Kulturní adaptace

Kulturní adaptací rozumíme přizpůsobení člověka a jeho chování okolnímu prostředí, společnosti a zejména její kultuře.

Typologie způsobů individuální adaptace

Typologií způsobů individuální adaptace se zabýval americký sociolog Robert K. Merton.

Vezměme zde v úvahu pět typů adaptace, jak jsou schematicky předloženy v následující tabulce, kde (+) značí „přijetí", (-) značí „odmítnutí" a (±) znamená „odmítnutí panujících hodnot a dosazení hodnot nových". 

Způsoby adaptace	Kulturní cíle	Institucionalizované prostředky
Konformita	+	+
Inovace	+	-
Ritualismus	-	+
Únik	-	-
Rebelie	±	±

Strategie adaptace

Strategií adaptace imigrantů v hostitelské zemi se zabýval už J. W. Berry (1980,1997), který vypracoval její možné schéma. Schéma zahrnuje čtyři strategie adaptace: Integrace, asimilace, separace, marginalizace.

Integrace

Integrace je takový způsob adaptace, kdy imigranti uznávají, že poznání a přijetí kultury hostitelské země je pro ně důležité, avšak současně si chtějí udržet i svou vlastní kulturu. Integrovaní imigranti mají pak dvojí kulturní identitu, tj. jednak svou původní a jednak nově získanou.

Asimilace

je způsob adaptace, při němž imigranti usilují o co největší splynutí s obyvatelstvem hostitelské země, kdežto svou původní kulturu považují za málo důležitou pro život v novém prostředí. Tato strategie předpokládá časté kontakty imigrantů s příslušníky hostitelské země, poznávání a osvojování jejich jazyka, hodnot, norem, zvyklostí

Separace

Separace čili oddělení vlastně není adaptace, nýbrž spíš její odmítnutí. V tomto případě imigranti nepovažují kontakt s kulturou a příslušníky dominantní kultury za důležitý a setrvávají v určité izolaci od ní, pouze se svou původní kulturou.

Marginalizace

Marginalizace je strategie těch imigrantů, kteří necítí potřebu kontaktu s většinovou kulturou, ale neuchovávají si ani svou původní kulturu. Jejich identita není kulturně opřena ani o kulturu vlastních rodičů, ani o kulturu hostitelské země. Identifikují se jen se subkulturou své vlastní skupiny.

Uvedené typy adaptací se týkají nejen migrantů, ale uplatňují se i ve styku autochtonních etnických a kulturních menšin s majoritní společností.

Kulturní šok

Pokud je člověk vystaven působení odlišné společnosti, kultury či jazyka náhle a bez přípravy, může to u něho vyvolat dojem nárazu a cizoty. Projevuje se například těmito pocity:

• ·        stesk po domově
• ·        úzkost
• ·        smutek
• ·        hněv
• ·        osamělost
• ·        nedostatek koncentrace atd.

Ačkoliv kulturní šok není zdravotní stav a často se mu nelze vyhnout, mohou jej jednotlivci výrazně zmírnit.

• Připravovat se na nový život v novém prostředí předem je jeden z nejlepších kroků proti kulturnímu šoku.
• Jednotlivci mohou zkoumat hostitelskou kulturu a učit se hostitelský jazyk, pokud byl pro ně cizí.
• Velký význam má jejich vlastní očekávání o životě na novém místě a měli by si uvědomit, že mohou čelit různým problémům či výzvám.
• Jedinci by se měli snažit udržet své vztahy s přáteli a rodinou, i když vytvářejí nové vztahy v novém prostředí. Umožní jim to ponořit se do nové kultury a zároveň neztratit spojení s jejich původní kulturou a vlastí. 

