Paraná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| řeka Paraná | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
| _ | |||||||||||||
Paraná (španělsky Río Paraná, portugalsky Rio Paraná) je druhá největší řeka Jižní Ameriky po Amazonce. Název Paraná pochází z jazyka domorodého kmene Tupi a význam tohoto slova lze přeložit jako „velká jako moře“. Řeka protéká Brazílií (státy São Paulo, Mato Grosso do Sul, Paraná) a Argentinou (provincie Misiones, Corrientes, Entre Ríos, Santa Fe, Buenos Aires) a částečně také tvoří státní hranici obou zemí s Paraguayí. Je přibližně 4350 km dlouhá. Povodí má přibližně rozlohu 2 582 670 km².
Obsah |
[editovat] Geografický popis
[editovat] Průběh toku
Řeka Paraná vzniká soutokem zdrojnic Paranaibo a Rio Grande v jižní Brazílii. Tok řeky míří dále jihozápadním směrem až k hranicím Paraguaye. a dalších 190 km tvoří přírodní hranici mezi západní částí Paraguaye a jihovýchodní Brazílií. Hned pod soutokem zdrojnic protíná lávovou planinu Paraná a vytváří peřeje a vodopády (Urubupunga – výška 12 m). Nedaleko brazilského města Guaíra byl v minulosti tok přerušen sedmi kaskádami vodopádů Sete Quedas (výška do 33 m), které byly koncem 20. století zatopeny vzdutím gigantické přehradní nádrže Itaipú. Po soutoku s levostraným přítokem Iguazú vstupuje na území Argentiny, tvoří hranici mezi touto zemí a Paraguayem (468 km) a její tok se mohutným obloukem stáčí západním směrem. U města Posadas vtéká do Laplatské nížiny, kterou pak protéká až k ústí. V místech kde řeka opouští území Paraguaye se stáčí opět směrem k jihozápadu a z pravé strany přijímá největší přítok, kterým je řeka Paraguay. Pod soutokem protéká přehradní nádrží Yacyretá a stáčí se do vnitozemí Argentiny. Na dolním toku dosahuje šířka řeky místy 2 km i více a hloubka 10 až 20 m. V následujících 820 km pokračuje k argentinskému městu Rosario, kde stáčí jihovýchodním směrem a po dalších 500 km vytváří širokou deltu, která se skládá z 11 ramen (největší je Paraná-Guasu). Přibírá zleva řeku Uruguay a se vlévá do zálivu-estuáru Rio de La Plata.
[editovat] Přítoky
- zleva – Tieté, Paranapanema, Ivaí, Piquiri, Iguaçu (s vodopádem vysokým 72 m), Uruguay
- zprava – Paraguay, Salado
[editovat] Povodí
Paraná odvádí vodu z velké oblasti střední části Jižní Ameriky. Patří mezi nejvodnatější světové řeky a ročně dopraví do zálivu Rio de La Plata stejný objem vody jako např. severoamerická řeka Mississippi. V povodí řeky se nachází řada velkých měst mimo jiné i Buenos Aires, Rosario, Asunción, Brasília a další. Oblast je bohatá i na celou řadu unikátní přírodních celků - např. mokřady a bažiny v Pantanalu na horním toku řeky Paraguay, vodopády Iguaçu na stejnojmenné řece nebo planina Gran Chaco na hranicích Paraguaye a Bolívie.
[editovat] Vodní režim
Zdroj vody je dešťový a režim povodňový. Průměrný roční průtok vody na dolním toku činí přibližně 15 000 m³/s, maximální 30 000 m³/s a minimální 7000 až 10 000 m³/s. Nejvyšší je od ledna do května, kdy nastávají letní deště v horní části povodí. Druhé nejvyšší období přichází od června do srpna, kdy pro změnu zimní deště přinášejí srážky v dolní části povodí. Celkový roční odtok do oceánu činí přibližně 480 km³ a spolu s řekou Uruguay dosahuje 650 km³. Řeka také unáší mnoho pevných částic (až 150 Mt za rok). Její kalná voda je patrná na otevřeném moři do vzdálenosti 100 až 150 km od břehu.
[editovat] Hospodářský význam
[editovat] Historie
Estuár objevil jako první Evropan v roce 1515 Španěl Juan Dias de Solis. V roce 1520 zde pobýval Fernão de Magalhães. Detailněji se se systémem řeky seznámil S. Cabot, který byl v roce 1526 prvním Evropanem v jejím ústí.
[editovat] Energetika
Dostatek vody a nižší hustota osídlení v některých úsecích řeky vedli v posledních desetiletích ke stavbě mnoha hydroelektráren a přehradních nádrží. Nad soutokem s řekou Iguaçu byla koncem 90. let 20. století postavena největší hydroelektrárna na světě - Itaipú - s instalovaným výkonem 12 600 MW a přehradní nádrží o rozloze 1350 km², hydroelektrárna Yacyretá na hranicích Argentiny a Paraguaye má instalovaný výkon 4050 MW a přehradní jezero o rozloze 1600 km². Další přehradní nádrže jsou postaveny na horním toku řeky v oblasti zdrojnic Paranaiba a Rio Grande.
[editovat] Rybářství
Řeka je stále využívána jako významné loviště mnoha druhů sladkovodních ryb. Mezi ekonomicky nejdůležitější patří místní druhy Surubí a Sábalo.
[editovat] Doprava
Řeka je využívána jako dopravní tepna zejména na dolním toku, kde mohou díky větší hloubce plout i některé námořní lodě. Až do města Rosario 640 km od ústí mohou plout lodě s ponorem do 7 m a s ponorem 4 m až do města Posadas a při velké vodě až k ústí řeky Iguaçu. Střední a horní tok je na mnoha místech přehrazen vodními nádržemi, na nichž probíhá pouze omezený lodní provoz.
[editovat] Osídlení
.jpg)
- Brazílie
- Paraguay – Salto del Guayrá, Hernandárias, Ciudad del Este
- Argentina
- Misiones - Posadas,
- Corrientes - Ituzaingó, Corrientes, Empedrado, Bella Vista, Lavalle, Goya, Esquina,
- Entre Ríos - La Paz, Santa Elena, Paraná, Victoria y Diamante,
- Santa Fe - Reconquista, Santa Fe, Puerto San Martín, Rosario, Villa Constitución,
- Buenos Aires - San Nicolás de los Arroyos, Ramallo, San Pedro , Zárate, Campana, Tigre
Na březích estuáru La Plata leží hlavní města Uruguaye (Montevideo) a Argentiny (Buenos Aires).
[editovat] Související odkazy
[editovat] Literatura
- (en) Сарurry L. R. a., Comprehensive survey of the Rio de la Plata area, "The International Hydrographic Review", 1965, v. 42, N" 1;
- (pt) Balance Hidrico do Brasil, Rio de Janeiro, 1972.
- (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Парана“.
[editovat] Externí odkazy
