Diskuse k šabloně:Psychologie

Rozsáhlé úpravy šablony

V poslední době proběhla rozsáhlá úprava šablony uživatelem Marek Genius, rozdíl zde. Jednak si myslím, že to šabloně neprospělo, protože většina nově odkazovaných článků neexistuje a odkazy jsou červené, za druhé obsahuje nová šablona zřejmé chyby. Psychologie barev rozhodně není základní psychologická disciplína, grafologie není psychologickou disciplínou vůbec (coby pseudovědecký obor). Co si o úpravách myslíte?-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Hynas (diskuse • příspěvky • bloky) 15. 4. 2016, 12:14‎ (CE(S)T)

Díky za založení diskuse, taky jsem chtěl několik věcí ohledně šablony navrhnout k úpravě, kupodivu ovšem jiné věci než Ty.

Ad Psychologie barev: taky si nejsem zrovna jistý, jestli psychologie barev spadá pod základní psychologické disciplíny, osobně bych ji zařadil spíš pod speciální. Chtělo by to nějaký zdroj. Nicméně jsem se řídil tím, co je napsáno v článku Psychologie barev, kde je uvedeno, že spadá pod obecnou psychologii, přímo se zde píše: „Psychologie barev je psychologickou disciplínou, a je součástí studia obecné psychologie.“ Tak jsem ji tam zařadil provizorně s tím, že to kdyžtak v budoucnu opravím. Pokud na to nějaký zdroj máš, klidně to oprav. …Teď ovšem koukám, že do článku jsi to doplnil 3. 10. 2013 Ty, tak potom nechápu, co se Ti na tom nelíbí, zpochybňuješ své tvrzení?

Ad Grafologie: taky považuju grafologii za pseudovědu, nicméně to je POV tvrzení, a znám několik odborníků na psychologii, kteří grafologii považují za seriózní vědu. Článek Grafologie existuje, tedy nevidím důvod, proč ji v šabloně nemít uvedenou.

Které další chyby máš na mysli?

Ad červené odkazy: ano, ta šablona je skutečně až příliš červená. Nicméně červené odkazy napomáhají tomu, že články budou vytvořené, navíc navigační šablony nemají jen ten smysl, aby se čtenář snadno proklikal na další články, ale taky aby si dokázal udělat představu o tématu, v tomto případě aby věděl, které psychologické disciplíny vůbec existují. Nemůžeme promazat jen některé červené odkazy (kdybychom chtěli například zachovat status quo ante bellum, tedy před mými úpravami), musely bychom odtranit všechny červené odkazy. Šablon s velkým množstvím červených odkazů je tu víc, viz třeba článek Ekonomika Egypta a šablonu dole v článku Téma Afriky (tedy „Ekonomika afrických zemí“), a to by v tom článku měla být správně i šablona Téma Asie (tedy „Ekonomika asijských zemí“, jako je to třeba v článku Ekonomika Čínské lidové republiky), byť to nejsou přímo navigační šablony.

--Marek Genius (diskuse) 15. 4. 2016, 15:31 (CEST)

:-) Všechna výzkumná témata spadají do některé z oblastí psychologie. Stejně tak by se do "obecné psychologie" dala zařadit i psychologie rozhodování apod. Nicméně pokud chceme uvádět i "podtémata", pak klidně, to není nic zásadního. Spíš mi vadilo, že to není žádná samostatná disciplína; nebýt populárního zájmu, asi by se to takto neoznačovalo.

Grafologie jako pseudověda rozhodně není POV. To, že pár doktorů pracuje s alternativní čínskou medicínou neznamená, že jde o medicínský obor v pravém slova smyslu. To, že je česká psychologie poněkud méně kvalitní, neznamená, že celosvětově je názor jednoznačný.

