Pavel Molnár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Molnár
Narození8. února 1940 (84 let)
Bátorove Kosihy
VzděláníOdborné učiliště sklářské, Nový Bor
Povolánísklářský výtvarník
OceněníBavorská státní cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Molnár (Molnar) (* 8. února 1940, Vojnice) je sklářský výtvarník, který se v Čechách vyučil foukačem skla a roku 1965 emigroval do Západního Německa, kde se prosadil jako umělec.[1]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Pavel Molnár se narodil a vyrůstal v maďarské oblasti jižního Slovenska Vojnice. V letech 1957–1960 se vyučil foukačem technického skla v Odborném učilišti sklářském v Novém Boru a složil zde maturitu. Pracoval pak v průmyslových podnicích do roku 1965, kdy spolu se svým bratrem-dvojčetem Josefem emigroval přes Jugoslávii do Západního Německa. V Německu byl zprvu zaměstnán jako laboratorní foukač skla. Roku 1968 si zařídil vlastní ateliér a začal externě spolupracovat s Německým muzeem v Mnichově, kde mohl studovat sbírky římského skla i díla Karla Köppinga, která obdivoval. Navštěvoval také kurzy na Mnichovské akademii a mohl se více soustředit na umělecký design skla.[1]

Již koncem 60. let se Pavel Molnár prosadil svou vlastní tvorbou, když jeho dílo zakoupilo Museum skla v Coburgu. Roku 1974 obdržel výroční cenu Danner's Art Foundation v Mnichově a začali se o něj zajímat sběratelé skla. Roku 1977 objevil a zakoupil nemovitost ve čtvrti Barsbüttel na předměstí Hamburku, kde si zřídil sklářskou dílnu, sklad, galerii a byty pro sebe a svého bratra Ondřeje, se kterým realizoval své návrhy pod společnou značkou Atelier Molnar. Od roku 1979 měl v dílně instalovanou i sklářskou pec a sám se naučil foukat sklo. Hutní sklo lité do forem používal pouze k obohacení své techniky tvarování skla nad kahanem. Tento způsob práce, který kombinuje obě horké techniky tvarování skla, byl v Německu ojedinělý a průkopnický.[1]

Spojení obou technik umožnilo Pavlu Molnárovi věnovat se kromě barvení povrchu skla oxidy kovů také zapouštění barevných inkluzí a kreseb mezi vrstvy žhavého tekutého skla a tvorbu objektů pojatých spíše sochařsky. Molnárovy skleněné objekty se vyznačují dokonalou kombinací barev a lyrickým vyzněním a často jsou intimní zprávou o jeho snech, emocích a obavách. Jeho abstraktní díla, pro která volí jednoduché základní sférické a kapkovité tvary nebo válce, se blíží akvarelu a navozují dojem tekoucí vody nebo vanutí větru.

Molnárův ateliér v Barsbüttel se stal sklářským centrem severního Německa, kde od roku 1980 pořádal výstavy svých sklářských kolegů a letní školy. Od roku 1981, kdy získal Bavorskou státní cenu, přijímal do své dílny učně, kteří zde absolvovali tříletý kurz. Jedním z jeho žáků byl Stefan Scheuerer, který v dílně pracoval až do roku 1984. Roku 1983 Pavel Molnár učil na Pilchuck Glass School ve Stanwoodu (Washington, USA), v roce 1990 se zúčastnil Mezinárodního sklářského sympozia v Gus-Chrustalny (Rusko) a roku 1991 vyučoval na letní škole Sars-Poteries (Francie).

