Měnová báze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měnová báze nebo peněžní báze je dána množstvím oběživa a rezerv (bankovky a mince držené bankami, ale i vklady komerčních bank u centrální banky).

Měnová báze představuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, sledované centrální bankou

= hotovostní oběživo (HO) + povinné (REpo) a dobrovolné (REdo) rezervy obchodních bank na účtech centrální banky.

Peněžní multiplikátor

Podrobnější informace naleznete v článku Měnové agregáty#M1.

Důležitý je zejména peněžní multiplikátor, což je poměr peněžní zásoby (HO + DE) a peněžní báze (HO + RE), kde

V případě, že by byl multiplikátor přesný, by centrální banka mohla přesně regulovat peněžní zásobu. Vzhledem k jeho nepřesnosti využívá centrální banka k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu.[zdroj?]

Odkazy

Literatura

  • Revenda Zbyněk, Mandel Martin: Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, ISBN 978-80-7261-132-4.

Související články

Reference