Jo, s tím souhlasím. Spíš mi jde o to, že některé ty termíny jsou skutečně extrémně specifickým výsekem některé jiné aplikované disciplíny a nelze je považovat za samostatný obor v pravém slova smyslu. Ale ono je stejně to členění na různé "oborové vědy" dost nešťastné, alespoň podle mého názoru - od toho se odvíjí i moje skepse to sem takto vypisovat. Jinak s tím problém nemám. Nicméně když to prochází, co by třeba měly označovat:

• policejní psychologie a čím se liší Kriminální psychologie od forenzní
• lékařská psychologie a zdravotnická psychologie
• Psychologie ochrany životního prostředí a Environmentální komunikace
• Psychologie dítěte a Psychologie mládeže
• Psychologie cestovního ruchu
• Psychologie kultury vs. Psychologie umění
• co je to Politické profilování
• Inženýrská psychologie
• čím se liší Psychologie řízení a Psychologie organizace od Psychologie organizace a řízení
• Psychologie propagace vs. Psychologie reklamy
• a co je v závěru šablony "Negativní psychologie"?

Třeba to má smysl takto rozdělovat, ale zčásti jde o synonyma a zčásti jde o naprosto zanedbatelné součásti jiných větších celků. Myslím, že z praktických důvodů nemá cenu šablonu příliš protahovat a znepřehledňovat. --Hynas (diskuse) 15. 4. 2016, 16:22 (CEST)

Ad psychologie barev: Uvedl jsem ji v šabloně, protože článek existuje (o modrý odkaz vzhledem ku červeným v šabloně víc) a protože mi přišlo praktické uvádět i dílčí disciplíny. Pokud ovšem bude vůle dílčí disciplíny neuvádět, nejsem proti. Problém bude jen s disciplínami jako je inženýrská psychologie, kterou někteří autoři označují jako součást psychologie práce a někteří ji vyčleňují. Napadlo mě dokonce – vzhledem k současné velikosti šablony – že by se mohly všechny disciplíny ze šablony odstranit a vytvořit samostatné šablony Teoretické psychologické disciplíny a Aplikované psychologické disciplíny a v této by se nechal jen základní přehled. Co si o tom myslíš?

OK, psychologie barev mi přijde v pohodě. Dohledával jsem inženýrskou psychologii, rozhodně to nemá nic společného s personalistikou, vede to spíš do kognitivní psychologie a ergonomiky [1] (české zdroje taktéž). --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Omlouvám se, že odpovídám až po takovéto době, ale chceš po mně moc dlouhý odpovědi, neměl jsem čas… Sice jsem nikde nepsal, že má inženýrská psychologie něco společného s personalistikou (to, že jsem v šabloně vedle ní uvedl personální psychologii, je jenom náhoda), ale když už je o tom řeč, tak ano, inženýrská psychologie má s personalistikou hodně společného a stejně tak ergonomie. Ten název „inženýrská psychologie“ mi nepřijde úplně nejlepší (můj osobní názor). Inženýrská psychologie se zabývá tím, jak na zaměstnance při práci působí pracovní prostředí a stroje v zaměstnání. Ergonomie se zabývá úpravou pracovního prostředí tak, aby to bylo pro zaměstnance nejlepší (samozřejmě se ergonomie používá i mimo zaměstnání, např. v domácnosti). Personalistika se zabývá zaměstnanci a zaměstnáváním. Tudíž inženýrská psychologie a ergonomie mají velké uplatnění v personalistice. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad grafologie: úplně nerozumím tomu, cos myslel tou méně kvalitní českou psychologií a celosvětovým názorem. Ale… Ať je grafologie pseudověda nebo není, do psychologie patří. Článek na Wikipedii má, tedy nevidím důvod, proč ji v šabloně nemít uvedenou. Pokud chceš, klidně ji tam vyčleň zvlášť s uvedením informace o pseudovědě. Jenomže protože tvrzení, že jde o pseudovědu, je POV, nestačil by „podnadpis“ „Pseudověda“, muselo by se tam uvést něco jako „Některými považovaná za pseudovědu“. V zásadě nejsem proti. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o jedinou pseudovědeckou disciplínu v šabloně (tedy byla tam), tak mi to přijde jako zbytečné zvětšování již tak velké šablony. To spíš některé psychologické směry jsou pseudovědecké. Možná ještě dianetika. Co se týká tradiční čínské medicíny, tak si nejsem jistý, jestli jde o obor, ale povím Ti, že když slyším, že někdo praktikuje alternativní medicínu (nejen čínskou), tak už se křením. Ale to je jenom můj názor. Nijak jsem ji nikdy nezkoumal a je spousta lidí (jak laiků, tak i odborníků), kteří na ni nedají dopustit. Tudíž i tradiční čínská medicína má mít na Wikipedii místo, stejně jako astrologie, katolictví a rasismus. Přečti si jeden z pěti pilířů Nezaujatý úhel pohledu. Jaký to má důvod? No když budeš tvořit svoji vlastní encyklopedii, tak tam můžeš grafologii označovat jako pseudovědu, riskuješ sice, že si ji někteří lidé nebudou chtít koupit, nicméně zájemců bys měl stále jistě dost. Když budeš tu encyklopedii psát s odpůrci grafologie, tak platí to samé. Když ovšem tvoříš Wikipedii, tak ji tak označovat nemůžeš, protože Wikipedii mohou editovat i zastánci grafologie (a těch je plno u nás i ve světě) a vedlo by to k revertačním válkám.

