Diskuse s wikipedistou:84.42.146.141/Archiv1

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivovánaze stránky Wikipedista diskuse:84.42.146.141. Neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.
Historie archivovaných verzí

---

@Di: Dobrý den, nejsem si jistý Vaší přítomností na různých IP, pokusil jsem se Vás proto konktaktovat na Vaší diskusní stránce Wikipedista diskuse:Di. --Beren 12:13, 13. 6. 2006 (UTC)

@Di: Mohla byste se kouknout na můj pahýlek sirotčinec a případně něco málo napsat a doplnit o historii sirotčinců? Děkuji předem. Cinik 05:57, 23. 6. 2006 (UTC)

Inzulínové pero

Dobrý den, pokud umažete část článku je vhodné dát do diskuze nebo shrnutí editace odkaz na zdroj informací. Vaši editaci jsem proto revertoval. --hugo (diskuze) 04:32, 6. 9. 2006 (UTC)

Můj zdroj informací je dlouhodobá praxe. Například poučení, že máte třást perem, v němž je inzulín, je naprostý nesmysl. Naopak, pokud inzulín přepravujete, máte dbát na to, aby nedošlo ke zbytečným otřesům. Pero aplikaci inzulínu v autobusu nebo restauraci velmi usnadňuje, ne naopak, jak uváděl příspěvek. Takže vracím svoji úpravu, nezlobte se na mě, ale ty omyly tam nemohu nechat. Zdravím Di

Wikipedie:Ověřitelnost --hugo (diskuze) 04:55, 6. 9. 2006 (UTC)

Moje informace jsou samozřejmě ověřitelné u kteréhokoliv diabetologa nebo v příručkách pro diabetiky. Di --84.42.146.141 08:54, 6. 9. 2006 (UTC)

Jan Žižka

Nejdříve chci upozornit na malý rozdíl mezi slovy "upalovat" a "vypalovat" (upalují se lidé a vypalují se objekty). Jinak samozřejmě záleží na ostatních wikipedistech jakého Žižku na svých stránkách chtějí mít. Myslím tím zda Žižku historika Václava Vladivoje Tomka, který ho označoval za umírněného husitu a patriota českého, jenž musel stále vystupovat proti fanatickým kněžím z Tábora a sám neměl vinu na excesech táborských vojáků anebo Žižku Františka Palackého, u něhož se obdiv mísí se zatracením a nakonec říká, že "úmrtí Žižkovo musí býti považováno za příběh pro zemi vítaný a prospěšný". Tomek naopak lituje, že Žižka zemřel ve chvíli, kdy mohl znovu spojit Moravu s Čechami. Pak je zde ještě střední cesta, kterou jsem si myslel, že by měl být Žižka uveden a kterou zastával historik Josef Pekař a dnešní historici, zabývající se husitsvím jako je např. Petr Čornej nebo František Šmahel (tituly nepíši). Ty hodnotí Žižku jako člověka celým srdcem oddaného víře a proto vůči nepřátelům používajícího i na tehdejší dobu někdy kruté prostředky - viz např. listopad 1420 a upálení většiny zbylých živých Prachatických mužů (kromě 7) v kostele v dobytém městě a to na jeho přímý rozkaz. Ostatně i při volbě největšího Čecha byla právě nejbouřlivější diskuze ohledně Žižky Zatím nám tedy v tom hesle vychází onen růžový Tomkův, Jiráskův a Vávrův Žižka, přesně ten o jakém nám lili do hlavy informace ve škole. Takže jen doufám, že se tam postupně objeví ohledně jeho různých tažení veškerá fakta. Jinak asi máte pravdu v tom, že ta větička tam být nemusí, už je to přece jen dost subjektivní. --Pískle 13:37, 7. 9. 2006 (UTC)

Máte pravdu, bylo to dost subjektivní a trochu to budilo dojem, že nikdo jiný neválčil, "neupaloval" a "nevypaloval", ani ve středověku, ani jindy. Stejně nehistorická byla poznámka o 1+1. Trochu mě to překvapilo zvláště poté, co jsem byla včera upozorněna, že informace musí mít ověřitelné zdroje.

