Ethel Cain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ethel Cain
Základní informace
Jinak zvaná„Ethel Cain“
Narození24. března 1998 (26 let)
Tallahassee
Povolánípísničkářka a zpěvačka
Aktivní roky2017–dosud
Webwww.daughtersofcain.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hayden Silas Anhedönia (* 24. března 1998 Tallahassee, Florida) je americká písničkářka tvořící od roku 2017 jako White Silas a od roku 2019 pod pseudonymem Ethel Cain hudbu žánrů ethereal wave a dream pop. Její první studiové, konceptuální, album Preacher's Daugher vyšlo v květnu 2022. Texty jejích písní se zabývají jižanskou chudobou, domácím násilím a užíváním drog.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 24. března 1998 a vyrůstala v malém severofloridském městě Perry jako nejstarší ze čtyř dětí. Její matka vzdělávala doma děti a otec byl kazatelem Jižní baptistické konvence. Zpívala od útlého věku v kostelním sboru, od osmi let se učila na klavír. V přísné domácnosti neměla povolen přístup na internet[2] a poslouchala pouze křesťanskou hudbu, Karen Carpenter a Steve Miller Band, příležitostně Lynyrd Skynyrd.[3] Mezi její vzory patřily Florence Welchová či Lana Del Rey.[2] Ve dvanácti letech se rodině svěřila se svou homosexuální orientací. Otcem vedený kostel přestala navštěvovat v šestnácti a v osmnácti se od rodičů, se kterými udržuje dobré vztahy, odstěhovala.[3][2] Po neúspěšné snaze žít jako muž se v den svých dvacátých narozenin začala veřejně prezentovat jako trans žena.[4] V rozhovoru v roce 2021 uvedla, že křesťanství hraje v jejím životě stále velkou roli, na podzim 2022 na svém blogu upřesnila, že není křesťankou a náboženství ji nezajímá, ale drží se hodnot, podle kterých byla vychována.[5][6]

Tvůrčí činnost[editovat | editovat zdroj]

Hudbu začala tvořit v roce 2017 a její první experimentální skladby, vytvořené v softwaru GarageBand, byly inspirovány gregoriánskými chorály s výraznými dozvukovými efekty.[3] Hudbu šířila nejdříve v okruhu přátel a na sociálních sítích Twitter a Instagram pod jmény White Silas a Atlas.[4] Jako Ethel Cain zveřejnila v roce 2019 svá první EP Carpet Bed a Golden Age.

V roce 2020 se setkala v Los Angeles s emo rapperem Lil Aaronem na jehož doporučení podepsala smlouvu s vydavatelem Prescription Songs[2] a odstěhovala se z Floridy do bývalého kostela nedaleko Richmondu ve státě Indiana, kde pokračovala v nahrávání.[4] V dubnu 2021 vydala u Prescription Songs své třetí, ambientně folkové, EP s motivy Americany Inbred. Na jeho prvním singlu na pomezí alt-rocku, folku a popu Michelle Pfeiffer, který po jeho únorovém vydání zaznamenalo několik hudebních publikací včetně Billboardu a Faderu, se Lil Aaron podílel.[7][8]

Její první plnohodnotné studiové album Preacher's Daughter vyšlo v květnu 2022 u Prescription Songs pod vlastním labelem Daughters of Cain. První singl Gibson Girl vyšel v březnu, Strangers a American Teenager v dubnu. Album, o celkové délce 75 minut, obsahuje třináct skladeb žánrů dream pop, gothic pop, dark ambient, ethereal wave a folk, jejíž texty se věnují identitě a náboženství. Předkládají smyšlený příběh jejího alter ega Ethel Cain, která se po útěku z domova zaplete s kanibalem a je zavražděna.[9] Album bylo z velké části složeno a nahráno v jejím pokoji na alabamském venkově.[4] Podle agregátoru recenzí Metacritic je album hodnoceno 82 body ze 100 na základě osmi recenzí kritiků.[10] Nejnegativnější byli recenzenti Pitchforku a Guardianu, kteří albu vyčetli jeho přílišnou délku a pomalý spád.[11][12]

V říjnu 2022 nahrála s Florence and the Machine živou verzi jejich písně Morning Elvis ovlivněné jižanským rockem.[13]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • 2019 – Carpet Bed (EP)
  • 2019 – Golden Age (EP)
  • 2021 – Inbred (EP)
  • 2022 – Preacher's Daughter

Singly[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ethel Cain na anglické Wikipedii.

  1. ↑ On Preacher’s Daughter, Ethel Cain’s Jarring, Beautiful Vision Comes to Life. Paste [online]. 2022-05-11. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d DOMBAL, Ryan. Ethel Cain Fears No Darkness. Pitchfork [online]. 2021-04-20. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c WALLY, Maxine. Ethel Cain’s America. W [online]. 2022-05-13. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d COSCARELLI, Joe. Ethel Cain is the Most Famous Girl at the Waffle House. The New York Times [online]. 2022-05-11. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HUDNUT, Conor. Ethel Cain’s music is an unforgiving portrait of Southern Baptist America. hero-magazine.com [online]. 2021-04-25. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ do you still consider yourself a christian?. mothercain.tumblr.com [online]. Tumblr, 2022-10-19 [cit. 2023-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-04. (anglicky) 
  7. ↑ DAW, Stephen. First Out: New Music from Rebecca Black, Big Freedia, Syd & More. Billboard [online]. 2012-02-12. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MAICKI, Salvatore. 10 songs you need in your life this week. The Fader [online]. 2021-02-18. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ WILLIAMS, Tom. Album Review: Ethel Cain – Preacher’s Daughter. beatsperminute.com [online]. 2022-05-19. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Preacher's Daughter by Ethel Cain [online]. Metacritic [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ RYTLEWSKI, Evan. Ethel Cain: Preacher’s Daughter Album Review. Pitchfork [online]. 2022-05-18. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ AROESTI, Rachel. Ethel Cain: Preacher’s Daughter review – evocative goth-pop with emotional heft. The Guardian [online]. 2022-05-13. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ARCAND, Rob. Ethel Cain Joins Florence and the Machine on New Version of “Morning Elvis”: Listen. Pitchfork [online]. 2022-12-09. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ethel_Cain&oldid=23515677“