Měcháč písečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Měcháč písečný

Měcháč písečný, řez plodnicí
Měcháč písečný, řez plodnicí
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: Měcháčovité(Pisolithaceae)
Rod: Měcháč (Pisolithus)
Binomické jméno
Pisolithus arrhizus
(Scop.) Rauschert

Měcháč písečný (Pisolithus arrhizus, syn.: Pisolithus tinctorius, P.arenarius) je břichatkovitá houba používaná jako koření.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice je nepravidelně oválného, bramborovitého, nejčastěji hruškovitého až kyjovitého tvaru, velká 5-15 cm v průměru. Vnější povrch pokožky (okrovky) je zbarven žlutookrově, špinavě hnědožlutě a u starších plodnic až hnědě, občas s tmavšími hnědočernými skvrnami.

Teřich uvnitř plodnice je tvořen nápadnými žlutavými pecičkami, propletenými černými žilkami, které uzráváním směrem od okrajů plodnice k jejímu středu tmavnou a postupně se rozpadají ve hnědý výtrusný prach. Plodnice tak na řezu vyvolává dojem nápadných různobarevných pásů zrníček.

Plodnice je v mládí těžká, dozráváním se odshora rozpadá v hnědý výtrusný prach. Vůně a chuť je nápadně kořenitá. Kulovitá část plodnice přechází naspodu v třeňovitou, často kořenující, část.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Měcháč písečný roste nepříliš hojně v létě a na podzim převážně v borových či jiných jehličnatých, případně smíšených lesích, převážně na písčitých půdách, často podél cest, v písčitých svazích či náspech. Vytváří mykorrhizu s borovicemi

Užití[editovat | editovat zdroj]

Starší plodnice měcháče písečného

Měcháč písečný je v mládí, dokud se plodnice nezačne rozpadat v hnědý výtrusný prach, jedlý, použitelný pro svou výraznou chuť v menším množství jako koření coby náhražka lanýžů.

Měcháč písečný se také používal jako barvivo na textilie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pisolithus arhizus ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 2. Praha : SPN, 1986.  
  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]