Gunnhild Gormsdóttir

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gunhilda přemlouvá Erika Krvavou Sekyru, aby zabil finské čaroděje.
Gunnhilda se dozvídá o Erikově smrti.

Gunnhild konungamóðir (Matka králů) nebo také Gunnhild Gormsdóttir[1] (10. století) je postava ze severský ság, podle kterých byla manželkou Erika Krvavé sekyry (norského krále zhruba v letech 930–34, vládce Orknejí zhruba v letech 937–54, a krále Jórvíku (Yorku) v letech 948–49 a 952–54). Mnoho detailů o jejím životě je sporných, včetně jejího původu. O její samotné existenci se vedou diskuze.[2] Gunhilda se objevuje mimo jiné v ságách Fagrskinna nebo Heimskringla. Mnoho informací o ní pochází z islandských zdrojů, osadníků, kteří uprchli před Haraldem Krásnovlasým, tudíž obecně nepřátelských vůčí jeho synovi Erikovi a jeho manželce.

Heimskringla uvádí, že Gunnhilda nějaký čas žila s dvěma finskými čaroději, od kterých se naučila kouzla. Ti po ní požadovali sexuální služby, a tak přesvědčila Erika, který se právě vracel z výpravy do Bjarmlandu, aby je zabil. Erik ji poté přivedl do domu svého otce a oznámil, že se s ní ožení.[3] Starší Fagrskinna ale jen uvádí, že ji potkal během výpravy na finský sever, kde byla ve výchově u krále Finů.[4]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Podle spisu Historia Norvegiae z 12. století byla Gunnhilda dcerou dánského krále Gorma Starého a Erik se s ní seznámil na slavnosti pořádané jejím otcem. Historici obecně považují tuto verzi za správnou.[5] Manželství Erika a Gunhildy mělo být dynastickým spojením mezi vládcnoucími rody v Norsku a v Dánsku. Matkou Erika Krvavé sekyry byla ostatně Ragnhilda, princezna z dánského Jutska. Heimskringla a Egilova sága na druhou stranu tvrdí, že Gunnhilda byla dcerou Ozura Totia, vojenského velitele z Halogalandu.[6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle ság Gunnhilda žila v době velkých změn, které se v Norsku odehrávaly. Její tchán Harald I. Krásnovlasý pod svou vládou sjednotil velkou část Norska. Brzy po jeho smrti byli jeho dědic Erik Krvavá sekyra a jeho manželka Gunhilda sesazeni a uchýlili se do vyhnanství. Většinu pozdějšího života strávila Gunhilda na Orknejích, v Yorku a v Dánsku. Mnoho z jejích dětí z manželství se Erikem se na konci 10. století stalo spoluvládci v Norsku.

Gunnhild a Erik zřejmě měli následující děti: Gamleho, Guthorma, Haralda, Ragnfroda, Ragnhildu, Erlinga, Gudroda a Sigurda.[7] Gunhilda byla často označována za čarodějku.[8] Před smrtí Haralda I. záhadně zemřel Erikův nevlastní bratr Halfdan Haraldsson a Gunnhilda byla podezřívaná, že podplatila čarodějku, aby ho otrávila.[9] Brzy poté zemřel Harald I. a Erik se ujal vlády nad celou zemí. Byl ve sporu se svými bratry a čtyři z nich zabil, počínaje Bjørnem Farmannem a později Olafem Haraldssonem a Sigrødem Haraldssonem v bitvě u Tønsbergu.[10]

Gunnhilda a její synové.

Důsledkem Erikovy tyranské vlády (zřejmě v ságách zveličené) bylo jeho sesazení a útěk ze země, kdy norští šlechtici prohlásili králem jeho nevlastního bratra Haakona I.[11] Podle islandských ság se pak Erik s rodinou usadil na Orknejích, kde vládl mnoho let. Později možná převzal vládu na Jorvikem (anglickým Yorkem), kde mohl být společně s Gunhildou pokřtěn.[12] I o Jorvik ale přišel a zemřel v bitvě u of Stainmoru (954). Erik, který vládl Jorviku, ale nutně nemusel být Erik Krvavá sekyra.

Po smrti manžela se Gunnhilda se syny uchýlila k dánskému králi Haraldu Modrozubovi, který byl možná jejím bratrem.[13] Jeden z jejích synů, Gamle, zemřel okolo roku 960 v boji proti Haakonovi I. Norskému.[14] Její zbývající synové Haakona porazili v bitvě u Fitjaru v roce 961, ve které zemřel. Haakonovy síly sice vyhráli bitvu, ale jeho smrt zanechala mocenské vakuum, které její synové s dánskou pomocí využili.[15] Její synové se stali vládci Norska a Gunhilda začala být známá jako konungamóðir, Matka králů.[16] U norského dvora v té době měla být prominentní figurou.