V Německu si během třiceti pěti let získal renomé jako výtvarník a poté se se svou německou manželkou přestěhoval do Českého Krumlova, kde si renovoval renesanční dům a zařídil ateliér. Jeho bratr-dvojče Josef žije v Kanadě, jedna z jeho dcer v Austrálii a druhá v Čechách.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1974 Annual Award of Danner'schen Crafts Foundation Munich
  • 1981 Bavarian State Award – Gold Medal of the International Trade Fair Munich
  • 1985 Second Prize of Süßmuth Glaskunst days[2]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Kunstgewerbemuseum, Berlin
  • Kunstsammlung der Veste Coburg
  • The Corning Museum of Glass, NY
  • Kunstmuseum; Frauenau, Wertheim Düsseldorf
  • Glasmuseum Ebeltoft/Dänemark
  • Museum für Kunst und Gewerbe Hamburg
  • Kestner-Museum Hannover
  • Badisches Landesmuseum Karlsruhe
  • National Museum of Modern Art Tokyo, Kyoto/Japan
  • Grassi-Museum Leipzig
  • Victoria & Albert Museum London
  • Stadtmuseum München
  • Museum Boymans-van-Beuningen Rotterdam
  • Schleswig-Holsteinisches Landesmuseum, Schloss Gottorf
  • Hokkaido Museum of Modern Art Sapporo/Japan
  • Württembergisches Landesmuseum Stuttgart
  • Musée des arts decoratifs Lausanne

Autorské výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1975 Galerie Beate E. Voigt, Norimberk, Galerie L. Moser, Worms
  • 1976 Galerie Charlotte Henning, Darmstadt, Landshuter Galerie, Landshut
  • 1977 Weihnachtsmesse für Kunsthandwerker im Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg, Seehase, Berlin, Galerie H. Remmele, Gießen
  • 1977 Hamburg, Galerie "L", Hamburg, Kunstsammlungen der Veste Coburg
  • 1980 Badisches Landesmuseum Karlsruhe, National Museum of Modern Art Kyoto, Tokyo
  • 1982 Retrospektiv-Ausstellung, Glasmuseum Frauenau, Wertheim
  • 1983 Kunsthandwerk in Schleswig-Holstein, Lübeck, Kunstmuseum Düsseldorf, Galerie Atelier d'Amon, Paris
  • 1985 Kunsthandwerk aus Hamburg, Budapest, Musée des Beaux Arts, Rouen, Kobe, Hokkaido Museum of Modern Art, Sapporo, World Glass Now
  • 1986 Matsuya Ginza Departmentstore, Tokyo
  • 1987 Habatat galleries, Lathrup Village, USA
  • 1989 Worpswede, Galerie Kunsttreff, Worpswede, Generale dc Banque Liege
  • 1991 Miller Galerie, New York, Galerie L'Eclat du Verre, Paris, Galerie Klute, Wien
  • 1992 Maison de la Culture Metz, Francie, Générale e Banque, Liege, Composition Gallery, San Francisco, USA, Glas und Keramik Galerie, Bonn, Galerie Antika, Charmey Gruyère
  • 1995 Galerie Silica, galerie Danika, Echternach, CCAA Glasgalerie Köln

Skupinové výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Molnár se od roku 1974 zúčastnil desítek skupinových výstav v Evropě, USA a Japonsku. Na Slovensku se roku 1991 představil na výstavě Súčasné slovenské sklo v Národnej galérii v Bratislavě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Petrová S, 2007, s. 98-99
  2. Pavel Molnar - Perfume Bottles and biography, 2016

Literatura (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3
  • Who is Who in Contemporary Glass Art: A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, s. 385–386
  • "All about Glass", Shinshusha Co. Ltd., Tokyo, 1992
  • Kimio Nishimura, Pavel Molnar, in: "Glass Art", Vol. 11, Art-Sha Co. Ltd., Osaka, Japan 1987, s. 3–11
  • P. Schmitt, Pavel Molnar, Arbeiten der 80er Jahre, Neues Glas 8 (2), 1987, s. 73–76
  • Pavel Molnar 1980, katalog výstavy (32 s.), Galerie Rettmer + Luy, Karlsruhe 1980
  • G. Nicola, Pavel Molnar. Farbe und Feuer – Vor der Lampe geblasenes Glas, Kunst und Handwerk July/Aug 1978, s. 270–273, obr. 13–23

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]