Omar Victor Diop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Omar Victor Diop
Narození1980 (43–44 let)
Dakar
Alma materESCP Europe
Povolánífotograf a výtvarník
Webová stránkawww.omarviktor.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výstava autora na Paris Photo, 2015

Omar Victor Diop (* 1980) je senegalský fotograf, jehož koncepčně bohatá díla jsou vystavována po celém světě.[1][2] Žije a pracuje v Dakaru.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Omar Victor Diop se narodil v Dakaru v Senegalu. Je nejmladším ze šesti dětí a jeho rodiče si cenili vzdělání jako prostředku k hledání příležitosti. Spolu se svými sourozenci od mladého věku navštěvoval optimální školní docházku, což vyústilo v kariéru v oblasti financí a podnikové komunikace.[3][2] Vystudoval ESCE International Business School v Paříži, poté pracoval ve společnosti Ernst & Young jako analytik a poté u British American Tobacco v oddělení afrických mezinárodních vztahů.

Po jednoleté pauze z podnikového života učinil Diop v roce 2010 posun směrem k umělecké kariéře.[3] Jeho debutovým projektem, Móda 2112, Budoucnost krásy, byla série fotografií, která byla uvedena na Panafrické výstavě afrického bienále fotografie v Bamaku v Mali (2011). Úspěch a uznání tohoto projektu vyústilo v Diopovu pozornost výhradně na fotografii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli Diop zahájil svou kariéru v oblasti komunikací, v roce 2010 se přesunul do velmi aktivního teritoria módní fotografie. Předtím experimentoval s krajinářskou fotografií a později pracoval mimo jiné pro módní společnosti Bantu Wax a Adama Paris. V září 2013 produkoval 70 procent trhu komerční reklamy na Dakaru. Zatímco nadále pracuje v komerční oblasti, jeho studiová praxe spočívá ve stylu uměleckého portrétu; často autoportréty. Produkuje cykly a stejně jako malinský fotograf Seydou Keïta navazuje na tradici africké studiové fotografie.[4]

Série[editovat | editovat zdroj]

Diop vydal řadu cyklů, včetně:

  • Liberty (2016): Fotografická série, která líčí, interpretuje a srovnává historicky určující momenty černé historie.[5]
  • Hopeful Blues (2015): Série, která zkoumá naději a odolnost prostřednictvím portrétů uprchlíků Agentury OSN pro uprchlíky.[6] (Součástí cyklu je jeho exponát s názvem Utečenec[7])
  • Project Diaspora (2015): Série autoportrétů, ve které Diop přetváří evropské obrazy vzdělaných, stylových a sebevědomých historických osobností africké diaspory z 15. a 16. století. Diop plánuje rozšířit působnost projektu Diaspora na Asii, Ameriku a Střední východ.[8]
  • Re-mix Hollywood (2013): Spolupráce s francouzským americkým fotografem Antoine Tempé. Tato série, která se skládá z 20 fotografií, je založena na ikonických momentech populárních amerických a francouzských filmů a nahrazuje hlavní postavy jednotlivci ze Senegalu a Pobřeží slonoviny.[9]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Diop se zúčastnil mnoha mezinárodních výstav, včetně:

Skupinové výstavy[editovat | editovat zdroj]

Podle zdroje:[10]

  • Radical Revisionists: Contemporary African Artists Confronting Past and Present (Radikální revizionisté: Současní afričtí umělci konfrontovaní s minulostí a současností), Moody Center for the Arts, Houston, Texas (2020)[11]
  • Making Africa: A Continent of Contemporary Design, Vitra Design Museum, Weil am Rhein, Německo (2019)
  • 1.54 Contemporary African Art Fair, Avenue Bad Jdid, Marrákeš (2019)
  • African Passions, Cadaval Palace, Evora, Portugalsko (2018)
  • Paris Photo, Grand Palais, Paříž, Francie (2017)
  • Festival Photo, La Gacilly, Bretaň, Francie (2017)
  • Art / Afrique, le nouvel atelier, Nadace Louise Vuittona, Paříž, Francie (2017)
  • Untitled Miami Beach, Miami, Florida (2016)
  • African Folk Art?: Contemporary Creations in Sub-Saharian Africa, (Africké lidové umění?: Současná tvorba v subsaharské Africe,) FRAC, Akvitánie, Francie (2016)

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

Podle zdroje:[10]

  • A Queen Within Adorned Archetypes, Muzeum populární kultury, Seattle, Washington (2019)
  • Liberty / Diaspora, autogram, Londýn, Anglie (2018)
  • Biennal Visual Arts of Mercosul, Santander Cultural, Porto Alegre, Brazílie (2018)
  • Afrika Afrika, Palazzo Litta, Milán, Itálie (2018)

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Diopovu práci lze nalézt v řadě veřejných sbírek, včetně:

Trh s uměním[editovat | editovat zdroj]

Omar Victor Diop je zastoupen galerií MAGNIN-A[15][10] v Paříži a Elaine Harris ve společnosti AfricaLive Productions Archivováno 4. 5. 2021 na Wayback Machine..[16]

Podobní umělci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Omar Victor Diop na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Omar Victor Diop [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b “Through the Lens.” Films Media Group, 2018, fod.infobase.com/PortalPlaylists.aspx?wID=102633&xtid=187222. CNN. Cit. 1. 11. 2019.
  3. ↑ a b Senegalese Photographer Omar Victor Diop's Regal Portraiture [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05. (anglicky) 
  4. ↑ a b Omar Victor Diop [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HIRSCHFELD, Javier. Striking images of black struggle. www.bbc.com [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ TYLER, Mariel. Omar Victor Diop Captures the Beauty and Resilience of Refugees in 'Hopeful Blues'. ELLE [online]. 2016-11-17 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Utečenec. kora.unhcr.org [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-19. 
  8. ↑ Omar Victor Diop: ‘I want to reinvent the heritage of African studio photography’. the Guardian [online]. 2015-07-11 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Photographers Give Iconic Hollywood Movie Shots an African Remake. petapixel.com [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Omar Victor Diop- Exhibitions [online]. 1. 11. 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Radical Revisionists: Contemporary African Artists Confronting Past and Present [online]. 2019-11-11 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ El Moro [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Ken [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Juan de Pareja and Ayuba Suleiman Diallo [online]. 25. 1. 2017 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MAGNIN-A , Paris, Hilary Balu , Steve Bandoma, Frédéric Bruly Bouabré, Nathalie Boutté, Filipe Branquinho, Chéri Samba, Chéri Chérin, Calixte Dakpogan, Jean Depara, Omar Victor Diop, Efiaimbelo, John Goba, Dorris Haron Kasco, Romuald Hazoumè, Kiripi Katembo, Seydou Keïta, Bodys Isek Kingelez, Klèmèguè, Gonçalo Mabunda, Houston Maludi, Abu Bakarr Mansaray, Vincent Michéa, JP Mika, Marcel Miracle, Moke, Fabrice Monteiro , Ambroise Ngaimoko, Joseph Obanubi, J.D. 'Okhai Ojeikere, Ataa Oko , Mauro Pinto, Amadou Sanogo, Kura Shomali , Monsengo Shula, Malick Sidibé, Pathy Tshindele. www.magnin-a.com [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  16. ↑ HARRIS, Elaine. Africa Productions [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-04. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Omar_Victor_Diop&oldid=23598178“