Diskuse:Souhvězdí Severní koruny

Článek týdne

Tento článek byl v 37. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q

Vachovec1

Pravopis, stylistika

Tak pravopisných chyb je v článku skutečně hodně. Budu to probírat postupně:

• násobné číslovky typu 2krát se zapisují dohromady, nikoli zvlášť (tj. nikoliv je 2,91 krát hmotnější než Slunce ale je 2,91krát hmotnější než Slunce)
• Úvod
  • Adriany → Ariadny Vyřešeno
  • dcery a … manželkou → dcery a … manželky Vyřešeno
  • Dyonýsose → Dyonýsa Vyřešeno
• Charakteristika
  • čtverečních (text) vs. čtverečných (infobox) → nutno sjednotit; gramaticky je sice správné obojí, obvyklejší je však tvar čtverečních Vyřešeno
  • Rozlohou je z 88. souhvězdí… → Rozlohou je z 88 souhvězdí… (bez tečky, nejde o řadovou číslovku) Vyřešeno
  • se souhvězdím souhvězdí Pastýře → se souhvězdím Pastýře Vyřešeno
  • na jihu nachází se hlava Hada → na jihu se nachází hlava Hada (standardní pořadí slov) Vyřešeno
  • Rovníkové souřadnice (rektascenze) nachází se mezi 15 h 16,0 m a 16h 25,1 m, zatímco deklinaci popisují souřadnice mezi 31,71° a 25,54°. → přepsat (minimálně první část gramaticky nedává smysl) a sjednotit zápis (15 h versus 16h) Vyřešeno
    • viz komentář v sekci Další poznámky
  • znamená,že celé souhvězdí → znamená, že celé souhvězdí (+ mezera za čárkou) Vyřešeno

--Vachovec1 (diskuse) 1. 1. 2016, 14:59 (CET)

Blesková poznámka v intermezzu: jak může být počet hvězd jasnějších než 3^m roven 0 (infobox), když Alfa CrB má jasnost 2,2^m? --Vachovec1 (diskuse) 1. 1. 2016, 15:15 (CET)

