Kroužkové brnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Středověká kroužková zbroj
Detail kroužkové zbroje.

Brnění, brň nebo brně znamená historickou zbroj, pasivní ochranu bojovníka, obvykle z kůže a z kovu.[1]

Kroužková zbroj[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zbytky kroužkových zbrojí se nalezly v keltských a skytských hrobech ze 4. stol. př. n. l. Velkého rozšíření se dočkaly v římských legiích jako lorica hamata, velmi bohatí Římané používali lorica lamata squamataque, kde byly do kroužkového pletiva ještě zapleteny malé kovové šupiny.

Kroužková zbroj se vyráběla kovářsky, výrobci zbroje se v Čechách nazývali brníři. Samotné kroužky se provlékly a následně snýtovaly a to dvěma způsoby. Při použití prvního způsobu brníř oba konce kroužku na kovadlině roztepal, prorazil, osadil nýtem a následně roznýtoval. Druhým způsobem se konec jednoho kroužku ohnul do pravého úhlu a druhý konec roztepal a prorazil. Ohnutý konec se provlékl proraženým otvorem a roznýtoval. Samotné zavření, jako například u moderních řeznických zástěr, nestačilo, jelikož by se při razantním úderu kroužky otevřely a vypadávaly. Kroužková zbroj je velmi odolná proti řezu a seku, proti bodu a proti průniku šípu má však mizivou účinnost. Velmi často se kroužky také vysekávaly z plechu a někdy byly též kovářsky svařovány. Vysekávané a svařované kroužky byly splétány pomocí nýtovaných kroužků. Příkladem kroužkové zbroje je tzv. Svatováclavská zbroj. Kroužková zbroj se v době své největší slávy skládala z kroužkové košile a nohavic.

Kroužková košile[editovat | editovat zdroj]

Kroužková nebo drátěná košile neboli osníř[2] byla základní částí brnění. Raně středověká kroužková košile z našich zemí byla značně dlouhá (sahala většinou pod kolena) a zpočátku měla krátký rukáv. Ve 12. století se rukáv prodloužil a koncem 12. století se jeho součástí staly i palcové rukavice. Zato celková délka košile se díky lepší ochraně nohou zkracovala, až se počátkem 13. století ustálila na délce zhruba do půli stehen. S nástupem celoplátové zbroje se kroužková košile jako taková přestala u těžkooděné jízdy používat a našívaly se pouze malé části kroužkového pletiva na prošívanici v místech, která nechránila plátová zbroj. Během 15. století osníř vymizel.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Klučina, Richard Marsina, Andrej Romaňák Vojenské dějiny Československa I. díl Praha: Naše vojsko
  • Ottův slovník naučný, heslo Brň. Sv. 4, str. 720

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Brň.
  2. http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php
  3. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=391710&title=osn%ED%F8&s_lang=2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]