Jinak si ale myslím, že na Žižku, ani na husity nebude nikdy existovat jednotný názor. To je dobře ne? Už přece nežijeme v názorové totalitě! Jedna věc jsou fakta, druhá názory na ně. Byl to geniální vojevůdce, přitom to mohl být raubíř, to se přece nevylučuje! Ostatně docela hezky jste napsal, jak se názor Žižku vyvíjel u historiků různých generací. proč to píšete sem a ne do samotného hesla? Rozhodně by se to tam hodilo lépe než ty podivné kuriozity, jako že Žižka bydlel v 1+1. Jen do toho, už jste začal! Di --84.42.146.141 14:05, 7. 9. 2006 (UTC)

Chybějící články

Ahoj, omlouvám se za ten revert na Seznamu chybějících článků. Viděl jsem editaci anonyma a červený odkaz. Jinak, pokud je to vyřešeno již v jiném článku, nestálo by za to udělat redirect? Tlusťa 09:35, 7. 11. 2006 (UTC)

Ahoj Tlusťo, když já bohužel tyhle technické složitosti neumím. Di --84.42.146.141 14:21, 7. 11. 2006 (UTC)

Tak jsem to přesměrování vyrobil, ale protože jde o téma mně absolutně neznámé, mám laický dotaz a případnou prosbu: Povesti vremennych let a Ipaťjevský letopis je jedno a to samé? Pokud ano, tak tě prosím, doplňto k Něstorovi. Díky a pěkný den. Tlusťa 14:28, 7. 11. 2006 (UTC)

Tlusťo, prosím přečti si znovu heslo Něstor, zda je jasné právě někomu, kdo o tématu nic neví. Jak odpovíš na otázku, kterou sis položil? Di --84.42.146.141 15:55, 7. 11. 2006 (UTC)

Chápu to tak, že Ipaťjevský letopis je dílo, které obsahuje jednu z redakcí Povestí. Prostě někdo v 15. století neznal šablonu Copyvio. :) Tlusťa 16:01, 7. 11. 2006 (UTC)

Skvěle jsi to pochopil, což je důkaz, že můj text je čtitelný. Ve středověku naprosto nechápali originalitu tvorby jako my a to nejenom v Rusku, kde z několika starších letopisů klidně vyrobili letopis nový, který byl napříště využit pro další letopis. To vlastně nebyly letopisy jako anály, ale říká se tomu letopisné svody. Di

Soběbor

Dobrý den, povšiml jsem si Vaší editace u Boleslava Chrabrého a mám dotaz - žil jsem v přesvědčení, že Soběbor je považován za písařskou chybu v Kosmovi a naopak Soběslav akceptován s ohledem na mincovní nápisy a Dětmarovu zmínku o jeho smrti. Ušla mi v posledních letech nějaká změna v této oblasti? Díky. --Poko 13:13, 15. 12. 2006 (UTC)

Jan Černý-Nigranus vs Jan Černý-Niger

Provedl jsem editaci vámi založeného článku, který se jmenoval Jan Černý-Nigranus. Obrátil jsem se na historika Jednoty bratrské, protože u Jana Černého byly uváděny dva rozdílné datumy narození a úmrtí i místa. Tento historik mě sdělil, že byli 2 Černí: lékař s přídomkem Niger a Černý-Nigranus, který byl bratrským historikem, biskupem JB a s největší pravděpodobností se narodil v Kunvaldě u Žamberka.

Váš článek se tedy týkal Jana Černého-Nigera a jako takový byl jeho obsah přesunut na stránku Jan Černý-Niger. Na doporučení zmiňovaného historika jsem opravil větu "Současně byl autorem nábožensko-polemických traktátů, v nichž ..........". Já jako laik v tom nevidím moc velký rozdíl, ale odborník asi ano, proto jsem tuto editaci provedl. Díval jsem se i na německou Wikipedii a tam jsou tyto dvě osoby také směšovány dohromady, možná by to mohl některý wikipedista znalý němčiny napravit. --Aqualung 16:08, 16. 12. 2006 (UTC)

Ahoj Aqualungu, já jsem rozhodně nic nezaměnila ani nepopletla, mně je jasné, kdo byl Niger a kdo Nigranus, také jsem historik. Takže původní heslo bylo naprosto v pořádku. A nezlobte se, Vaše úprava textu se mi nelíbí - konkrétní vyjádření bylo zaměněno něčím, co běžnému čtenáři zcela nic neřekne, takže vracím do původní podoby. Di --84.42.146.141 19:44, 20. 12. 2006 (UTC)

Městská část a velké písmeno

Ohledně článku Petrovice si Vás dovoluji upozornit na pravidla českého pravopisu: v akademickém vydání pravidel u odrážky č. 65 najdeme text: "Stojí-li na začátku souslovného pojmenování obecné jméno druhové, které se v názvech podobných jevů často opakuje, píše se s písmenem malým, velké počáteční písmeno má až rozlišující bližší určení" (pak je uvedeno několik příkladů).