• Hvězdy
  • Sedm hvězd, které tvoří výrazný tvar souhvězdí jsou → za slovem souhvězdí musí být čárka (konec věty vedlejší) a musí být shoda podmětu s přísudkem Sedm hvězd … je Vyřešeno
  • Sedm hvězd, které tvoří výrazný tvar souhvězdí jsou s výjimkou nejjasnější hvězdy souhvězdí Gemmy 4. hvězdné velikosti. Dalších šest hvězd souhvězdí, théta, beta, gama, delta, epsilon a iota tvoří výrazný tvar souhvězdí, korunu. → Sedm hvězd… + Dalších šest hvězd… – matoucí formulace (předpokládám, že jde pořád o tu samou sedmici hvězd); navíc tvar koruny podle všeho tvoří celá zmíněná sedmička včetně Alfy (je to tak?), druhá uvedená věta ovšem naznačuje něco jiného Vyřešeno
  • Německý kartograf Johann Bayer dal dvaceti hvězdám souhvězdí, od alfy po ypsilon označení řeckými písmeny ve svém hvězdném atlasu Uranometria v roce 1603. → přeformuloval bych na Německý kartograf Johann Bayer dal ve svém hvězdném atlasu Uranometria z roku 1603 označení celkem dvaceti hvězdám souhvězdí, řeckými písmeny od alfy po ypsilon. Vyřešeno
  • Složky dvojhvězdy Zeta Coronae Borealis byly označeny Zeta¹ a Zeta², a John Flamsteed je označil hvězdy Ný¹ a Ný² 20 a 21 Coronae Borealis. → působí vytržené z kontextu, navíc obsahuje nesmysl: Zeta CrB není totéž, co Ný CrB, jak věta naznačuje Vyřešeno
  • Čínští astronomové považují devět hvězd souhvězdí za asterismus, dalšími hvězdami jsou π a ρ Coronae Borealis. → také nutno přeformulovat, Čínští astronomové sestavují asterismus celkem z devíti hvězd, kromě výše zmíné sedmičky do asterismu zahrnují ještě π a ρ Coronae Borealis. (nebo něco podobného) Vyřešeno
    • Proč vypuštěno? vrátil jsem, ale nebyl jsem to já, kdo to odstranil
  • V rámci hranic souhvězdí → raději V oblasti vymezené hranicemi souhvězdí Vyřešeno
  • má také pojmenování → má také alternativní pojmenování nebo má také synonymum Vyřešeno
  • a 57krát jasnější než Slunce a je obklopena → lépe a 57krát jasnější než Slunce, a která je obklopena Vyřešeno
  • Hvězda nachází se → Hvězda se nachází Vyřešeno
  • má podobné stáří, pohyb vesmírem a vzdálenost → vzdálenost od čeho? (uvést Země, Slunce či Sluneční soustavy) Vyřešeno
  • Beta Coronae Borealis nebo Nusakan → lépe Beta Coronae Borealis neboli Nusakan (vyjadřujeme totožnost, nikoli vylučovací poměr) Vyřešeno
  • spektroskopická dvojhvězda, která nacházíse → spektroskopická dvojhvězda, která se nachází Vyřešeno
  • ve vzdálenosti 112±3 světelných let od Země, a jejíž dvě složky jsou od sebe vzdáleny 10 astronomických jednotek → to bych rozdělil: ve vzdálenosti 112±3 světelných let od Země. Její dvě složky jsou od sebe vzdáleny 10 astronomických jednotek Vyřešeno
  • Jasnější složka je rychle oscilující Ap hvězdou, pulzující s periodou 16,2 minuty. Je spektrálního typu A5V – tady by to chtělo vysvětlit, co to ta Ap hvězda je. Pokud se právně domnívám, že jde o pulsující hvězdu (p) spektrální klasifikace A (A), tak je to zbytečná duplicitní informace. Tj. stačilo by Jasnější složka je rychle pulzující hvězdas periodou 16,2 minuty. Je spektrálního typu A5V (oscilující=pulsující?) Vyřešeno
  • V blízkosti Nusakanu nachází se Theta Coronae Borealis, dvojhvězdný systém, jejíž obě složky dohromady mají svítivost 4,13 Slunce a nachází se ve vzdálenosti 380±20 světelných let od Země. Její jasnější složka, theta Coronae Borealis → opět se nachází (místo nachází se); dále systém, jehož (místo jejíž); a který se nachází (místo a nachází se); Jasnější složka místo Její jasnější složka; a konečně theta Coronae Borealis nemůže z principu být složkou sama sebe – chybí tedy identifikátor, asi Theta Coronae Borealis A Vyřešeno
    • Vyřešeno jen částečně, navíc přidána další chyba. Název hvězdy, pokud rozepisujeme řečtinu, musí být uvozen velkým písmenem, tj nikoli theta Coronae Borealis, ale Theta Coronae Borealis.Vyřešeno
  • Na východ od Gemmy nachází se → Na východ od Gemmy se nachází Vyřešeno
  • spektrálních typů B9V and A3V → angličtinu přeložit Vyřešeno
  • Hvězda nachází se 170±2 Hvězda se nachází 170±2 Vyřešeno
  • a je z je žlutým obrem → je žlutým obrem Vyřešeno
  • byla Delta Coronae Borealis byla → jen jednou Vyřešeno
  • právě mění svojí polohu Hertzsprungově diagramu → chybí předložka Vyřešeno
  • skončila fúze vodíku v jejím jádru začalo spalování vodíku → chybí spojka Vyřešeno
  • vzdálenými od sebe 6,3 vteřin → vzdálenými od sebe 6,3 vteřiny Vyřešeno
  • 100 násobném → 100násobném (opět násobná číslovka) Vyřešeno
  • Jasnější hvězda, Nu¹ Coronae Borealis → asi má být Jasnější hvězda, Ný¹ Coronae Borealis Vyřešeno
    • Buď psát Ný (s velkým písmenem) nebo použít zkratku ν.
