Evidenční číslo domu

Evidenční číslo domu se v České republice přiděluje stavbě v některých případech místo čísla popisného. Evidenční čísla se podle § 31 zákona 128/2000 Sb., o obcích, i podle zákona o hlavním městě Praze přidělují místo čísla popisného:

stavbám pro rodinnou rekreaci
stavbám dočasným
budovám, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou těch, které se nečíslují vůbec)

Domovní číslo je v obvyklé úřední terminologii společný termín pro popisné i evidenční číslo, nikoliv však pro orientační číslo. Každá budova se označuje buď číslem popisným nebo číslem evidenčním. Číslo přiděluje obec rozhodnutím, tabulku s číslem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Samostatnými popisnými ani evidenčními čísly se podle zákona neoznačují příslušenství budovy, která jsou součástí jednoho celku (typicky například stodoly, kůlny a podobně).

Evidenční číslo je, podobně jako popisné číslo, jedinečné v rámci části obce, ale evidenční čísla tvoří samostatnou číselnou řadu, tj. ve stejné části obce mohou být dvě budovy se stejným číslem, z nichž jedno je popisné a jedno evidenční. Pokud je úředně změněn účel používání domu, může být domu odebráno číslo popisné a nahrazeno číslem evidenčním (typicky při změně chalupy z trvalého bydlení na rekreační účel) nebo naopak odebráno evidenční číslo a nahrazeno popisným (typicky při přestavbě rekreačního objektu na trvalé bydlení). Číslo popisné nebo evidenční se podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. nesmí užívat opakovaně, tj. nesmí být přiděleno nové budově, která stojí na místě zaniklé dřívější budovy, jak se mnohde v minulosti dělo, ani budově stojící jinde. Dokonce ani pokud by byly přečíslovány domy v celé obci, což zákon připouští výjimečně z vážných důvodů (§ 32) a na náklady obce, nesmí být znovu přidělena ta popisná a evidenční čísla, která v minulosti měly jiné budovy (§ 31 odst. 5). Jedním z případů, kdy musí dojít k přečíslování, je zrušení části obce. Zanikne-li budova, příslušné popisné nebo evidenční číslo je zrušeno a nesmí být znovu přiděleno.

V oficiálních dokumentech se zpravidla rozlišují údajem „evidenční číslo“ nebo zkratkou „ev. č.“ Na tabulkách či v adresách se mnohde rozlišují číslicí 0 nebo písmenem E přidaným před vlastní číslo. Tabulky jsou často barevně rozlišeny od popisných i orientačních čísel (například pro rekreační stavby v okolí Prahy je obvyklá žlutá tabulka s černými číslicemi, novější evidenční čísla v Praze mají často zelenou barvu atd. Mnohdy je rozlišení provedeno jen textem na tabulce, například slovy „nouzová stavba“, „provisorní stavba“, „chata“ a podobně.

Vyhláška ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb. specifikující pouze „popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší“ (§ 5). Všechny obce kromě hlavního města Prahy jsou zákonem o obcích zmocněny upravit provedení tabulek nařízením, většina obcí však takové nařízení nevydala, a to ani mnohé obce, kde dříve tyto požadavky upravovavala vyhláška obce.

Typické ev. č. rekreačního objektu, rozlišené žlutou barvou a počáteční nulou
Evidenční číslo nouzové stavby
Ev. č. rekreačního objektu v Praze-Holyni
Ev. č. chaty, Hradištko (okres Praha-západ)
Ev. č. rozlišené písmenem E, Hradec Králové-Třebeš
Ev. č. rozlišené písmenem E, Černolice, Praha-západ
Nouzová stavba odlišená písmenem n před evidenčním číslem, Klánovice
Podle běžné metodiky se stavbám s evidenčním číslem nepřiděluje orientační číslo, jsou však i výjimky