Městská část Praha-Petrovice se ostatně jmenuje Praha-Petrovice, slova "městská část" nejsou součástí jejího názvu, podobně jako píšeme "občan Novák" a ne "Občan Novák". --ŠJů 07:39, 27. 1. 2007 (UTC)

Jiní odborníci na jazyk český to ovšem vykládají opačně - nechali jsme si to vyložit v okamžiku, kdy městské části vznikly.

Uvedu Vám ještě jiný příklad: Půjdeme na ministerstvo - ale Do čela Ministerstva kultury ČR byl jmenován ......

Další jazykově chybná věc v článku o Petrovicích, která se vrací, je malotřídní škola - správně je málotřídní! Di --84.42.146.141 09:28, 27. 1. 2007 (UTC)

Ministerstvo kultury ČR je trochu jiný případ, protože tam je to slovo "ministerstvo" skutečně součástí vlastního jména, součástí názvu toho ministerstva. I když skutečně u institucí se neuplatňuje ta zásada, co u ulic, ostrovů, okresů a krajů, mostů, nábřeží, moří, kin, hotelů, zálivů, průplavů... u takového kraje Vysočina (jakožto samosprávné korporace) záleží i na tom, jak přesně název kraje zapsali do zákona. Takto píšeme správně o kraji Vysočina, ale stačilo by málo, abychom dnes psali o Kraji Vysočina.

Ve sporu, jestli se má psát Hlavní město Praha nebo hlavní město Praha, bych také za klíčový argument považoval to, že pojem je zaveden zákonem, který se přímo jmenuje Zákon o hlavním městě Praze.

U pražských městských částí slova "městská část" součástí jejich názvů prokazatelně a jednoznačně nejsou. Názvy městských částí stanoví Statut hlavního města Prahy a ten jak v textu [1], tak v jeho příloze č. 1 [2] slova "městská část" jako součást jejich vlastních jmen nezavádí a nepoužívá.

Myslím si, jestli jste si Vy (nebo ten, kdo Vám ten pravopisný problém vykládal) nespletli s trochu jiným použitím. Dnes je možné psát: "jdu na Ministerstvo", "píšu na Úřad", "schválila to Městská část" pokud tím máme na mysli jeden konkrétní subjekt, pokud to označení tam vlastně zastupuje jeho vlastní jméno. Ale pokud nezastupuje, pak má význam normálně obecný: "schválila to městská část Praha-Petrovice", "měl bych napsat na nějaký úřad".

Malotřídní škola: ověřoval jsem ve slovnících, je zajímavé, že Akademická pravidla českého pravopisu uznávají jen a pouze variantu "málotřídní", zatímco Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost jen a pouze variantu "malotřídní". Z hlediska slovotvorby, etymologie, je správně výraz "málotřídní". Ovšem vžité a existující je především slovo "malotřídní", byť vlastně chybně utvořené. To máte jako s teploměrem, který je vlastně nazván chybně a měl by se jmenovat "teplotoměr". Jenže se tak prostě nejmenuje. Z mého pohledu je slovo "málotřídní" novotvar, který možná je užitečné prosazovat, ale zatím je nezvyklý, a Wikipedie není chápána jako prostředek k propagování pravopisu, který je sice z nějakého hlediska správnější, ale menšinový nebo podivínský. O tom tady byly měsíce sporů s panem Zvánovcem, kterému se celý moderní pravopis češtiny zdál nesprávný. Nicméně v případě málotřídky máte oporu alespoň v těch knižních Pravidlech - dá se tedy říci, že obě verze psaní jsou doložitelné. Já osobně bych neměl problém ani s jednou. --ŠJů 11:02, 27. 1. 2007 (UTC)

Nebojte nespletli. Ale už jsme trochu u jádra problému. Něco jiného je samozřejmě městská část Praha - Petrovice jako katastrální území a Městská část Praha - Petrovice jako samosprávný subjekt (nemám na mysli úřad městské části, to je něco jiného). Bohužel většina pražských městských částí tyto nuace nerozlišuje a všude dává shodně malé písmeno. Z toho vyplývá, že správně je pouze "schválila to Městská část Praha - Petrovice". Takže například ..."dozvěděli jsme se, že Městská část Praha - Petrovice schválila, aby na katastrálním území městské části Praha - Petrovice vznikla nová silnice...." (To je sice stylistický nesmysl, ale jazykově je to správně).