Grafologie není součástí psychologie, stejně jako není součástí psychologie astrologie. Prostě není. Americká psychologická asociace ji postavila mimo obor společně právě s astrologií[2], metaanalýzy opakovaně ukazují nulový efekt, např. „the source of the limited validity of handwriting analysis may be the script's content.“[3]. Držel bych se reprezentativních zahraničních zdrojů - grafologie samozřejmě má na Wikipedii své místo, ale nikoliv jako součást psychologie. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Myslím si to samé jako kolega Hynas. Grafologie není v souladu s vědeckým přístupem, je samozřejmě možné o ní psát, ale jako součást "oficiální" psychologie bych ji nevnímal a do šablony nedával. --Remaling (diskuse) 22. 4. 2016, 16:17 (CEST)

Tak mnohé zdroje skutečně grafologii uvádí zvlášť, mimo psychologii. Dokonce i Česká grafologická unie je považuje za samostatné disciplíny, nabízí Studium grafologie a psychologie apod. Pod psychologií uvádí grafologii třeba Polytematický strukturovaný heslář (PSH) Národní technické knihovny, ovšem nikoliv jako psychologickou disciplínu, ale pod psychodiagnostikou, a ani ta nespadá dle něj pod psychologické disciplíny, ale pod psychologické metody. Pro zajímavost: za psychologické disciplíny PSH považuje mj. i parapsychologii, chiromantii, psychotroniku a frenologii. Tebou zmíněná astrologie spadá dle něj pod esoteriku. Jako součást psychologie chápe grafologii i psycholožka Ingrid Matoušková, která ve své knize Aplikovaná forenzní psychologie (Grada, dostupná i v Google Knihách) na straně 59 uvádí i alternativní označení psychologie písma a zastaralý název písmozpyt a dále uvádí i subdisciplínu patologie písma (patografologie). Už podle názvu „psychologie písma“ se dá domyslit, že minimálně někdo grafologii za součást psychologie považuje. Matoušková taktéž uvádí, že grafologie je psychologická disciplína nebo diagnostická metoda, čímž by se dalo vysvětlit, proč ji PSH uváděl pod psychodiagnostikou. Slovník esoteriky a pavěd Českého klubu skeptiků Sisyfos u hesla Grafologie (teď jsem zjistil, že mají doménu sysifos.cz místo sisyfos.cz :-)) uvádí: „Do oficiální vědecké psychologie nebyla grafologie přijata nikde.“ Čímž ovšem nevylučuje, že by grafologie patřila do psychologie, mohla by patřit do „neoficiální nevědecké“ psychologie (byla-li by nějaká taková), a vlastně ani nevysvětluje, co míní „oficiální vědeckou psychologií“. I náš článek Grafologie je uveden pod psychologií – je v kategorii Alternativní psychologické přístupy a podobně je na tom německy Graphologie (je v kategorii Angewandte Psychologie). --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad disciplíny: kdysi jsem někde četl, že psychologie má (pokud si to dobře pamatuji) kolem 60 disciplín. Myslím, že to bylo v Policejní psychologii od Ludmily Čírtkové. Tu knihu mám někde doma, tak až ji najdu, zkusím se podívat, jen nevím, kdy to bude. Nicméně tím byly myšleny pouze „fungující“ disciplíny, bylo tam uvedeno, že spousta disciplín již zanikla. Pokud spočítám disciplíny v současné verzi šablony, možná by to kolem 60 mohlo být. Ale jde o to, jak by se to počítalo. Nicméně jsem určitě na nějaké disciplíny zapomněl. A především v cizojazyčné literatuře by jistě šly dohledat další disciplíny. A za zaniklou jde podle mě považovat jenom psychofyziku, tu navíc ještě ani spousta odborníků nepovažuje za psychologickou disciplínu, vezmi si už jenom to, že existovala dávno před rokem 1879 (popřípadě 1874). Někde jsem četl, že zanikla i duševní hygiena, resp. že se přetransformovala do psychologie zdraví, ale duševní hygienu bych teda za zaniklou rozhodně nepovažoval. Doplnění po nahlédnutí do knihy: knihu jsem našel radši v krajské knihovně, než bych ji našel doma :-) Tak Čírtková píše (str. 16), že dnes existuje zhruba 40 až 50 relativně samostatných psychologických disciplín, a dále uvádí, že je to jen orientační údaj, protože vznikají disciplíny nové a jiné v důsledku omezené poptávky zaznamenávají klesající počet publikací, díky čemuž zůstávají záležitostí minulosti. Tak to jich je v šabloně víc než 50. Je ovšem otázkou, co považuje za relativně samostatné disciplíny, spadá sem třeba policejní psychologie, když se tematicky prolíná s psychologií forenzní a kriminální? Taky nevím, co myslí těmi novými disciplínami, disciplíny přeci nevznikají denně a stejně tak poptávka neklesá ze dne na den.

