Kontingence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kontingence (z latinského contingit, stává se, přihodilo se) je nahodilost, vlastnost jevů, vztahů a věcí, které mohou, ale nemusejí být, a v důsledku toho také vznikají, mění se a zanikají. Takovým skutečnostem říkáme kontingentní.

Opakem kontingence je na jedné straně nutnost, na druhé nemožnost. Protože o nutných (a nemožných) skutečnostech lze vyslovovat silnější tvrzení a soudy, je cílem každé vědy hledat v obecně kontingentní skutečnosti vztahy nutné, případně nemožné.

Ovšem i kontingentní skutečnosti lze vědecky zkoumat a na základě velkého množství zkušeností tyto zkušenosti zpracovávat stochastickými metodami. Tak například rozhodování jednoho voliče nebo zákazníka je obecně kontingentní a nedá se předpovídat. Pro hromadné rozhodování mnoha voličů nebo spotřebitelů se však dají stanovit určité pravděpodobnosti, ovšem jen s jistou neurčitostí a chybou. Tak dnes postupuje i mnoho věd, které zkoumají hromadné jevy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Rorty, Nahodilost, ironie, solidarita. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1996 - xv, 227 s. ISBN 80-86039-14-5
  • J. Sokol, Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad 2008