Jak se Trivoj smrskl

Jak se Trivoj smrskl
Autor	Florence Parry Heide
Překladatel	Petr Eliáš
Ilustrátor	Edward Gorey
Země	Spojené státy americké
Žánr	literatura pro děti
Vydavatel	Holiday House
Datum vydání	1971
Počet stran	64
ISBN	978-80-00-03973-2
Předchozí a následující dílo
Treehorn's Treasure
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jak se Trivoj smrskl (anglicky The Shrinking of Treehorn) je kniha pro děti, kterou napsala americká spisovatelka Florence Parry Heidová, původem z Pittsburghu. Kniha poprvé vyšla v roce 1971 a vypráví o chlapci jménem Trivoj, který se jednoho dne začne zničehonic zmenšovat. S problémem se musí vyrovnávat sám, protože rodiče mu to nevěří a situaci příliš nepomůže ani paní učitelka, natož pan ředitel. Přestože je příběh v první řadě vtipný, dokáže zároveň zachytit nesouměřitelnost světa dětí a světa dospělých a skutečnost, že každý problém, i ten nejmenší, může být pro dítě závažný. Knihu ilustroval Edward Gorey. Autorka o Trivojovi později napsala ještě dvě navazující knihy.

Děj

Trivoj je obyčejný kluk, který chodí do školy a bydlí se svými rodiči. Jednoho dne si všimne, že se s ním děje něco neobvyklého. Najednou nedosáhne na polici, na kterou neměl problém dosáhnout. Stůl se mu zdá větší, než byl. Chlapec už od samého začátku před rodiči mluví o tom, že se smrskává, ale maminka ani tatínek mu nevěří a oba dva situaci zlehčují. Myslí si, že si pouze na smrsknutí hraje. Trivoje nepoznává řidič školního autobusu. Myslí si, že má chlapec mladšího bratra.

O přestávce má Trivoj žízeň, proto se chce napít z pítka, na které samozřejmě nedosáhne. Paní učitelka pošle chlapce do ředitelny za panem ředitelem. Trivoj má před vstupem do ředitelny vyplnit dotazník, který ušetří panu řediteli čas. V dotazníku chlapec nemůže najít políčko s problémem, se kterým do ředitelny jde, a tak ho sám dopíše. Pan ředitel je přesvědčený, že chlapci pomohl, ale opak je pravdou.

Maminka s tatínkem si zmenšování začnou konečně všímat, když je chlapec už tak malý, že musí u večeře sedět na několika polštářích. Maminka obvolá spoustu doktorů, ale nikdo o smrskávání nic neví. Dojde to tak daleko, až se začne bát, aby syn nezmizel ze světa. Trivoj chce dokončit hru s názvem Velká hra pro malé děti, kterou měl rozehranou. Při hraní se najednou hrací figurka začne pomalu zmenšovat a zlehčovat. Ráno u snídaně už dosáhne lokty na stůl. Je zase velký a normální jako před tím. Maminka ho pochválí. Večer, když se Trivoj dívá na televizi, všimne si, že má zářivě zelenou ruku. Podívá se tedy do zrcadla a zjistí, že je celý zelený.

Přijetí díla

Dílo získalo od čtenářů pozitivní ohlasy a díky svému humoru se líbí nejen dětem, ale také dospělým. Podle Anity Silveyové se humorný text a komické šrafované ilustrace doplňují „líbeným způsobem“. Jennifer Krauss v New York Times uvedla, s odkazem na autora předmluvy Lanea Smitha, že Florence Parry Heidová se plně vyrovná ilustrátorovi, populárnímu Edwardu Goreymu, v oblasti paradoxních vtipů, „kameňáků“. Ty se přitom v průběhu čtení kumulují, což vtipnost knihy dále posiluje.

Příběhu získal oblibu mezi dětmi způsob, jakým si autorka dělá legraci z dospělých. Když Trivojova matka konečně vidí, že se její syn zmenšuje, ptá se manžela: „Co budeme dělat? Co řeknou lidé?" „Řeknou, že se zmenšuje," odpovídá otec. Ale právě když otec získá u čtenářů pár bodů, všechno zase zničí, protože dodá: „Zajímalo by mě, jestli to nedělá schválně, jen aby byl jiný.“ V příběhu lze tedy vidět alegorické zobrazení toho, jak si dospělí nedokáží poradit s jakýmikoliv odchylkami v tom, jak se děti vyvíjejí – a jak by se podle jejich představ měly vyvíjet.