  • Sigma Coronae Borealis je hvězdný systém skládají se z více hvězd rozlišitelný již malými amatérskými dalekohledy. → Sigma Coronae Borealis je hvězdný systém skládající se z více hvězd rozlišitelných již malými amatérskými dalekohledy. Vyřešeno
  • Jedná se o složitý hvězdný systém složený z dvou hvězd hmotnějších než Slunce, které obíhají okolo společného těžiště jednou za 1,14 dne, a je zde třetí hvězda podobná Slunci, která je oběhne jednou za 726 roku. Všechny tři hvězdy obíhá ještě čtvrtá a pátá hvězda, které jsou jsou červenými trpaslíky, a kteří jsou 14 tisíc AU vzdálené od ostatních tří hvězd. → opakování slov, není shoda podmětu s přísudkem, za 726 let (ne roku); návrh úpravy: Primární systém tvoří dvě hvězdy hmotnější než Slunce, které obíhají okolo společného těžiště jednou za 1,14 dne. Třetí hvězda podobná Slunci oběhne primární systém jednou za 726 let. Všechny tři hvězdy obíhají ještě čtvrtá a pátá hvězda, červení trpaslíci, kteří jsou 14 tisíc AU vzdálení od ostatních tří hvězd. Vyřešeno
  • K předchozímu: ta dvojice červených trpaslíků, to je dvojhvězda? Pokud ano, chtělo by to napsat. Vyřešeno
  • ADS 9731 je ještě vzácnější vícenásobný systém – opravdu jsou šestihvězdné systémy tak vzácné? Vyřešeno
  • V Severní koruně nachází se → V Severní koruně se nachází Vyřešeno
  • rekurentní nova → tady to chce interní odkaz, alespoň na článek nova Vyřešeno
  • má minimální hvězdnou velikost 10,2^m, maximální o 9,9^m → buď „o“ vypustit, nebo nahradit okolo (podle toho, co tam má být) Vyřešeno
  • Poté se hvězda se zjasní na hvězdnou velikost 2. magnitudy. → se jen jednou; poté – po čem? Předchozí věta žádnou odpověď nenaznačuje. Spíše Jednou za čas se hvězda zjasní …? Vyřešeno
    • Stále 2x se.
  • T Coronae Borealis je jednou z mála rekurentních nov… → asi lépe z mála doposud pozorovanýchVyřešeno
  • bylo zaznamenané → bylo zaznamenáno Vyřešeno
    • Nebylo opraveno, navíc zaznamenáno je tam nyní 2x krátce po sobě. Doporučuji: její druhý výbuch byl pozorován v únoru 1946.
  • 1,35 násobku → 1,35násobku Vyřešeno
  • jejich oběžná doba je přibližně 8 měsíců. Kolem společného těžiště obíhají s periodou 228 dní. → duplicita Vyřešeno
  • akreční disk → dát wikiodkaz, článek tu je Vyřešeno
  • vzdálená přes 7000 světelných let od Země, a je prototypem třídy hvězd známých jako proměnné typu R Coronae Borealis. → vzdálená přes 7000 světelných let od Země, která je prototypem třídy hvězd známých jako proměnné hvězdy typu R Coronae Borealis. Vyřešeno
    • Chybí opravit a na která.Vyřešeno
  • Tyto poklesy způsobuje oblak plynu bohatý na plynu a prachových částic bohatý na uhlík – nedává smysl, přeformulovat Vyřešeno
  • Hubblova kosmického dalekohledu → dát wikiodkaz Vyřešeno
  • ukazuje rozsáhlé oblaka prachu okolo hvězdy do vzdálenosti 2 tisíce AU od hvězdy. → ukazuje rozsáhlá oblaka prachu okolo hvězdy do vzdálenosti 2000 AU. („hvězd“ je moc, „rozsáhle oblaky“, ale „rozsáhlá oblaka“!) Vyřešeno
  • V souhvězdí nachází se → V souhvězdí se nachází Vyřešeno
  • proměnných hvězd typu Mira → dár wikiodkaz na článek Mira
  • Hvězda nachází se okolo 1946 světelných let od Země, září svítivostí 16643krát větší než Slunce a má povrchovou teplotu 3033 K. Je jednou z nejčervenějších hvězd na obloze. V Coronae Borealis je hvězda s povrchovou teplotou 2877 K, která má svítivost 102831krát větší než Slunce a je vzdálena 8810 světelných let od Země.
    • 1) nachází se → se nacházíVyřešeno
    • 2) takto „přesné“ údaje nelze uvádět bez současného uvedení chyby měření nebo výslovného uvedení zdroje, tj. formulovat to způsobem Podle výpočtů astronoma XY má hvězda parametry A, B, C atd. (nemusí to být přesně takto, ale rozhodně v tomto smyslu)
      • Článek odkazovaný v refu 28 je dostupný na [1] (bylo by vhodné opravit URL, aby neodkazovalo jen na úryvek). Ty parametry by měly být uvedeny v tabulce 2 / Table 2 (plná verze tabulky by měla být přílohou online verze článku, bohužel nikde nevidím odkaz) a vychází z výpočtů autorů článku (viz kapitola 3 a úvod k tabulce). Autoři vycházeli z dat uvedených v různých katalozích - viz tabulka 1 / Table 1. Pročež by text měl být upraven do podoby zhruba: Výpočty astrofyziků McDonalda, Ziljstry a Boyera udávají pro <hvězdu> <parametry>. Vyřešeno
  • W Coronae Borealis nachází se → W Coronae Borealis se nachází Vyřešeno
  • v periodě 238 dne → v periodě 238 dní Vyřešeno
  • Další červený obr, RR Coronae Borealis spektrálního typu M3 je polopravidelná proměnná hvězdou, jejíž jasnost se pohybuje mezi 7,3m a 8,2m v období nad 60,8 dne → chybí čárka za Borealis; polopravidelnou; co je to nad 60,8 dne? Vyřešeno
    • Za Borealis je nyní tečka, nikoliv čárka; další čárka by měla být za M3; a je polopravidelná proměnná hvězdou potřebuje sladit pády.
  • s periodou 3 dne a 19 hodin. → s periodou 3 dny a 19 hodin. Vyřešeno

