Parfém: Příběh vraha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Parfém: Příběh vraha
Žánr drama
Délka 147 min.
Jazyk anglický
Distribuce DreamWorks Pictures (USA)
Constantin Film (Německo)
Pathé (UK)
Summit Entertainment (mezinárodní prodej)
20th Century Fox (Argentina)
Buena Vista International (Itálie)
Premiéra 14. září 2006 (Německo) - 27. prosince 2006 (USA)
Rozpočet $63,700,000 (odhad)
Filmový štáb
Režie Tom Tykwer
Produkce Bernd Eichinger
Scénář Patrick Süskind (román)
Andrew Birkin
Bernd Eichinger
Tom Tykwer
Hudba Tom Tykwer
Johnny Klimek
Reinhold Heil
performed by Berliner Philharmoniker
conducted by Simon Rattle
Střih Alexander Berner
Obsazení
Ben Whishaw
Dustin Hoffman
Alan Rickman
Rachel Hurd-Wood
Jessica Schwarz
Karoline Herfurth

John Hurt
Corinna Harfouch
Simon Chandler

Odkazy
(en) Detail filmu na IMDb

Parfém: Příběh vraha je německý film z roku 2006, režírovaný Tomem Tykwerem. Příběh je založený na románu Parfém od Patricka Süskinda a pojednává o životě masového vraha ve Francii, v 17. - 18. století. Film má velmi působivé vizuální zpracování.

Obsah

[editovat] Děj

Jean-Baptiste Grenouille je sirotek, žijící v 17. - 18. století v Paříži. V momentě, kdy se narodí, se scéna na špinavém tržišti v Orléansu rozděluje a zaměřuje na několik vizuálních vjemů (hnijící maso, hnůj, mrtvé ryby, červi lezoucí v mase atd.). Vypravěč se zmiňuje, že všechny tyto pachy jsou pro lidi nepříjemné, ne však pro čerstvě narozeného Jeana-Baptistu, který byl obdařen neobyčejnými čichovými schopnostmi. Novorozenec začne hlasitě brečet a lidé se na tržišti začnou pídit odkud je tento zvuk a uvidí utíkající matku Jeana-Baptista, která jej odvrhla na ulici (narodily se jí předtím 4 mrtvé děti). Za tento „pokus“ o vraždu je odsouzena k oběšení a Jean-Baptista putuje do pařížského sirotčince.

Ačkoliv je novorozenec, ostatní v sirotčinci vytuší, že je Jean-Baptiste jiný a pokusí se ho udusit polštářem. Tak, jako mnohokrát ještě vidno ve filmu, uniká smrti. Je zachráněn paní Gayárdovou, ženou, která vede sirotčinec a která jej i později, v jeho 12 letech, prodá do skorootroctví – do koželužny. Po tomto prodeji je však oloupena a zabita. Životnost dětí v koželužně není více než pět let, Jean-Baptiste však odolává po mnoho let. Jeho život se razantně mění, když jej šéf koželužny vybídne, aby nesl kůže s ostatními do města. Zde poznává nesčetné množství nových vůní a pachů, což ho přivede i k obchodu s parfumérií. Nové vůně však nepoznává; dlouho je okouzlen mnohem líbivější vůní, vydává se za ní a nachází mladou, krásnou, rudovlasou prodavačku švestek. Následuje její vůni a drží se u ní velmi blízko, když jej však mladá dívka zpozoruje poleká se a začne křičet. Jean-Baptiste Grenouille se ji snaží instinktivně umlčet a nechtěně ji tak udusí. Po její smrti neutíká, ale dále vychutnává onu líbivou vůni, zjišťuje však, že s její smrtí tělo mění pachové složení a on ztrácí líbivou vůni.

Jednoho dne se voňavkář Giuseppe Baldini (Hoffman) rozhodne, že chce replikovat konkurenta Pelissiera slavný parfém: Amore a Psýché. Marně se snaží celý den zjistit, který z éterických olejů tvoří parfém. Později ten večer, Grenouille přináší do jeho domu dodávku s usněmi. Prozrazuje Baldinimu, že ví, že se snaží zkopírovat Amore a Psýché a ví, jaká je poslední přísada......

[editovat] Hrají

  • Ben Whishaw jako Jean-Baptiste Grenouille
  • Dustin Hoffman jako Giuseppe Baldini, muž, který zaměstnal Grenouilleho ve svém obchodě s parfémem. On učí Grenouilleho jak uchovávat vůně a vyrábět parfémy.
  • Rachel Hurd-Wood jako Laura Richis, dcera mocného Antoine Richise a subjekt Grenouilleho zájmu a posedlosti k výrobě dokonalého parfému.
  • Alan Rickman jako Antoine Richis, otec Laury. Má strach o bezpečnost své dcery a rozhodne se utéci s dcerou z města..
  • John Hurt vypravěč.
  • Corinna Harfouch jako Madame Arnulfi
  • Karoline Herfurth jako rudovlasá dívka, která se stane Grenouilleho první obětí. A on se od té chvíle stal posedlý uchováním vůní, protože zjišťuje, že se svou smrtí ztratila onu úžasnou vůni.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Zdroje