Hypokaust

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hypokaustum v římské vile v provincii Palencia (Španělsko)
Klenuté hypokaustum v Perge (Turecko)

Hypokaustum (lat. hypocaustum z řeckého hypo-kauston, spodní topení) byl ve Římě prostor pod podlahou lázní nebo vil, který sloužil k jejich vytápění.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Horké (caldarium) a teplé (tepidarium) místnosti římských lázní měly vyvýšenou podlahu na hustých pravidelných řadách 60-100 cm vysokých sloupků. Prostor pod podlahou se vytápěl horkými spalinami z pece vně místnosti (profumium) a odcházel šachtami nebo trubkami ve stěnách. V peci se topilo dřevem. Masivní podlaha z několika vrstev cihel a betonu se za den až dva vyhřála a udržovala pak v místnosti stálou teplotu. Zbytky hypokaust se zachovaly v Itálii, ve Španělsku, ve Francii, v Anglii, v Německu, v Maďarsku i v Turecku a v Severní Africe, v moravském Mušově a slovenské Stupavě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Římský architekt Vitruvius (1. stol.) připisoval vynález hypokausta Sergiu Oratovi (kolem 90 př. n. l.), podobné stavby se však nalezly i z dřívější doby. Při vykopávkách v Mohendžodaro v dnešním Pákistánu se našly podzemní konstrukce, které podle některých archeologů mohly sloužit stejnému účelu a pocházejí z doby kolem 2000 př. n. l. V tradičním korejském domě se používal velmi podobný ondol, vyvýšená podlaha, pod níž prochází kouř z kuchyňského ohniště do protilehlého komína.

Po rozpadu Římské říše nebylo, kdo by si takový luxus mohl dovolit. V pozměněné podobě podlahy s kanálky a keramickými trubkami, jimiž procházel kouř z vnějšího ohniště, se hypokaustum znovu objevilo ve vrcholném středověku v klášterech (například v Reichenau v Německu).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Různé systémy podlahového vytápění (Crittal aj.) se dnes běžně používají, i když většinou s elektrickým odporovým zdrojem nebo s trubkami s teplou vodou. Někdy se název hypokaust používá pro krby s akumulačními vložkami a vnějším topením.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie antiky, heslo Topení. Praha: Academia 1973, str. 625.
  • Ottův slovník naučný, heslo Hypocaustum. Sv. 11, str. 1053

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.