Příslušenství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Příslušnost.

Příslušenství je právní označení věci či subjektivního práva, které není naprosto samostatné, ale které přináleží k tzv. věci hlavní. Zároveň nejde o nesamostatnou součást jiné věci, ale jeho samostatnost je omezena rozhodnutím vlastníka věci hlavní, jestliže určí, že má být s věcí hlavní trvale užíváno. Ze zákona jsou však vždy příslušenstvím bytu vedlejší místnosti. Příslušenstvím pohledávky pak jsou vždy úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.[1] Např. smluvní pokuta tedy příslušenstvím pohledávky není.

Podle staré právní zásady, kterou předjímá i nový občanský zákoník, příslušenství vždy následovalo osud věci hlavní,[2] tedy pokud došlo k postoupení věci hlavní, bylo vždy s ní postoupeno i příslušenství. V platném českém právu to však jednoznačně platí jen pro příslušenství pohledávky.[3] V otázce příslušenství věci byla soudní praxe dříve nejednoznačná,[4] později se však ustálila na názoru, že k převodu i příslušenství musí být jednoznačně vyjádřená vůle, jinak přechází jen věc hlavní.[5]

Příslušenství českých pozemních komunikací[editovat | editovat zdroj]

Český zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. stanoví v části druhé pro pozemní komunikace veřejného typu (dálnice, silnice a místní komunikace), co je jejich součástí a co jejich příslušenstvím. Krom vymezení silničního tělesa a silničního pozemku jsou jako součást těchto pozemních komunikací definovány v § 12 například konstrukční vrstvy i přidružené a přídatné pruhy komunikací, mostní objekty, lávky, tunely, opěrné, zárubní i protihlukové zdi, dělicí pásy, příkopy, stálé dopravní značky a vyjmenované typy dopravních zařízení.

Příslušenstvím pozemní komunikace podle § 13 jsou přenosné svislé dopravní značky, dopravní zařízení (pravděpodobně jen ta, která nejsou jmenována jako součásti), hlásiče náledí, hlásky, zařízení pro provozní informace, veřejné osvětlení, světelné signalizační zařízení, silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot, objekty a prostranství pro údržbu komunikace včetně napojení, zařízení usměrňující pohyb volně žijících živočichů (ploty, ekodukty, přechodové tunely), zařízení související s vybíráním poplatku za užívání komunikace (mýtné brány, parkovací automaty), nepřenosné vysokorychlostní váhy.

Na průjezdních úsecích silnic a dálnic však některé části vybavení nejsou součástí ani příslušenstvím příslušné silnice nebo dálnice: to se týká zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejného osvětlení, světelných signalizačních zařízení k řízení provozu a silniční vegetace. Součástmi ani příslušenstvím pozemních komunikací nejsou hráze a vodohospodářské objekty, sjezdy a nájezdy na sousední nemovitosti, nástupní ostrůvky a vybavení zastávek veřejné hromadné dopravy, trolejová vedení včetně sloupů, provozní a technická policejní zařízení, úrovňové přejezdy drah, tramvajové pásy a drážní tělesa v úrovni vozovky, autobusová nádraží, čerpací stanice, motely a motoresty, celniště, inženýrské sítě, reklamní tabule, stánky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 121 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále „ObčZ“)
  2. ŠVESTKA, Jiří. Občanské právo hmotné 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. ISBN 978-80-7357-468-0. S. 245.  
  3. § 524 odst. 2 ObčZ
  4. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. srpna 2001, sp. zn. 28 Cdo 133/2001
  5. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 2472/2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]