Jarl Haakon Sigurdsson s pomocí Haralda Modrozuba v roce 971 připravil vraždu jejího syna Haralda II. Gunhilda a její zbývající synové utekli na Orkneje. Podle Jomsvikinga sagy se Gunnhilda okolo roku 977 vrátila do Dánska, kde byla z rozkazu Haralda Modrozuba utopena v bažině.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Gunnhilda jako stará žena.
  1. někdy také Gunnhild Özurardóttir.
  2. E.g., Downham 112-120; Jones 121–24; Bradbury 38; Orfield 129; Ashley 444; Alen 88; Driscoll 88, note 15.
  3. Harald Fairhair's Saga § 34.
  4. Fagrskinna § 8.
  5. Bradbury 38; Orfield 129; Ashley 444; Alen 88; Driscoll 88, note 15.
  6. Harald Fairhair's Saga § 34. The Ágrip af Nóregskonungasögum.
  7. Harald Fairhair's Saga § 46.
  8. E.g., Harald Fairhair's Saga § 34; Njal's Saga §§ 5–8; Fox 289–310.
  9. "Harald Fairhair's Saga" § 44.
  10. Harald Fairhair's Saga §§ 45–46.
  11. Jones 94–95.
  12. Saussaye 183.
  13. Haakon the Good's Saga § 10.
  14. Haakon the Good's Saga § 26.
  15. Jones 122.
  16. Jones 123–24.
  • Alen, Rupert(1997). Royal Families of Medieval Scandinavia, Flanders, and Kiev.Kingsburg:Kings River Publications. ISBN 0964126125. 
  • Ashley, Michael(1998). The Mammoth Book of British Kings and Queens.New York:Carroll & Graf Publishers. ISBN 0786706929. 
  • Bradbury, Jim(2007). The Routledge Companion to Medieval Warfare.New York:Routledge. ISBN 9780415413954. 
  • Chantepie de la Saussaye, Pierre Daniël(1902). The Religion of the Teutons, Translated by Bert John Vos, Handbooks on the History of Religions,Boston and London:Ginn & Co. OCLC 895336. 
  • Ciklamini, Marlene. "The Folktale in Heimskringla (Hálfdanar saga svarta – Hákonar saga góða)". Folklore, Vol. 90, No. 2 (1979), pp. 204–216.
  • Driscoll, Matthew J.(1995). Ágrip af Nóregskonungasǫgum a Twelfth-Century Synoptic History of the Kings of Norway.London:Viking Society for Northern Research. ISBN 090352127X. 
  • Finlay, Alison(2003). Fargrskinna, a Catalogue of the Kings of Norway: a Translation with Introduction and Notes.Boston:Brill Academic Publishers. ISBN 9004131728. 
  • Forte, Angelo; Oram, Richard; Pedersen, Frederik(2005). Viking Empires.Cambridge:Cambridge University Press. ISBN 9780521829922. 
  • Downham, Clare . Viking Kings of Britain and Ireland. Dunedin, 2007.
  • Fox, Denton. "Njals Saga and the Western Literary Tradition." Comparative Literature, Vol. 15, No. 4 (Autumn, 1963), p. 289–310.
  • Jochens, Jenny. Women in Old Norse Society. Cornell Univ. Press, 1995.
  • Jones, Gwyn(1984). A History of the Vikings.Oxford:Oxford University Press. ISBN 019285139X. 
  • Magnusson, Magnus(1960). Njal's Saga.New York:Penguin Books. ISBN 0140441034. 
  • Ordower, Henry. "Exploring the Literary Function of Law and Litigation in 'Njal's Saga.'" Cardozo Studies in Law and Literature, Vol. 3, No. 1 (Spring – Summer 1991), pp. 41–61.
  • Orfield, Lester B.(2002). The Growth of Scandinavian Law.Union:Lawbook Exchange Ltd. ISBN 9781584771807. 
  • Kellogg, Robert(2001)."Laxdaela Saga", The Sagas of Icelanders.New York:Penguin Books. ISBN 0141000031. 
  • Sturluson, Snorri(1964). Heimskringla: History of the Kings of Norway.Austin:Published for the American-Scandinavian Foundation by the University of Texas Press. ISBN 0292730616. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnhild, Mother of Kings na anglické Wikipedii.

Norská královna
Předchůdce:
Gyda Eiríksdóttir
930 - 934
Gunnhild Gormsdóttir
Nástupce:
Tyra Dánská