Kruhový tkací stroj
Kruhový tkací stroj (angl.: circular loom, něm.: Rundwebmaschine) je zařízení na výrobu tkanin hadicového tvaru.
Funkce stroje
[editovat | editovat zdroj][1] Systém tkaní je podobný jako u rovinného víceprošlupního stroje s tím rozdílem, že všechny pracovní orgány jsou uspořádány do kruhu. Osnovní nitě se vedou jednotlivě z cívek přes vstupní prstenec k tzv. kalibrovacímu (tkacímu) prstenci. Prošlupní ústrojí sestává z listů rozdělených do sekcí (po cca 20-30 nitích), otvírání a zavírání prošlupu a příraz útku probíhá ve vlnách, způsobených postupným pohybem jednotlivých sekcí. Útek se při prohozu odvíjí z cívky umístěné na zanášeči, který obíhá nepřetržitě v kruhovém prošlupu. Hotová tkanina se odvádí v hořejší části stroje ke svinovacímu zařízení.
Výkonnostní parametry
[editovat | editovat zdroj]Na moderních strojích se vyrábí tkaniny s pracovní šířkou cca 50 - 220 cm (objem hadice max. 440 cm), z maximálně 2200 osnovních nití. [2]
Stroje jsou běžně vybaveny 4-8 zanášeči útku, hmotnost cívek do cca 10 kg, rychlost až 1000 metrů útku za minutu, výroba hotové tkaniny (v závislosti na materiálu a dostavě) 40-80 m²/hod. [3]
Z historie kruhového tkaní
[editovat | editovat zdroj]
- Nejstarší nálezy kruhově tkaných textilií pochází z období cca 1800 př. n. l. ze Skandinávie. [4]
- Celosvětově první kruhový tkací stroj použitelný v průmyslové výrobě byl instalován v Brně v roce 1897. Stroj konstruovaný podle patentu bratrů Heroldových na principu elektromagnetického pohonu zanášeče útku běžel s maximálním výkonem 384 metrů zatkaného útku za minutu. [5]
- V Československu se začátkem padesátých let minulého století zkoušely prototypy vynálezců Linky (Liberec)[6] a Rollera (Ústí nad Orlicí). [7] Ty se však neosvědčily a asi o pět let později se pak začal vyrábět v n. p. Kovostav v Ústí nad Orlicí maloprůměrový (100 mm) šestičlunkový stroj podle patentu norského vynálezce Christiansena. [8] O počtu vyrobených strojů a časovém ohraničení produkce není nic známo.
- Asi do 60. let minulého století se na kruhových strojích tkaly hlavně hadice z konopných přízí, v současné době jsou to především obalové tkaniny z polypropylenových a polyethylenových fóliových přízí. Přední výrobce kruhových tkacích strojů, rakouská firma Starlinger uvádí, že je v roce 2011 v provozu 40 000 jejích strojů (u 850 zákazníků). [9] Mimo toho se tato zařízení vyrábí např. v Číně, na Tchaj-wanu a v menších strojírnách v Německu. [10] [11]
- Z těchto informací [9] se dá odvodit, že se v současné době (2017) na hadicové tkaniny zpracovává ročně nejméně jeden milion tun přízí z fóliových pásků.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 543-545
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Six shuttle circular weaving machine [online]. Ak Bidiwala, 2008-09-08 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Circular Looms [online]. Starlinger, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. (anglicky)
- ↑ Eight Shuttle Weaving Machine [online]. Focus Technology, 1998-2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Experimentelle Archeologie [online]. Grömer, 20101-2004 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Der neue Herold'che Rundwebstuhl [online]. DFG, 1899 (digitalizováno) [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. (německy)
- ↑ Příběhy 20. století [online]. iDnes , -2013-10-05 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Historie tkací techniky [online]. webzdarma, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Zařízení na strojích [online]. Úřad pro vynálezy, 1955-06-01 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b Rundwebmaschinen [online]. Starlinger, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-20. (německy)
- ↑ Four Shuttle Circular Loom [online]. Focus Technology, 1998-2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rundwebmaschinen [online]. Rädlinger, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy)