František Dostál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O československém poúnorovém politikovi pojednává článek František Dostál (politik).
O českém politikovi z dob Rakouska-Uherska pojednává článek František Dostál (poslanec Říšské rady).
František Dostál
František Dostál
František Dostál
Narození 21. července 1938
Praha
Národnost Česká
Povolání Fotograf
Ocenění Cena Ministerstva kultury ČR, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku
Některá data se získávají z datové položky.
Fotografie ze souboru Psi a lidé, 1972
Fotografie ze souboru Letní lidé, 1968-1990
Žižkovský masopust, 2008
Fotografie ze souboru Letní lidé, 1968-1990

František Dostál (* 21. července 1938, Praha) je současný český reportážní a dokumentární fotograf žijící v Praze. Jeho nejslavnějším souborem jsou Letní lidé, který vytvořil mezi roky 1968–1990 ve Zlenicích na řece Sázavě. Námětem jeho tvorby v posledních 30 letech jsou především lidé pražských ulic. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se a vyrůstal v chudých poměrech v pražských Vršovicích v rodině krejčovského dělníka a služky. Od dětství se pohyboval v oblasti Bohdalce a Slatin v dnešní Praze 10. Část svého života však prožil v Hradeníně na Kolínsku a v jihočeských Vodňanech.[1]

Studoval na průmyslové škole strojnické (1953–57), kde se poprvé seznámil s fotografií při rentgenové kontrole kvality svárů.

V mládí byl aktivním sportovcem. Jako dorostenec se stal držitelem československého rekordu ve sprinterské štafetě. Navštěvoval pohybovou školu Otakara Jandery a už po ročním tréninku ve skoku vysokém vyhrál titul mistra republiky v této disciplíně (1954). Kvůli vojenské službě (1957–59) a zejména zdravotním problémům sport brzy opustil.

Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů ve firmě Škoda Plzeň se sídlem v Praze.

Fotografické dílo[editovat | editovat zdroj]

Fotografovat začal okolo roku 1960, nikdy se však nestal reportérem z povolání. Prvotní inspirací ve fotografii mu byla jeho rodná čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi ve zdánlivě obyčejných situacích, které však už tehdy měly výrazný výtvarný náboj. Krátce na to začal trávit víkendy v posázavské obci Zlenice.[2] Zde mezi roky 1968–1990 nafotografoval obrazovou sondu do života trampské společnosti, kterou nazval Letní lidé.

Jeho první snímek byl otištěn v roce 1964 v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších. Z pohledu množství publikovaných fotografií i účastí na mezinárodních salonech a výstavách patří Dostál dodnes mezi české přeborníky.

Teoretické a praktické vědomosti získával v klubu fotografů na Vinohradech, kde v roce 1983 založil skupinu Město.

Dostálovy snímky otiskovala většina dobových novin a časopisů v období let 1975–1989. Oceňovaly bohatost autorových motivů a jemný humor, který částečně navazoval na meziválečnou vlnu české magazínové fotografie.

V roce 2008 obdržel cenu Ministerstva kultury ČR za celoživotní přínos amatérské fotografii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Dostál uspořádal více než 30 výstav a je autorem či spoluautorem následujících publikací:

  • Trvalé bydliště Praha (1986, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
  • Lidé pravdě podobní (1988, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
  • Život je pes (1988)
  • Jak padá podzim (1990)
  • Čaj s příchutí jehličí (1992)
  • Letní lidé (1996)
  • Praha zezadu
  • Psy Dodal Dostál (2000)
  • Život je prevít, ale krásnej (2001)
  • Fotořečiště (2007)
  • Fotořečiště 2 (2008)
  • Fotořečiště 3 (2009)
  • Fotořečiště 4 (2010)
  • Praha ve společné péči obyvatel (2010)
  • Letní lidé (2010) – druhé, významně rozšířené vydání
  • Fotořečiště 5 (2011)
  • Paříž (2011)
  • Fotořečiště 6 (2012)
  • Život na psí knížku (2012)
  • Fotořečiště 7 (2013)

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Několik citátů z jeho publikace Život je prevít, ale krásnej…:

Fotografie nemají šidit, i když si chodíme po světě a ukrutně nevidíme. Vymýšlíme si rádobypoetické definice, šifrujeme řeč fotografie do symbolů, a přitom fotografie je tou nejpravdivější lží a její půvab spočívá v rukopisu. I na fotografii se lepí přespříliš parazitů.
Když už si člověk nechal říkat fotograf, přestože mu tahle činnost byla po celý život pouhopouhou zábavou a prostředkem k poznávání vrstevníků, měl by sestavit ze svých obrázků knížku mluvící jeho řečí.
Připomíná mi to řeči nad číší dobrého vína – o vinaři se mluví až poté, když se víno ochutná. Na vinaře lze i zapomenout, avšak příjemný pocit z vína zůstává.

Řekli o autorovi:

Dříve byl prostě kontrast života větší, což krásně zachytil třeba kolega František Dostál. Dnes to není tak markantní, protože se obrazně řečeno, značkové zboží velice přiblížilo vietnamskému, mnohdy k nerozeznání.
— Miroslav Hucek
Ach, to stále se opakující bláznovství! Jistěže ano. Pokud bude každý usilovný, najde také krásné fotografie, ale František Dostál bude jen jediný. Stále to bude on, i přes svůj věk plachý kluk s fotoaparátem a se smyslem zachytit šmíru, a přitom i vtip.
— Radek Burda, Život na psí knížku, Ostrov, 2012

Výběr výstav fotografií[editovat | editovat zdroj]

rok výstavy místo
1974 Městské muzeum Frýdlant
1976 Kulturní dům Praha 4
1977 Ostrava; Canon Gallery Amsterdam; Liège Gallery Belgie
1978 Berlín
1979 Světová výstava v Montrealu
1980 DunkerqueFrancie, Composite 80
1980 Mautner Schloss Burghausen; galerie Koszalin – Polsko
1981 Gallery leper – Belgie
1982 Městské kulturní středisko Příbor
1984 Sala de Exposiciones de la Sociedad Fotográfica de Zaragoza, Španělsko
1985 Kino Úsvit – Žilina; Canon Gallery Amsterdam
1986 Galerie NOVA – Košice; Galerie Fotochemy – Praha
1986–1987 Galerie Kaunus – Litva
2008 Galerie Greisen – Praha

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fotograf Dostál vydal knihu Fotořečiště
  2. Posázavský pacifik a Zlenice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]