V případě málotřídky mám oporu především v tom, že toto slovo je uvedeno v oficiálních zřizovacích listinách této školy, potvrzených příslušným ministerstvem, takže asi nebude tak podivínské, jak se domníváte.

Svůj názor na psaní daných slov, který je založen na výkladu jazykových odborníků, jsem Vám vysvětlila. Samozřejmě ale nebudu donekonečna opravovat to, co je do mého textu o Petrovicích opakovaně vkládáno chybně. Stejně tak jsem již upozorňovala na samotný název článku: Petrovice (Praha) není totiž oficiální pojmenování ničeho. Správný název je Praha - Petrovice (totéž platí i o ostatních městských částech). Di --84.42.146.141 08:57, 28. 1. 2007 (UTC) považuji za jazykově nesprávné a co někdo

Zákon o

Někdy mě posedne zpupnost ujasnit si třeba, jak je to s psaním malého, nebo velkého zet ve spojení =zákon o=. Ne že bych byla schopna průběžně dodržovat nějaký pravopis, jak se ostatně jistě čtenář přesvědčí sám; neprošlo-li již mé psaní jazykovou opravou osoby znalé.

Na stránce Ústavu pro jazyk český

http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=190

jsem našla poměrně jednoznačné stanovisko:

Názvy zákonů se tradičně píšou s malým písmenem. Součástí jejich oficiálního názvu je číslo příslušného zákona, které je k vyjádření jedinečnosti dostačující: =zákon č. 112/2000 Sb.= Za tímto názvem často následuje informace o tom, čeho se zákon týká, i ta se píše s malým písmenem: =zákon č. 112/2000 Sb.=, o obcích. S malým písmenem se píšou i neoficiální názvy: =stavební zákon, vysokoškolský zákon= atp.

(Z důvodů, které snad vysvitnou níže, si všímám, že končí-li ústavní věta zkratkou á té pé následuje jen jedna tečka věštící jak konec zkratky, tak konec věty.)

(Případ ukončení věty zkratkou es bé je zamotanější tím, že Ústav slova =zákon č. 112/Sb.= vyznačuje ležatostí, nikoliv uvozovkami. Hádám, že i v tomhle případě by mohla stačit jedna tečka; a to uvnitř uvozovek. Ve =zdrojového kódu= stránky objevuji, že ležatost Ústavu končí až po jejich jediné tečce.)

Malé zet je navíc posvěceno Zákonem. Ve Sbírce to tak sázejí. Vizme např. stránku Vnitra

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2008/sb069-08.pdf

kde se píše že =se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů=, s malým zet. A je to zvykem už od dob první republiky, jak je možno se přesvědčit na stránkách Poslanecké sněmovny

http://www.psp.cz/eknih/

Přesto nacházím ve slovech Ústavu i jistou pochybnost. Výslovné odvolání na zvyk (tradici) jinde chybí.

Podobně se podivuji nad zmínkou o úřednosti - neúřednosti (oficiálnosti - neoficiálnosti). Úřednost či neúřednost, se mi jinde zdá, nemá na velikost písmene vliv. Píšu Ípák s velkým í, i když je to dost neúřední obměna I. P. Pavlova.

Jak už to v příručkách bývá, můj příklad tam chybí. Prosté =zákon o tom a tom=. Třeba zákon o obcích. Už nepodávám po čísle následnou zpráva o tom, čeho se zákon týká; pojmenovávám, určuji.

Jsou ovšem i pochybovači. Mediální studia, český a slovenský čtvrtletník pro kritickou reflexi médií

http://www.syndikat-novinaru.cz/medialni-studia/

radí v autorském manuálu

http://www.syndikat-novinaru.cz/medialni-studia/upload/AutorskyManual.doc

sjednotit v textu psaní velkých a malých písmen například u zákona o České televizi; připouští malé i velké zet.

Univezita Palackého v Oloumoci hostí na svých stránkách =internetový portál Český jazyk=, kde v patičce na stránce o psaní velkých a malých písmen

http://cesky-jazyk.upol.cz/articles.php?id=32

můžeme nalézt větu: =Na zveřejněné příspěvky se vztahuje zákon o právu autorském.= Zákon s velkým zet.