Reverzní kulturní šok

Návrat domů nemusí být zdrojem okamžité úlevy a může naopak vyvolat kulturní šok opačný. Tento jev se často nechápe jako kulturní šok, a přece jej tak mnoho lidí po návratu domů prožívá. Čím déle byl někdo mimo domov, tím těžší může být přizpůsobení po návratu, protože jeho rodná země se liší od té, kterou kdysi opustili, od domácnosti, kterou si pamatují z dřívějších let. Přechod může být také obtížnější, pokud byl návrat náhlý, neočekávaný nebo nedobrovolný. 

Schumannův model

Akulturace je psychosociální proces přizpůsobení a vyrovnávání při dlouhodobém kontaktu s jinou kulturou, jazykem atd. Podle Schumannova akulturačního modelu je ovlivňována jak sociálními, tak psychologickými faktory. Dle něho je základem akulturace seznámení se s novým jazykem, protože většinový jazyk je často podmínkou společenského začlenění..  

Psychologické faktory

Jazykový šok

V moderní městské společnosti se lidé často setkávají s cizinci, kteří uznávají jiné hodnoty, mají jiné zvyky, mluví jiným jazykem a mnoho dalšího. Jazykový šok může nastat, když se člověk ocitne v prostředí, kde lidé mluví jinou řečí. Jedinec se musí přizpůsobit prostředí a snažit se porozumět řeči většiny. Musí přijít na způsob, jak s nimi komunikovat a seznámit se s jejich zvyky. Pro takového jedince je to výzva a záleží na tom, jak se s ní popere. Je to právě jazyk, kterým vyjadřujeme, kdo jsme.

Kulturní šok

Kulturní šok může nastat, když se člověk dostane do neznámého prostředí, když delší dobu žije v cizím prostředí, kde nezná místní jazyk ani pravidla. V kulturním šoku může být člověk několik dní, týdnů nebo třeba i měsíců. Všechno záleží na jedinci, jak se s tímhle stavem vyrovná a jak rychle se dokáže přizpůsobit. Kulturní šok může mít na člověka i dlouhodobý dopad. 

Motivace

Motivace je soubor podnětů, které vedou k jednání a k dosažení určitého cíle. Většinou člověka motivuje, když je zvídavý a chce se něco naučit nebo například něčeho dosáhnout. Člověka často motivuje, když si chce naplnit nějaké přání nebo potřebu. Motivaci si může vytvořit sám, anebo může přijít z okolí, například povýšení v práci.

Sociální faktory

Sociální dominance

Teorie sociální dominance (TSD) vytvořila model, kterým se snaží vysvětlit nekonečné utlačování mezi lidmi. I když teorie sociální dominance v sobě obsahuje nové složky, její předností je, že je schopna v rámci vlastního modelu přijmout a spojit mnohé významné a užitečné přístupy.

Integrační vzory

• Menší integrace mezi kulturami = větší sociální vzdálenost
• Větší integrace mezi kulturami = menší sociální vzdálenost

Sociální vzdálenost vzrůstá, když člověk nemá žádnou interakci a ani snahu o komunikaci s členy většinové kultury. Vzdálenost naopak klesá, když je člověk ochotný komunikovat a je otevřený novým věcem.

Soudržnost

• Skupina soudržných = větší sociální vzdálenost
• Skupina nesoudržných = menší sociální vzdálenost

Kulturní shoda

•  Velmi odlišné kultury = vzrůstající sociální vzdálenost
•  Velmi podobné kultury = klesající sociální vzdálenost

Postojové faktory

• Negativní postoj vůči členům cílové jazykové kultury = vzrůstající vzdálenost
•  Pozitivní postoj = klesající vzdálenost

Odkazy

Literatura

• Zukauskas, Rebecca Sparling, Culture shock. Salem Press Encyclopedia, January, 2016
• Vodáková A., Vodáková O. a Soukup V., Sociální a kulturní antropologie, 2. vydání, Praha, Sociologické nakladatelství 2000
• Vysoudilová, M. Kulturní šok a jeho vliv na člověka. Hradec Králové, 2013.
• Schumann, Research on the acculturation model for second language acquistion. USA, 1986.
• Merton, R. K., Studie ze sociologické teorie, 2. vydání, Praha, Slon 2007