Menhard Bavorský
Menhard (1344, Landshut - 13. ledna 1363, Tyrolsko) byl bavorským vévodou a tyrolským hrabětem jako Menhard III.
Původ [editovat]
Narodil se z manželství bavorského vévody Ludvíka V. s Markétou Tyrolskou a měl jediného bratra Heřmana (1343 – 1360). Otec byl nejstarším synem císaře Svaté říše římské Ludvíka IV. Bavora a Beatrix Svídnicko-Javorské. V roce 1323 mu otec svěřil Braniborské markrabství a o rok později ho oženil s dánskou princeznou Markétou (1305 – 1340).
Matka byla mladší dcerou tyrolského hraběte a korutanského vévody Jindřicha, po jehož smrti se spolu s manželem Janem Jindřichem Lucemburským (1322-1375) stala tyrolskou hraběnkou. V roce 1341 manžela s pomocí tyrolské šlechty vyhnala a 10. února 1342 se provdala za braniborského markraběte Ludvíka I. Předchozí manželství sice prohlásil císař za neplatné, ale církevně bylo papežem rozvedeno až v roce 1359.
Roku 1347, po smrti Ludvíka Bavora, se Menhardův otec stal prvním hornobavorským vévodou, protože císař rozdělil Bavorské vévodství mezi své syny.
Život [editovat]
4. září 1359 se Menhard oženil s dcerou rakouského vévody Albrechta II. Habsburského, Markétou (1346-1366), a o dva roky později se stal tyrolským hrabětem a hornobavorským vévodou.
Po Menhardově smrti připadlo Horní Bavorsko jeho strýci Štěpánovi II. a Tyrolsko odkázala matka Markéta svému zeti Rudolfovi IV. Jeho žena Markéta Habsburská se roku 1364 stala druhou manželkou Jana Jindřicha Lucemburského.
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meinhard III. na německé Wikipedii.
| Předchůdce: Ludvík V. |
Hornobavorský vévoda Menhard 1361 – 1363 |
Nástupce: Štěpán II. |
| Předchůdce: Ludvík I. |
Tyrolský hrabě s Markétou I. jako Menhard III. 1361 – 1363 |
Nástupce: Rudolf Zakladatel |