Lepismium houlletianum

Lepismium houlletianum
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	kaktusovité (Cactaceae);
Rod	Lepismium;
Binomické jméno
	Lepismium houlletianum; (Lemaire)Barthlott 1987
vnitrodruhové taxony
	Lepismium houlletianum f. houlletianum; Lepismium houlletianum f. regnellii;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lepismium houlletianum je epifytní kaktus pocházející z tropických a subtropických nížinných vlhkých lesů nebo tropických vlhkých horských lesů Argentiny, Brazílie a patrně i Bolívie. Rodový název Lepismium je odvozen z řec. "lepis" = šupina, miska, skořápka a druhové epiteton je na počest Jean-Baptiste Houlleta francouzského botanika, inspektora Jardin des Plantes.

Popis

Rostlina vytváří převislé husté keříky z plochých výrajně pilovitě laločnatých fylokladií, které jsou na bázi stopkovitě zúžené. Fylokladia jsou listovitě tenká, široká do 5 cm a dlouhá až přes půl metru s holými areolami. Jsou ostře pilovitě laločnatá. Epidermis je sytě zelená hladká pololesklá, pokrytá voskovým povlakem, který jí dodává modrošedý nádech. Na slunci se epidermis zabarvuje do červena.

Zvonkovité nící květy se otevírají přes den. Jsou bílé nazelenalé, 2 cm dlouhé, 1 cm široké a slabounce příjemně voní. Otevírají se po čtyři dny. Dozrálé plody jsou černočervené hladké lesklé bobule velké 6 mm.

Pěstování

Snadno se pěstuje jako dekorativní pokojová rostlina. Vyžaduje kyselý humózní výživný substrát. Oproti podobným epifytním kaktusům je, díky voskovitému povlaku, odolnější vůči sviluškám.

Systematika

V roce 1858 druh popsal Charles Lemaire jako Rhipsalis houlletiana. Poté byly různými autory řazeny do rodů Hariota, Nothorhipsalis a Acanthorhipsalis, až je v roce 1987 zařadil Barthlott do rodu Lepismium.

Jsou uváděny dvě formy (variety):