Generace knihovních katalogů

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Generace knihovních katalogů podává přehled historie vývoje katalogů používaných v knihovnách a dalších institucích, které uchovávají dokumenty, mezi kterými je potřeba vyhledávat. Jsou rozděleny do několik generací: předelektronická se svými lístkovými kartotékami a elektronická, rozšiřující se v 60. letech, která prochází v posledních letech většími proměnami.

Lístkové a podobné katalogy - 0. generace[editovat | editovat zdroj]

Lístkové (také listové, svazkové) katalogy je generace neelektronického katalogizačního systému. Fungovala na principu prekoordinovaného abecedně řazeného rejstříku. [1]V označených kartotékách se nacházely lístky s informacemi o dokumentech. Plnily zejména funkce lokační (kde se ten který dokument v knihovně nachází) a bibliografickou (podávající informaci o existenci dokumentu).[2] Používal se od konce 18. století do konce 20. kdy tento způsob katalogizace vytlačily elektronické systémy a lístkové katalogy přetrvaly jen tam, kde neproběhla elektronizace například z důvodu velkého rozsahu fondu. Přistupuje se proto i k prozatímní digitalizaci lístků, jejich naskenováním a zpřístupněním.[3]

První elektronické katalogy - 1. generace[editovat | editovat zdroj]

Vyhledávání probíhá v textovém uživatelském rozhraní, ke kterému se přistupovalo prostřednictvím terminálu. Rejstříky napodobovaly knihovní katalog. [1] K vyhledávání se využívaly boolovské operátory ale také vyhledávání podle více hledisek. To znamenalo, že se už nemuselo pro jeden fond budovat několik lístkových katalogů podle různých kritérií (jmenný, systematický, předmětový), ale nahradil je jeden systém.[3]

Nástup systému OPAC - 2. generace[editovat | editovat zdroj]

Koncem 80. let se elektronické katalogy významně proměnily. Začalo se objevovat grafické rozhraní, které zásadně změnilo práci s katalogem a vyhledávání v dokumentech, které umožnilo snadnější obsluhu katalogu i pro běžného čtenáře. S WWW se zlepšila obsluha i přístup k fondu. Vznikly OPAC - online public access catalog, což jsou katalogy určené zejména uživatelům knihovny. [4] Příkladem takového katalogu je Aleph či Clavius. Systém OPAC poskytuje například filtrování výsledků, poskytování informací o výpůjčkách, objednávání či rezervace. [1]

Nová generace - 3. generace[editovat | editovat zdroj]

Next-generation library catalogue nebo OPAC 2.0 - katalogy 3. generace jsou katalogy, které se snaží prezentovat informace v souladu s webem 2.0 (3.0). Idea katalogů této generace byla představena v roce 1993 Charlesem Hildrethem na konferenci Clinic on Library Applications of Data Processing – vznikl koncept – E3OPAC: [5]

  • enhanced - vylepšená funkčnost a použitelnost
  • expanded - rozšíření indexace, obsahu záznamů a druhů dokumentů
  • extended - napojení na další služby, knihovny a informační databáze [5]

Vznik katalogů třetí generace souvisí se změnami ve vyhledávání uživatelů, zejména pod vlivem internetových vyhledávačů typu Googlu. Například dle výzkumu OCLC se požadavky uživatelů na vyhledávání katalogu neshodovaly s nabídkou knihoven.[6] V poslední době se rozšiřuje tato generace katalogů typu discovery, který nabízí jednoduší uživatelské rozhraní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Generace katalogů. Kabinet informačních studií a knihovnictví (KISK) [online]. © 2004–2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/genkat.htm Archivováno 31. 8. 2011 na Wayback Machine.
  2. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Katalog. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001443&local_base=KTD.
  3. ↑ a b BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, 93 s. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf Archivováno 20. 5. 2015 na Wayback Machine.
  4. ↑ HUSAIN, Rashid a Mehtab Alam ANSARI. From Card Catalog to Web OPACs. DESIDOC Bulletin ofInformation Technology. Delhi: DESIDOC, 2006. Roč. 26, č. 2. s. 41–47. ISSN 0976-4658. Dostupné z:http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=502979131&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  5. ↑ a b HILDRETH, C. R., Extending the online catalog: The point of diminishing returns. In Emerging communities:integrating networked information into library service [sborník z konference Clinic on Library Applicationsof Data Processing 1993]. Urbana (IL): Graduate School of Library and Information Science,University of Illinois at Urbana-Champaign, 1994. s. 84-100. ISSN 0069-4789. Dostupné z:http://hdl.handle.net/2142/367
  6. ↑ Online Catalogs : What Users and Librarians Want : An OCLC Report. Dublin, Ohio:OCLC, 2009. vi, 58 s. ISBN 1-55653-411-6.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Generace_knihovních_katalogů&oldid=20071987“