(A tady se vysvětlí předchozí odbočka k tečkám. Tato věta končí zkratkou velké es malé bé za níž následují dvě tečky. Jedna kvůli zkratce a druhá kvůli konci věty? To je mi nějaké divné.)

Wikipedisté, rozprávějíce o jiném velkém písmenu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista_diskuse:84.42.146.141

píšou zákon o hlavním městě Praze s velkým zet. Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické uvádí v pokynech k úpravě diplomových, seminárních a písemných prací vůbec

http://fph.vse.cz/att/jakpsatDP/dp_02.pdf

že =zkratky vysokoškolských a vědeckých titulů uvádí ČSN 01 6910, zákon o vysokých školách a Pravidla českého pravopisu=, a píše zákon s velkým zet. Nevypadá ale malé zet zákona vedle velkého čé České státní normy a velkého pé Pravidel ošizeně?

Stanislav Wiener píše v blogu na Í dnes

http://wiener.blog.idnes.cz/c/35193/Novela-Zakona-o-cestine-platna-od-1-1-2009.html

o novele zákona o češtině. Možná, že jeho velké zet má být vtipem.

O psaní velkých písmen je možno si také počíst na Pravidlech cé zet

http://www.pravidla.cz/vice/psani-velkych-pismen/?kapitola=8

a na Intervalu cé zet

http://interval.cz/clanky/hrichy-pro-sileneho-korektora-psani-velkych-pismen/

Pozdravení

Milá Di!

Dneska jsem díky vašemu článku Cimabue zjistil, že je na české Wikipedii kdosi, kdo je schopen psát dobré, fundované články o umění a jeho dějinách (samozřejmě i o dějinách obecných), což mě velmi těší, neboť jsem zde (v případě výtvarného umění) zatím narážel většinou pouze na podivné pahýly, nebo články zvláštně poslepované z různých zdrojů, obsahující sice jakási faktografická data, ale poměrně úspěšně se míjící tím nejpodstatnějším z odkazu dané osoby atd. atp. Proto je velice milé takové virtuální setkání s takřka kolegyní. (pravda, v mém případě zatím pouze kolegou rodícím se a v procesu univerzitního formování)

S přáním mnoha dobrých věcí, a také trpělivého prokousávání se hvozdy české Wikipedii a bojem s jejími bílými místy --Martin Šanda 18:53, 7. 2. 2007 (UTC)

transept

Díky za rozšíření hesla transept. Tu genezi bohoslužebného prostoru jsem neznal. Trochu jsem upravil závěr, protože tam došlo trochu ke zmatku. Těmi portály jsem měl na mysli portály umístěné v jižním a severní průčelí transeptu (v případě orientovaného kostela) a sloužící k příchodu kapituly či členů konventu. Nesouvisí s vítězným obloukem.

Teď si nejsem jist, zda-li ty portály měly také liturgické využití při procesích, ale středověk přecejen není úplně má specializace a z prosemináře už člověk leccos pozapoměl... ;o) S přáním mnoha dobrých věcí --Martin Šanda 02:09, 10. 2. 2007 (UTC)

Petrovice (Praha)

Vážená kolegyně. Praha je poněkud zvláštní typ statutárního města. Její městské části vždy patřily k jednomu z deseti městských obvodů. Zdejší městské obvody jsou v podstatě ekvivalentem okresů, jak je ostatně definuje dosud platný zákon o územní členění státu. --Kirk 20:07, 11. 2. 2007 (UTC)

Náhled

Děkuji za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, ale nic se nezapisuje do historie článku ani do seznamu posledních změn. Stránka posledních změn je pro wikipedisty velmi důležitá, jelikož se na ní zobrazují veškeré změny ve Wikipedii. Při častém ukládání jednoho článku jednou osobou se poslední změny i historie článku zbytečně přeplňují a znepřehledňují.

Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, zadejte do pole Shrnutí stručný popis Vámi provedených změn a změny uložte. Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou na článek vrhnout, opravit překlepy či jej doplnit. V případě častého ukládání hrozí riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Díky moc za pochopení. --Japo ¿ 17:01, 28. 3. 2007 (UTC)

Florencie

Zdravím. Je fajn, že tak podrobně upravujete tento článek. Pokud ale používáte za zdroj svých informací pouze Hibberta, dovoluji si upozornit, že jeho datace se dost často rozcházejí s jinými prameny. Dále bych se také přimluvila za častější používání náhledu (viz výše). Děkuji. --Lenka64 17:23, 29. 3. 2007 (UTC)

---

Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.