Grammateovo ladění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Grammateovo ladění je nerovnoměrně temperované ladění, které ve své knize [1] v roce 1518 popsal Heinrich Schreyber alias Henricius Grammateus z Erfurtu.

Diatonické tóny stupnice C-dur (tj. F – H v kvintovém kruhu ladí čistě pythagorejsky. Dále pak pro naladění půltónů Fis – B volí geometrický střed mezi sousedními tóny (tj. např. tón Fis posazuje mezi sousední diatonické tóny F a G), takže následující kvinty v kruhu Fis–Cis, Cis–Gis, ... Dis–B vychází opět čistě). Tím pádem dělí pythagorejské koma na dvě poloviny. Výsledkem je ladění:

Kvinty Poměr frekvencí Popis Centy
F – C
C – G
G – D
D – A
A – E
E – H
Čistá kvinta 702
H - Fis Čistá kvinta zmenšená o polovinu
pythagorejského komatu
690
Fis - Cis
Cis – Gis
Gis – Dis
Dis – B
Čistá kvinta 702
B - F Čistá kvinta zmenšená o polovinu
pythagorejského komatu
690

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRAMMATEUS, Henricius. New kunstlich Buech. Nuernberg: [s.n.], 1518.