazování niti. Na nákresu vlevo je znázorněn (zeleně) tvar platiny z osnovního stávku. V závislosti na jemnosti jehel může být na osnovních strojích až 1600 platin na metr pracovní šířky.

Na ručním pletacím stávku vynálezce Williama Lee (1589) použil jeho asistent Aston poprvé v roce 1620 platiny, což umožnilo zvýšení hustoty ojehlení stávku až na 16 / inch (asi 6 / cm).[1]

Starší žakárový stroj

• Příklad použití platiny je pletení tzv. platinových obloučků. Je to spojení spodních obloučků dvou oček. U zátažných pletenin se spojují dvě očka vedle sebe v jedné řadě, u osnovních pletenin mohou platinové obloučky spojovat také očka ze dvou řádků nad sebou.

• Platina je také kovový háček, s jehož pomocí se na žakárovém stroji ovládají jednotlivé nitěnky. Elektronicky řízené stroje pracují až s 24000 platinami.[2]

Reference

  1. Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing 2001, ISBN 1 85573 333 1, str. 9
  2. http://grosse-jac.de:8080/grosse/produkte/maschinen

Literatura

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 542