Kindermanagement
Kindermanagement (někdy psáno též odděleně kinder management) je urážlivé označení pro fenomén, kdy strategické pozice ve firmě, úřadu nebo jiné organizaci ovládnou relativně mladí lidé.
Příklady použití
[editovat | editovat zdroj]Podle filosofky Anny Hogenové slovo pochází z Německa, kde označovalo snahy dávat do čela jen mladé, kteří upřednostňují jen výkonnost. Podle Hogenové jsou média v rukou kindermanagementu, tedy lidí, kteří by neudělali zkoušku na filozofii, ale zato mají velkou sebedůvěru v sebe a vyznávají, že podstatou bytí je moc.[1]
Podle zakladatelek sdružení Plus 50 se označení ujalo jako synonymum pro vrcholové vedení zejména v postkomunistických zemích; dávají jej do protikladu k funkčnímu modelu obvyklému na západě, který stojí na přirozené autoritě získané zejména zkušenostmi a znalostmi.[2]
Bývalá státní zástupkyně Marie Benešová označila tímto slovem lidi kolem Petra Dimuna.[3] Novinář Bohumil Pečinka uvádí, že jako kindermanagement byla posměšně označovaná skupina politiků, kterou se obklopil Jiří Paroubek: Hašek, Tejc, Petržílek, Dimun, Hamáček.[4] Jako kindermanagement byli úředníky označováni mladí lidé, které přivedl na ministerstvo spravedlnosti Pavel Němec. V této souvislosti článek na iDnes.cz zmínil i Stanislava Grosse, který byl ve věku 35 let nejmladším ministerským předsedou zemí EU, a jiné mladé politiky, kteří se dostali do čel politických stran i ministerstev.[5]
Česká levicová opozice údajně označovala jako „Julínkův kindermanagement“ tým připravující reformu zdravotnictví za ministra Julínka, jako jehož poradkyně působily například 26letá Lucie Bryndová a 29letá Henrieta Maďarová.[6] Na Slovensku se tak v roce 2004 označovala mladá generace úředníků na ministerstvech zdravotnictví a sociálních věcí, kterým bylo vytýkáno, že nedokáží sami prezentovat srozumitelně své vize a musí si na to najímat PR agenturu.[7] Julínkův tým označil jako kindermanagement například senátor Vladimír Dryml.[8] Dryml taktéž označil jako kindermanagement vedení ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou a místopředsedou Michalem Haškem, které bylo zvoleno na 36. sjezdu v březnu 2011.
V internetových diskusích a blozích jsou jako kindermanagement označována vedení mnoha známých i neznámých firem, nejčastěji třicátníci, ale někdy i čtyřicátníci (např. Martin Roman, Aleš Hušák, Július Rezeš a mnozí další).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jaroslav Skopal: Ze setkání Tyršova klubu v Praze Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Sokol Přerov, 20. 2. 2010
- ↑ Plus 50: šance pro starší ročníky na trhu práce, iHNed.cz, 23. 7. 2009, zdroj: MPSV, též na [1][nedostupný zdroj], Práce & sociální politika, 7/2009, str. 6, autor (EM)
- ↑ Alena Hechtová: Vyprávění o Dimunovi: Je jako Goebbels, živí se lhaním Archivováno 27. 2. 2011 na Wayback Machine., Parlamentní listy.cz, 24. 2. 2011
- ↑ Bohumil Pečínka: Na téma modernizace – Reflexe posledního sjezdu ČSSD Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine., Revue Politika 3/2007, 20. 3. 2007
- ↑ Robert Čásenský, Petr Šimůnek, Jindřich Šídlo: Guláš za 540. Pan ministr obědvá, iDnes.cz, 26. 7. 2004
- ↑ Lenka Petrášová: Lidé, kteří vymýšlejí reformu zdravotnictví Zdn.cz, 28. 1. 2008, původní umístění
- ↑ Edita-Anna Bäck: Píár práca kindermanažmentu, komentáře SME.sk, 21. 8. 2004
- ↑ 2. den schůze Senátu ČR - 18. června 2009) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., projednávání novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, od 9:03 do 13:36 h.