Tak jsem to myslel, je to prostě arbitrární rozdělení. Obecně, pokud bychom tu šablonu chtěli mít extra-super, bylo by lepší jít po obsazích těch disciplín (faktech), než jejich rozdělení (názorech někoho, jak je psychologie dělená). --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Tomu nerozumím. Můžeš prosím upřesnit, jak by šablona měla vypadat, pokud bychom šli po obsazích disciplín (faktech)? --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad policejní psychologie: policejní psychologie je spolu s forenzní psychologií a kriminální psychologií jednou ze tří disciplín psychologie, studujících psychologické stránky uplatňování práva ve společnosti a které představují „veškerou“ psychologii v policejní praxi. Policejní psychologie je psychologie určená pro policejní praxi, narozdíl od kriminální a forenzní psychologie řeší spíš takové rutinní záležitosti, je určená „pro každého dopraváka“, ale publikace se třeba už málokdy věnují psychologii výslechu. Kriminální psychologie se zabývá psychikou pachatele a jeho motivací. Forenzní psychologie se zabývá lidmi v situacích regulovaných právem, včetně svědků, výslechem apod, ale spadá sem i studium zločinnosti (kriminologická psychologie), zdroje sem zařazují i penitenciární psychologii, ale setkal jsem se i s tím, že byla vyčleněná zvlášť. Forenzní psychologie je určená i pro soudní a právní praxi. Forenzní psychologie je už celkem stará a myslím, že i dobře známá i mimo psychologii. Policejní psychologie je naopak nová disciplína, u nás nepříliš známá. Všechny se navzájem prolínají, mají hodně společných témat, forenzní a kriminální psychologie obzvlášť. A v konečném důsledku je odborník ve forenzní psychologii stejně i odborníkem v policejní psychologii. Má smysl to rozlišovat? Nevím. Ale to není můj výmysl, to rozlišuje odborná literatura.

Jaká literatura? Čistě technicky, aby bylo možné něco považovat za samotnou disciplínu musí to mít samostatné téma zkoumání a/nebo metodologii. To, že si někdo řekne, že existuje nový obor neznamená, že to je skutečně nový obor. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Ale vždyť ona má samostatné téma zkoumání. Resp. literatura tvrdí, že ho má (metodologie je pochopitelně stejná). Ve výše zmíněné knize Policejní psychologie od Ludmily Čírtkové se tomu věnují asi dvě kapitoly. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad lékařská psychologie a zdravotnická psychologie: jde opět o velmi příbuzné obory. Zdravotnická psychologie se zabývá prožíváním nemocného člověka, lékářská psychologie se zabývá působením lékařské péče (včetně např. nemocniční techniky) na psychiku. Samozřejmě se prolínají. Příbuzná je ale i klinická psychologie, psychologie zdraví a psychopatologie.

