Mistr Madony ze Žebráku
| Mistr Madony ze Žebráku | |
|---|---|
| Povolání | sochař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mistr Madony ze Žebráku, v literatuře též označován jako Mistr Žebrácké madony,[1] byl anonymní řezbář, činný koncem 14. století v Praze. Patří k sochařům, kteří svým dílem předznamenali vznik krásného slohu. Tzv. Žebrácký mistr, zvaný též Mistr Oplakávání Krista ze Žebráku, byl pozdně gotický sochař, který působil až v první třetině 16. století.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ušlechtilost a klid jeho postav, rytmická skladba drapériových motivů a lyrický výraz idealizovaných tváří ho řadí do blízkosti nejvýznamnějšího malíře krásného slohu – Mistra Třeboňského oltáře.[2] S jeho dílem počal obrat v malířství, kdy se dokonalost provedení stala samostatnou estetickou hodnotou a požadavkem. Mistr Madony ze Žebráku patrně tvořil pod přímým vlivem tohoto malíře a možná s ním byl i v přímém kontaktu, když oba pracovali na výzdobě augustiniánského kostela sv. Jiljí v Třeboni.[3] Řezba jeho soch je v uvolnění pohybu těla i drapérie pojata až neplasticky a zdá se být spíše dílem malíře než sochaře.[4]
V díle Mistra Žebrácké madony doznívá vznešená vážnost předchozí epochy 14. století a zároveň se projevuje zřetelný odklon k lyrizaci a změkčení psychického obsahu k jakési pasivní a melancholické odevzdanosti. Tato podřízenost silám, které jsou mimo člověka, je charakteristická pro regotizační proces, který se odehrával v závěru 14. století.[5]
Známá díla[editovat | editovat zdroj]
- Madona ze Žebráku, Národní galerie v Praze
- Ukřižovaný z Třeboně, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- Sv. Jan Evangelista z Třeboně (původně součást sousoší Kalvárie), Národní galerie v Praze
- Madona z farního kostela v Kozojedech, Mistr Madony ze Žebráku – dílna ?
- Sv. Kateřina a Barbora z kostela sv. Tomáše, reliéfní sochy z oltářního křídla, Mistr Madony ze Žebráku – dílna ?
-
Madona ze Žebráku (kolem 1380), Národní galerie v Praze -
-
Sv. Jan Evangelista z Třeboně, Národní galerie v Praze
,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg)
,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg)
Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]
- Madona z kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci (kolem 1380), Muzeum umění Olomouc[6]
- Madona Hornorakouského muzea v Linci (1. pol. 90. let)[7]
- Madona ve farním kostele v Koryčanech (počátek 15. stol.)[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Emanuel Poche et al., Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4., Academia, Praha 1982, s. 401-403
- ↑ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 48
- ↑ Kutal A, 1970, s. 117
- ↑ Kutal A, 1962, s. 75
- ↑ Kutal A, 1972, s. 111
- ↑ Madona z kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci. www.muo.cz [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-14.
- ↑ Kutal A, 1962, s. 77
- ↑ Kutal A, 1962, s. 78
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Fajt, Štěpánka Chlumská, Čechy a střední Evropa 1220–1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 53–57
- Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972
- Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970
- Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU, Praha, 1962