FLOPS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

FLOPS je zkratka pro počet operací v plovoucí řádové čárce za sekundu (FLoating-point OPerations per Second), což je obvyklé měřítko výkonnosti počítačů. Výkon dnešních špičkových superpočítačů se pohybuje v řádu stovek miliard FLOPS, proto se tato veličina používá ve spojení s předponami soustavy SI. Měříme pak v megaFLOPS (MFLOPS), gigaFLOPS (GFLOPS), teraFLOPS (TFLOPS) či petaFLOPS (PFLOPS). Typická stolní kalkulačka má výkon pouze několik jednotek či desítek FLOPS.

Měření FLOPS[editovat | editovat zdroj]

Výkon počítače ve FLOPS se nejčastěji měří pomocí balíku LINPACK. Dá se měřit i programem SiSoft Sandra.

Výpočetní výkon superpočítačů[editovat | editovat zdroj]

červen 2011: Nový superpočítač, jehož označení má na starost pouze jediném písmeno „K“ („Kei“ = deset quadrilionů), je zatím v konfigurační fázi, ale již dnes trhá výpočetní rekordy. Podle oficiálního benchmarku Linpack je jeho současný výkon přesně 8,162 PFLOPS. Tento výkon je nejen několikanásobně vyšší, než u druhého nejvýkonnějšího modelu, ale je také vyšší, než celkový výkon pěti nejrychlejších počítačů dohromady, které jsou umístěny na druhé až šesté pozici v žebříčku TOP500. [1]

V říjnu 2010 byl sestaven v Číně superpočítač Tianhe-1A, který je umístěn v národní laboratoři pro obranné technologie (NUDT) ve městě Tianjin a jeho výkon činí až 2,507 PFLOPS.[zdroj?]

9. června 2008 bylo oznámeno, že superpočítač IBM Roadrunner udržel v testu LINPACK rychlost 1026 TFLOPS.[2]

4. února 2008 NSF spolu s Texaskou Univerzitou spustili výzkum na superpočítači Ranger[3] (AMD a Sun technologie). Tento superpočítač je schopen konstantně pracovat rychlostí půl PFLOPS.

25. září 2007 japonská firma NEC vydala prohlášení[4] představující jejich SX-9 jako nejrychlejší vektorový superpočítač, který má v plné zátěži výkon až 839 TFLOPS. SX-9 obsahoval první procesor jehož jediné jádro mělo výkon 102,4 GFLOPS.

IBM dne 26. června 2007 představilo druhou generaci svého superpočítače známého jako Blue Gene/P. Ten byl sestaven tak, aby byl schopen neustále pracovat rychlostí přesahující jeden PFLOPS. Při určité konfiguraci je však schopen výkonu blížícímu se třem PFLOPS.

Podle červnové zprávy Top500.org[5] roku 2007 byl v té době nejrychlejší Blue Gene/L s výkonem 596 TFLOPS. Druhé místo patřilo superpočítači Cray XT4 s výkonem 101,7 TFLOPS.

V červenci 2006 byl představen japonský MDGRAPE-3 umístěn ve výzkumném institutu RIKEN. Jeho maximální výkon byl téměř jeden PFLOPS, což bylo skoro dvakrát více než dosahoval Blue Gene/L. MDGRAPE-3 však nebyl určen k běžným výpočtům a tak nebyl uveden v žebříčku Top500.org. Jeho zaměření bylo simulovat molekulární dynamiku pomocí zřetězených výpočtů (pipeliningu).

Pro srovnání metoda distribuovaných výpočtů spojuje počítače pomocí internetu. Například BOINC dosáhl 16. března 2008 na celkový výpočetní výkon přes 1000 TFLOPS.[6]

Výpočetní výkon superpočítačů v ČR[editovat | editovat zdroj]

Nejvýkonnější soustavou počítačů v Česku disponuje společnost Škoda Auto, která má od října 2011 k dispozici celkový výkon přes 50 TFLOPS. Tato soustava je využívána k simulacím s virtuálními modely. Týdně se tak řeší stovky až tisíce úloh v různých disciplínách (aerodynamika, crash testy, FEM) a aplikacích (Fluent, OpenFoam, PamCrash, Nastran).

  • Megamašina ve Škodovce. Euro. 6. prosinec 2010, s. 106.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zive.cz/clanky/nejvykonnejsi-superpocitac-na-svete-atakuje-10-pflops/sc-3-a-157604/default.aspx
  2. http://www.computerworld.com/action/article.do?command=viewArticleBasic&taxonomyName=hardware&articleId=9095318&taxonomyId=12&intsrc=kc_top
  3. http://www.rangersupercomputer.com
  4. http://www.nec.co.jp/press/en/0710/2501.html
  5. http://top500.org
  6. http://www.boincstats.com/stats/project_graph.php?pr=bo (ze dne 17. 2. 2008)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]