Jasně, jsou to podobory. Možná si to fakt chce říct, jestli chceme uvádět i podobory jako samostatné články, nebo to spíš zmínit v článcích hlavních (společně s přesměrováním). Jde mi prostě o to, jaký užitek má pro čtenáře číst si o desítkách samostaných oborů, když je většina stejně červená (a průnik s "mateřským" oborem je tak silný, že je jde jen těžce odlišit). --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Ale jaký by byl v případě lékařské psychologie a zdravotnické psychologie hlavní článek? Zatímco v případě personální psychologie může být tím hlavním článkem Psychologie práce a organizace, u lékařské psychologie a zdravotnické psychologie jsem žádný nadřazený pojem nikde neviděl. (Pokud ho znáš, klidně do šablony doplň.) Ledaže bychom udělali nějaký článek typu „Psychologie v medicíně“ a nebo souhrnný článek „Lékařská a zdravotnická psychologie“, což by obojí teoreticky šlo, ale považuji to za horší řešení. Nadřazeným pojmem je jen aplikovaná psychologie, která tu ovšem dosud článek nemá, a i kdyby ho měla, stejně by se v něm mohly lékařské psychologii a zdravotnické psychologii vzhledem k počtu aplikovaných psychologických disciplín věnovat jen krátké úryvky. Lékařská psychologie má navíc článek i na anglické Wikipedii: Medical psychology. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad psychologie ochrany životního prostředí a environmentální komunikace: psychologie ochrany životního prostředí je součástí environmentální psychologie a zabývá se vztahem mezi lidmi a ŽP a tím, jak ŽP chránit. Environmentální komunikace se zabývá komunikací s veřejností v oblasti, kde je tématem ŽP. Pochopitelně se tyto disciplíny prolínají.

To bychom mohli mít obor sociální komunikace pro výsledky sociálněvědného výzkumu :-) Ne, to fakt ne. Prosím o zdroje, že to jde považovat za samostatnou disciplínu v rámci psychologie (a že se to takto skutečně používá - je samozřejmě možné, že to pár lidí tvrdit bude). --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Tak za samostatné psychologické disciplíny považuje psychologii ochrany životního prostředí a environmentální komunikaci třeba Český portál ekopsychologie, spravovaný katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (viz http://www.ekopsychologie.cz/o-nas/, vztah disciplín je zde i dobře graficky znázorněn), ke kterému jsem při tvorbě šablony taktéž přihlédl. Psychologie ochrany životního prostředí má i článek na anglické Wikipedii, byť má dle Wikidat jen jedno interwiki (ar) a byť zde visí šablona na sloučení s článkem Ecopsychology. Na anglické Wikipedii má článek i environmentální komunikace (a dokonce má i vlastní kategorii) a je zde i považována za vědu, byť ne za psychologickou vědu. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad psychologie dítěte a psychologie mládeže: psychologie dítěte se zabývá dětmi, psychologie mládeže mládeží. Pětiletým se bude zabývat spíš psychologie dítěte, dvacetiletým psychologie mládeže. Jde ovšem o to, kde uděláme přesné hranice, a to já bohužel nevím. Jistě se vzájemně velmi prolínají.

Ano. Opět prosím o zdroj, že jde o samostatné disciplíny, nikoliv témata vývojové psychologie. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

O témata vývojové psychologie (v užším významu) nejde už proto, že vývojová psychologie je disciplína teoretická a psychologie dítěte a psychologie mládeže jsou disciplíny aplikované. Vývojová psychologie se zabývá vývojem (ontogenezí) jednotlivých znaků. Nestuduje znak v rámci nějaké konkrétní etapy (byť ze školy o ní takový pocit mít můžeme), ale zajímá ji, jak se ten znak změní při přechodu do jiné etapy, proto se označuje jako vývojová (ontogenetická). Psychologii dítěte a psychologii mládeže uvádějí samostatně například tato gymnaziální skripta (str. 5), byť je zde existence těchto disciplín jen zmíněna. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad psychologie cestovního ruchu: no, že by psychologie zabývající se aktéry cestovního ruchu (cestovatelé, poskytovatelé služeb apod.)?

