Keiko Okami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Keiko Okami
Anandibai Joshee (vlevo), Keiko Okami (uprostřed) a Sabat Islambouli (vpravo), 1885
Anandibai Joshee (vlevo), Keiko Okami (uprostřed) a Sabat Islambouli (vpravo), 1885
Narození11. září 1859
Prefektura Aomori
Tokugawský šógunátTokugawský šógunát Tokugawský šógunát
Úmrtí2. září 1941 (ve věku 81 let)
Tokio
Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Příčina úmrtírakovina prsu
Národnostjaponská
Alma materŽenská lékařská fakulta v Pensylvánii
Povolánílékařka
ZaměstnavatelUniverzita Džikei
ChoťSenkičiró Okami
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Keiko Okami (岡見 京子, Okami Keiko, 15. července 1859 Prefektura Aomori2. září 1941 Tokio[1]) byla japonská lékařka. Byla první japonskou ženou, která získala titul ze západní medicíny na západní univerzitě (Ženská lékařská fakulta v Pensylvánii).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Kei Okami se narodila jako Keiko Nišida v prefektuře Aomori v roce 1858. V roce 1878 vystudovala dívčí školu Jokohama Kjóricu, a poté se naučila anglicky na dívčí škole Sakurai. Když jí bylo 25 let, provdala se za učitele umění, kterým byl Senkičiró Okami. Manželé následně odjeli do Spojených států. Keiko i její manžel byli oba křesťané. Bratr jejího manžela, Kijomune, zaměřil své úsilí na vybudování kostela Dai-mači (dnešní kostel Takanawa), a založení dívčí školy Šoei, která byla předchůdcem Vyšší střední dívčí školy Šoei v Širokanedai.[2]

Studium medicíny[editovat | editovat zdroj]

V Americe Kei Okami studovala na Ženské lékařské fakultě v Pensylvánii, díky pomoci od Ženské zahraniční misionářské společnosti kostela Presbyteriánů. Promovala po čtyřech letech studia v roce 1889, společně se Susan La Flesche Picotte, první Indiánkou, která získala lékařský titul. Tímto se stala první Japonkou, která získala titul ze západní medicíny na západní univerzitě.[3][4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po návratu ze studií Keiko pracovala v nemocnici Džikei (dnešní Lékařská univerzita Džikei v Tokiu) na pozvání Takakiho Kanehira. Později si otevřela praxi ve svém domově v Akasace. Po uzavření praxe, učila jako zástupkyně ředitele na dívčí škole v Šoei, kterou založil její švagr. V roce 1897 společně se svou přítelkyní paní True, otevřela malou nemocnici pro nemocné ženy. Na stejném místě také založila školu pečovatelství. Nemocnice byla uzavřena po devíti letech provozu, protože zde bylo jen málo pacientek, obvykle misionářek ze zahraničí. Později kvůli onemocnění rakovinou prsu, odešla Keiko na odpočinek. Jako oddaná křesťanka se podílela na práci křesťanských misionářů v Japonsku, a také vyučovala zdravotní sestry v anatomii v jedné z největších japonských nemocnic.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kei Okami na anglické Wikipedii.

  1. Okami Keiko [online]. Kōdansha [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (Japonsky) 
  2. Hamish Ion. American Missionaries, Christian Oyatoi, and Japan, 1859-73. [s.l.]: UBC Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-7748-5899-1. S. 230. 
  3. JAMA: The Journal of the American Medical Association. [s.l.]: American Medical Association, 1889. Dostupné online. S. 455. 
  4. Dr. Kei Okami [online]. Drexel University [cit. 2014-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  5. Women's Foreign Missionary Society of the Presbyterian Church. Woman's Work for Woman and Our Mission Field. Women's Foreign Missionary Societies of the Presbyterian Church, 1889, s. 136, 333. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]