Jižní Chan
| Jižní Chan 南漢
| |||||||
Geografie
| |||||||
Sing-wang (Kanton)
| |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
| Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Říše Jižní Chan (čínsky pchin-jinem Nán Hàn, znaky zjednodušené 南汉, tradiční 南漢) byla v letech 917–971 jedním z jihočínských států období Pěti dynastií a deseti říší. Rozkládala se na jihu Číny, v moderních provinciích Kuang-tung a Kuang-si. Vznikla roku 917, když si Liou Jen, ovládající zmíněný region, dosud formálně uznávají svrchovanost severočínské říše Pozdní Liang, přisvojil císařský titul a svůj stát pojmenoval Velká Jüe (čínsky pchin-jinem Dà Yuè, znaky 大越). Následujícího roku zemi přejmenoval na Velká Chan (čínsky pchin-jinem Dà Hàn, znaky 大漢), historiky je pro odlišení od jiných čínských stejnojmenných států nazýván Jižní Chan. Říše Jižní Chan trvala do roku 971, kdy podlehla invazi říše Sung.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ke konci říše Tchang autorita její vlády klesala a povstání Chuang Čchaoa v letech 874–884 ještě více oslabilo moc ústředních úřadů. V následujících desetiletích regionální vojenští guvernéři ťie-tu-š’ spravovali svěřená území prakticky nezávisle. Moderní provincii Kuang-tung včetně Kantonu ovládal Liou Jin, od roku 905 s titulem ťie-tu-š’ vojenského kraje Čching-chaj. Roku 907 obdržel od Ču Wena, císaře říše Liang, titul knížete komandérie Ta-pcheng, roku 909 knížete z Nan-pching a následující rok knížete z Nan-chaj.[1] Po smrti Liou Jina roku 911 převzal jeho území a úřady jeho bratr Liou Jen, který se roku 917 prohlásil císařem říše Velká Jüe. Následující rok přejmenoval stát na Velká Chan,[1] přičemž si nárokoval původ od vládnoucího rodu říše Chan (202 př. n. l. – 220 n. l.). Ovládané země postupně vzrostly i o moderní provincii Kuang-si.
Liou Jen si nárokoval i Annam (moderní severní Vietnam), ale ten kontrolovali místní vojevůdci. Roku 930 podnikl do Annamu invazi, ale už následující rok byla chanská vojska v Annamu rozdrcena místním povstáním pod vedením Duong Dinh Nghea. Liou Jen, neschopen zvládnout situaci vojensky, ji vyřešil stažením vojsk a udělením titulu ťie-tu-š’ Duong Dinh Ngheovi; poté byl Annam fakticky nezávislý.[2] Vztahy se sousedním státy Min a Čchu se pohybovaly od přátelských stvrzených sňatky mezi vládnoucími rodinami[3] a k nepřátelství a ozbrojeným srážkám. Liou Jin a Liou Jen na ovládaném území budovali administrativu přičemž se opírali o vzdělané civilní úředníky, často emigranty ze severu Číny.[1] Vláda Jižní Chan podporovala obchod, Kanton byl důležitým obchodním centrem a nejvýznamnějším přístavem Číny a přinášel chanské vládě velké bohatství.[4]
Roku 942 po úmrtí Liou Jena nastoupil na trůn jeho syn Liou Fen, následujícího roku zavražděný svým bratrem a nástupcem Liou Šengem. Roku 948 Liou Šeng zaútočil na Čchu a dobyl deset krajů.[1] Roku 958 vládu převzal Liou Šengův syn Liou Čchang, které více než vláda zajímalo pití a perské krásky. Za jeho panování upadla bojeschopnost chanské armády, silný vliv na řízení státu získali císařští eunuchové.[1][5]
Na podzim 970 zaútočila na Jižní Chan armáda říše Sung. Sungská vojska porazila chanské oddíly v několika bitvách a do března 971 bez větších potíží zabrala celou zemi.[6]
Panovníci[editovat | editovat zdroj]
| Jméno | Portrét | Narození Úmrtí |
Vláda | Éra vlády | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| posmrtné | chrámové | příjmení a osobní jméno | ||||
| Tchien-chuang ta-ti 天皇大帝 |
Kao-cu 高祖 |
Liou Jen 劉龑[pozn. tab. 1] |
889–942 | 917–942 | Čchien-cheng (乾亨, 917-924) Paj-lung (白龍, 925-927) | |
| Šang-chuang-ti 殤皇帝 |
Liou Fen (劉玢) původně Liou Chung-tu (劉宏度) |
920–943 | 942–943 | Kuang-tchien (光天, 942-943) | ||
| Wen-wu kuang-šeng ming-siao chuang-ti 文武光聖明孝皇帝 |
Čung-cung 中宗 |
Liou Čcheng (劉晟) původně Liou Chung-si (劉宏熙) |
920–958 | 943–958 | Jing-čchien (應乾, 943) Čchien-che (乾和, 943–958) | |
| Šang-chuang-ti 殤皇帝 |
Liou Čchang (劉鋹) původně Liou Ťi-sing (劉繼興) |
942–980 | 958–971 | Ta-pao (大寶, 958-971) | ||
| ||||||
Liou Čchang je znám jako Poslední vládce Jižní Chan ( 南漢後主, Nan Han chou-ču).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2013-6-22 [cit. 2018-11-29]. Kapitola Chinese History - Southern Han Dynasty 南漢 (Yue 粵; 917-971). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Hugh R. The Southern Kingdoms between the T'ang and Sung, 907–979. In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Five Dynasties and Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen Clark]. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 133–205, na s. 170–171. (anglicky)
- ↑ Clark, s. 196.
- ↑ Clark, s. 184.
- ↑ Clark, s. 203 204.
- ↑ LORGE, Peter. The Reunification of China: Peace through War under the Song Dynasty. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. ISBN 110708475X, ISBN 9781107084759. S. 158–161. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CLARK, Hugh R. The Southern Kingdoms between the T'ang and Sung, 907–979. In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Five Dynasties and Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 133–205. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Chan na Wikimedia Commons - THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. 2000 a násl. [cit. 2018-11-25]. Kapitola Chinese History - Chu Dynasty 楚 (926-951). Dostupné online. (anglicky)
