Lošák jelení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lošák jelení

Lošák jelení. Na spodní straně klobouku plodnice v popředí jsou patrné nápadné husté ostny
Lošák jelení. Na spodní straně klobouku plodnice v popředí jsou patrné nápadné husté ostny
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: plesňákotvaré (Thelephorales)
Čeleď: bělozubovité (Bankeraceae)
Rod: lošák (Sarcodon)
Binomické jméno
Sarcodon imbricatus
(L.) P. Karst.

Lošák jelení (Sarcodon imbricatus, syn.: Hydnum imbricatum) je jedlá stopkovýtrusá houba charakteristická tmavým šupinatým kloboukem a zejména ostny hustě pokrývajícími spodní stranu klobouku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Klobouk je nepravidelně okrouhlý, veprostřed vmáčklý nebo nálevkovitý, pokrytý mohutnými, tuhými a černohnědými či černými šupinami, které soustředně odstávají od středu klobouku a směrem k okrajům se zmenšují. Barvy je rezavě hnědavé, šedohnědé až černohnědé; v průměru má 5 - 20 cm. Hymenofor pokrytý výtrusorodým rouškem je tvořen několik mm dlouhými šedobílými až šedými křehkými ostny, které hustě pokrývají spodní stranu klobouku.
  • Třeň je krátký, tlustý, šedavý.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

lošák jelení

Roste nehojně až vzácně v jehličnatých lesích většinou pod smrky a borovicemi na písčitých půdách, koncem léta a na podzim. Do Červeného seznamu hub České republiky je lošák jelení zařazen v kategorii Téměř ohrožený druh (NT)[1].

Použití[editovat | editovat zdroj]

V mládí je jedlý, má výraznou kořenitou chuť. V dobách kdy býval hojnější byl často sbírán a prodáván na trzích.

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Od lošáka jeleního někdy bývá oddělován lošák šupinatý (Sarcodon squamosus), odlišující se několika nepříliš zřetelnými znaky, hlavně spíše šedou barvou, šupinami přitisklejšími ke klobouku a kratšími ostny. Vyskytuje se spíše pod borovicemi než pod smrky. Je také jedlý a pro velkou podobnost obou druhů nebývá v praxi od lošáka jeleního odlišován.
  • Lošák hořký (Sarcodon scabrosus) má spíše hnědou barvu, drobné šupiny a především nazelenalou až olivově zelenou bázi třeně a ostře hořkou chuť; roste pod borovicemi i listnáči a není jedlý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVOŘÁK, Daniel; HROUDA, Petr. Ježaté houby / lošáky a korálovce. Brno : Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3801-2.