Neoterikové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Neoterikové (řecky νεωτερικοί, latinsky poetae novi - noví básníci) byli římští spisovatelé hledající nový způsob vyjádření, odlišný od básní psaných ve starověkém Řecku (ze kterých oni sami do té doby vycházeli).

Jedním z prvních a nejznámější byl Gaius Valerius Catullus, dalšími zástupci byli například Helvius Cinna, Publius Valerius Cato, Marcus Furius Bibaculus a Quintus Cornificius. Vliv neoteriků jde nalézt i v dílech Vergilia[1]

Nepoužívali vznešenou formu a za nejdůležitější věc při čtení básně považovali zážitek. Jejich parketou byla milostná lyrika.

Reference

  1. Oxford Latin Reader, Maurice Balme and James Morewood (1997)