S tímhle by se ještě dalo souhlasit. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

OK. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad psychologie kultury a psychologie umění: zcela samostatné obory. Psychologie umění (en:Psychology of art) se zabývá psychologickými otázkami umělecké tvorby (autorem) a následným vnímáním tohoto umění (čtenáři, diváky apod.). Psychologie kultury je mladá disciplína, u nás nepříliš známá a studuje kulturu v nejširším významu, zabývá se tím, co lidi odlišuje od zvířat. Spadají sem témata jako kulturní identita, vztah k příslušníkům jiných kultur apod., úzce souvisí s kulturní antropologií.

OK, s tím souhlasím. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Fajn. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad politické profilování: nevím to úplně přesně, opět uvádím, že jsem to tam dal provizorně s tím, že se to kdyžtak upraví, ale zhruba by mělo jít o toto: en:Leadership analysis. Hlavně mi ale není jasný vztah politického profilování a psychologického profilování, snad by mohlo být politické profilování podoborem psychologického profilování.

V tom případě by si asi chtělo opět vyjasnit, jestli jde o samostatnou psychologickou disciplínu, a jestli to čtenář potřebuje mít hned v šabloně. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Viděl jsem o tom dokument BBC Případ Adolf Hitler: Analýza mysli diktátora, viz na stránkách České televize. Píše se zde, že vědci „založili zcela novou vědeckou disciplínu v CIA“ – co je to „vědecká disciplína v CIA“? --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad inženýrská psychologie: copak Google zase nefunguje? Inženýrská psychologie (en:Engineering psychology) se zabývá tím, jak na psychiku člověka při práci působí pracovní prostředí, stroje a nástroje, informační, řídící i technologické procesy apod., velmi úzce souvisí s ergonomií. Vídávám ji uvedenou jako součást psychologie práce, ale třeba Mikuláštík ji vyčleňuje.

Právě. Nevidím žádnou souvislost s psychologií práce. Pokud má být zařazena pod ni, chtělo by to ozdrojovat. Jinak ale OK, má to tu své místo. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Inženýrská psychologie se zabývá působením pracovního prostředí na zaměstnance, psychologie práce se zabývá zaměstnanci. Ať už inženýrská psychologie spadá pod psychologii práce nebo ne, souvislost a vzájemná využitelnost je obrovská. Zdroje se pouze liší v tom, jestli je inženýrská psychologie podobor nebo příbuzný obor. Otázka je tedy pouze formálního rázu a zní, jestli je inženýrská psychologie dcera nebo vlastní sestra. Za součást psychologie práce považuje inženýrskou psychologii třeba prof. Karel Křikač ve skriptech Organizace a řízení výroby Metodická a studijní pomůcka (katedra ekonomiky podniku a účetnictví Fakulty ekonomické ZČU, leden 2008, str. 41) a také již výše zmíněný PSH (http://psh.ntkcz.cz/skos/PSH9230). Zvlášť inženýrskou psychologii uvádí třeba tato prezentace Psychologie v kostce (snímek 38). Anebo již zmíněný doc. Milan Mikuláštík v knize Manažerská psychologie (Grada, dostupná i v Google Knihách, str. 25). Ale všechno jsou to triviální zmínky ve stylu „odrážka jaké úrovně byla použita“. Jestli jsi chtěl nějaké pojednání o vztahu inženýrské psychologie a psychologie práce, tak to jsem nenašel. Výše zmíněná Česká asociace psychologů práce a organizace uvádí jen inženýrskou psychologii, ale problém může být ve vztahu psychologie práce a psychologie práce a organizace, kdy některé zdroje považují psychologii práce za podobor (což by šlo i vyvodit etymologicky), ale někde jsem je myslím viděl i jako úplná synonyma. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad psychologie řízení a psychologie organizace: to se týká psychologie práce a organizace. Psychologie práce a organizace je široký obor (v podstatě jde o skupinu disciplín), který zkoumá fungování lidské psychiky v pracovním prostředí, Česká asociace psychologů práce a organizace sem řadí třeba i psychologii dopravy. Různé zdroje ty disciplíny ovšem různě klasifikují, ne všechny například používají pojem psychologie práce a organizace, takže je v tom trochu zmatek, který ještě přidělávají cizojazyčné disciplíny, které ne vždy jsou přesným překladem té české disciplíny. Psychologie řízení se zabývá tím, jak řídit, především zaměstnance, je tedy určena pro manažery. Setkal jsem se i s tím, že byla označena jako manažerská psychologie, ale to podle mě není přesné, vychází to jen z podobnosti pojmů řízení a manažerský, manažerská psychologie se podle mě spíš zabývá přímo osobou manažera (tedy typologie manažerů apod.). Psychologie organizace je součástí psychologie práce a zabývá se vztahem organizace (třeba firma) a jednotlivce. Psychologie organizace a řízení (nebo též sociální psychologie práce) se zabývá vztahy mezi zaměstnanci a sociálním klimatem v organizaci. Pochopitelně jsou to všechno příbuzné obory.

