Pernarec (hradiště)
| Pernarec | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | nad Úterským potokem, Pernarec,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′19,95″ s. š., 13°4′51,45″ v. d. |
  Pernarec | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pernarec je hradiště jihozápadně od stejnojmenné obce v okrese Plzeň-sever. Nachází se na ostrožně nad levým břehem Úterského potoka mezi jeho dvěma bezejmennými přítoky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Opevněné sídliště bylo podle archeologických nálezů osídleno v eneolitu, ovšem kdy bylo postaveno opevnění je nejisté. Keramické střepy pochází z období chamské kultury a projevují se na nich vlivy řivnáčské kultury. Získali je Jaroslav Bašta a Dara Baštová při malém archeologickém výzkumu v roce 1984.[1] Kromě střepů zde nalezli také mazanici s otisky prutů a kamenný brousek a drtič.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Charakter sídliště odpovídá dalším eneolitickým sídlištím ze západních Čech, ale odlišuje se od nich existencí opevnění. To chránilo plochu o rozloze přibližně 500 m². Dochoval se z něj kamenný val, který v délce dvanácti metrů přepažuje přístupovou šíji ostrožny za jejím nejužším místem. Val je čtyři až pět metrů široký a na vnější straně až dva metry vysoký. Výška na vnitřní straně je pouze 1,5 metru.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BAŠTOVÁ, Dara. Pernarec. Výzkumy v Čechách. 1984–1985. 1987, s. 145. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-02].
- ↑ JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). ISBN 978-80-7043-956-2. S. 107–108.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Pernarec, s. 235.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAŠTOVÁ, Dara. Pravěké osídlení povodí Úterského potoka. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVIII, s. 3–31.