Miroslav Kobza
| Miroslav Kobza | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. dubna 1969 (55 let) Zábřeh |
| Povolání | spisovatel, fotograf a novinář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Kobza (* 7. dubna 1969 Zábřeh) je moravský novinář, fotograf, spisovatel, rozhlasový dokumentarista, dramaturg, textař a hudebník.[1]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Zábřeze. Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Následně neúspěšně studoval VUT Brno, obor silnoproudá elektrotechnika.
Začínal jako dělník v elektrovýrobě, později pracoval jako vrchní kotelník, energetik a vodohospodář. Od roku 1993 působil krátce jako referent odboru Životního prostředí na MěÚ Zábřeh. V roce 1993 začal spolupracovat s regionálním týdeníkem Region, v roce 1994 se stal šéfredaktorem šumperské mutace tohoto týdeníku. Od roku 1997 působil jako redaktor regionálního týdeníku Moravský sever.
Už před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci. V roce 2002 se stal zaměstnancem Českého rozhlasu, kde působil jako vedoucí nově vznikající Slovesné a literární redakce. Po jejím zrušení v roce 2014 působí ve stejné firmě jako redaktor publicistiky.[2]
Kromě výše uvedených publikoval v mnoha regionálních i celostátních médiích.
Rozhlasová tvorba[editovat | editovat zdroj]
Jako publicista působí zejména v oblasti Šumperska, Jesenicka, Bruntálska, částečně i Uničovska, Litovelska a Konicka. V rozhlasové tvorbě se věnuje hodně historii Moravy a Slezska a památkám. Soustavně mapuje technické památky regionu, přírodní zajímavosti a osobnosti kraje.
Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou[3], který Český rozhlas vysílá od roku 2002 doposud. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno už více než 2500 dílů. V roce 2020 za tento pořad získal zvláštní ocenění v soutěži Média na pomoc památkám.[4]
Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací.[5] Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl.
Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy "Povídánky od nitěných knoflíků".[6] Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014.
Vytvořil několik desítek dokumentů a publicistických koláží. K nejvýznamnějším patří například cyklus Tepny krajiny, Slezsko, země zapomenutá, či díly z cyklů Toulky krajem, Přímo z místa. Ze solitérních děl například dokumenty: Po stopách stařičkého mocnáře[7], který je biografickým pohledem na osobnost císaře Františka Josefa I. či črta ze života slezského barda Viktora Emanuela Heegera Z Bruntálu na Grossglockner[8], případně hudební pásmo Moja milá paní, které je vzpomínkou na Deža Ursinyho.
Za rozhlasovou tvorbu obdržel 21.4.2022 Cenu olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury v kategorii film, rozhlas a televize za rok 2020.[9]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Literární začátky vycházejí rozhlasové tvorby, kdy ve svých prapočátcích přenesl do knih některé úspěšné rozhlasové cykly. První tři z nich napsal společně se spisovatelkou a básnířkou Irenou Šindlářovou. Později se začal věnovat zejména moravským horám a historii.
Z beletrie vydal cyklus povídek Povídánky od nitěných knoflíků. Nejen za tuto knihu obdržel od zastupitelstva rodného města Cenu města Zábřeha za rok 2014.[10]
Kromě toho se výrazně podílel na vydání dvou doposud nezpracovaných rukopisů Františka Šmídy: Vzpomínky z vojny 1914–1919 (Poznání 2014) a Břetislava Nakládala: Vzpomínky na Protektorát (Poznání 2016).
- Putování krajinou studánek a pramenů společně s Irenou Šindlářovou, Danal 2004, ISBN 8085973499
- Tepny krajiny: putování podél řek za památkami, přírodou a lidmi Olomouckého kraje společně s Irenou Šindlářovou, Poznání 2007, ISBN 9788086606606
- Tepny krajiny: Řeky Moravskoslezského kraje společně s Irenou Šindlářovou, Poznání 2007, ISBN 9788086606705
- Povídánky od nitěných knoflíků, Poznání 2014, ISBN 9788087419441
- Cestou necestou – Za tajemstvím Hrubého Jeseníku, Edice tajemné stezky, Regia 2015, ISBN 9788087866207
- Putování Zábřežskem – Po stezkách legend a příběhů, Edice tajemné stezky, Regia 2018, ISBN 9788087866344
- Příběhy obce Rudolfov 1824 – 2019, vydáno vlastním nákladem 2019.
- Mlžnou krásou Rychlebských hor, Edice tajemné stezky, Regia 2020, ISBN 9788087866528
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
Fotografuje od mladých let. Vzhledem ke svému povolání se věnoval nejčastěji reportážní fotografii. Vystavoval v několika galeriích ať už samostatně nebo s dalšími autory.[11] Jeho fotografie se nacházejí v soukromých sbírkách a byly použity v desítkách periodik, na webu i k tisku mnoha publikací např. pro Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním atd.
Hudba[editovat | editovat zdroj]
Přestože v mládí navštěvoval Lidovou školu umění obor housle, tvrdí, že to je jediný strunný nástroj, na který neumí. Hraje na kytaru, mandolínu, baskytaru a také na foukací harmoniku. Od mládí působil v několika kapelách od rocku, přes folk až po country. Skládá písňové texty nejen pro sebe a svou kapelu, ale i pro jiné interprety
V roce 2009 založil skupinu Beerbikersband, která později změnila název na Wilsne![12] Hrají autorskou hudbu na pomezí folku, rocku, blues a dalších žánrů na jejíž tvorbě se podílí a působí též jako zpěvák a kapelník.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Miroslav Kobza [online]. Osobnosti Moravy.eu. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Kobza [online]. ČRo Olomouc, 2018-03-27. Dostupné online.
- ↑ Od Pradědu na Hanou [online]. ČRo Olomouc, 2011-03-29. Dostupné online.
- ↑ Vyhlášeny výsledky novinářské soutěže Média na pomoc památkám 2020 [online]. Syndikát novinářů ČR, 2021-10-07. Dostupné online.
- ↑ Cesta na Praděd [online]. Panáček v říši mluveného slova, 2005-07-13. Dostupné online.
- ↑ Povídánky od nitěných knoflíků - Miroslav Kobza [online]. Databáze knih. Dostupné online.
- ↑ Po stopách stařičkého mocnáře [online]. Panáček v říši mluveného slova. Dostupné online.
- ↑ Český rozhlas Olomouc představí unikátní cestopis z roku 1882 [online]. Město Bruntál. Dostupné online.
- ↑ Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury [online]. Ceny Olomouckého kraje, 2021. Dostupné online.
- ↑ KRESTÝN, Michal. Cenu města Zábřeha převezme publicista Miroslav Kobza. Šumperský a jesenický deník [online]. Vltava Labe Media, 2015-02-17. Dostupné online.
- ↑ BARTOŇOVÁ, Vladimíra. Kobza s fotografiemi vyprodal zábřežské kino. Šumperský a jesenický deník. 2020-07-02. Dostupné online [cit. 2023-01-16].
- ↑ Wilsne! [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Kobza