Spíš mi šlo o to, zda má cenu tématu věnovat tolik odkazů. Opravdu se dá čekat, že někdy v budoucnu budou samostatné články k těmto podoborům? Fakt má smysl mít články "Psychologie práce a organizace", "Psychologie organizace a řízení" a ještě "Psychologie řízení"? --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Tak jestli se jedná o vědní disciplíny, tak ke každé existují stovky a tisíce zdrojů, byť samozřejmě většina z nich nebude v češtině. Takže ke každé z nich by se dal udělat ne článek, ale celá kategorie i s podkategoriemi. Jiná otázka už je, jestli tu ty články někdy budou. To já nevím. Ani na anglické Wikipedii spousta z nich není. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad psychologie propagace a psychologie reklamy: obě spadají pod psychologii trhu. Psychologie propagace se zabývá propagací, psychologie reklamy reklamou v užším významu (tedy reklama v TV, rádiu, tisku, bannerová reklama, billboardy). Propagace je širší pojem než reklama, vedle reklamy zahrnuje i podporu prodeje (též reklama v širším významu), přímý osobní prodej, přímý marketing a PR. Vzhledem k tomu, že reklama spadá pod propagaci, psychologie reklamy podle mě spadá pod psychologii propagace, ale jistě to nevím, nikde jsem přímo takovouto informaci nenašel. Dále mi není jasný vztah marketingové psychologie a psychologie trhu, snad by mohlo jít o úplná synonyma.

Přesně tak. Psychologie reklamy je tématem psychologie propagace (respektive to je myslím zaměnitelné). Nevidím důvod to mít takto rozdělení. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

To záleží na tom, jestli tu budeme uvádět i dílčí disciplíny. Vzhledem k velikosti šablony by možná bylo lepší je neuvádět. Škoda je jen, že zrovna psychologie reklamy tu článek už má. --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

Ad negativní psychologie: negativní psychologie je (v podstatě pejorativní) označení těch přístupů psychologie, které jsou v protikladu k pozitivní psychologii. Je to tedy třeba psychopatologie, psychologie katastrof, zabývá se negativními emocemi. Tedy zabývá se oproti pozitivní psychologii tím ošklivým. Ale asi to není na samostatný článek, ten pojem není ani rozšířený, snad by stačila zmínka v článku pozitivní psychologie a redirect. Já jsem to do šablony dal provizorně, pro úplnost, klidně to odstraň.

OK, odstraním. Do toho ostatního nechci sahat, když sis s tím dal práci, raději bych dosáhl shody. --Hynas (diskuse) 22. 4. 2016, 13:10 (CEST)

Díky ;-) --Marek Genius (diskuse) 9. 5. 2016, 11:49 (CEST)

--Marek Genius (diskuse) 20. 4. 2016, 12:02 (CEST)