--Vachovec1 (diskuse) 1. 1. 2016, 23:35 (CET)

• Exoplanety
  • Ve spektru Epsilon Coronae Borealis byla analyzována průběhu sedmi let měření v letech 2005-2012, planeta 6,7krát hmotnější než Jupiter, která obíhá jednou za 418 dnů hvězdu v průměrné vzdálenosti cca 1,3 AU. → přeformulovat, takto to příliš smyslu nedává; návrh: Analýzou spektra Epsilon Coronae Borealis během dlouhodobého měření v letech 2005-2012 byla identifikována planeta 6,7krát hmotnější než Jupiter, která obíhá hvězdu jednou za 418 dní v průměrné vzdálenosti cca 1,3 AU. Vyřešeno
  • Epsilon má → blíže identifikovat, alespoň zkratkou (Epsilon CrB) Vyřešeno
  • a svítivosti 151 Slunce → a svítivosti 151 Sluncí Vyřešeno
  • jednou za 187 dne. → jednou za 187 dní. Vyřešeno
  • je oranžovou obří hvězda → je oranžovým obrem Vyřešeno
  • k této kapitole obecně: před spojkou „a“ se většinou nepíše čárka – buď jako spojení mezi větami souřadnými používáme „a“ (bez čárky) nebo právě čárku, ne však obojí dohromady; tato chby se v sekci opakuje vícekrát Vyřešeno
  • Pomocí analýzy radiální rychlosti hvězdy Ró Coronae Borealis byl v roce 1997 ohlášen objev planety o hmotnosti Jupitera. → tak objev asi pomocí analýzy radiální rychlosti ohlášen nebyl; návrh: Pomocí analýzy radiální rychlosti hvězdy Ró Coronae Borealis byla v roce 1997 objevena planeta o hmotnosti Jupitera. Vyřešeno
  • Hvězda je dvojčetem Slunce na nachází se ve vzdálenosti 57 světelných let. → a Vyřešeno
  • že průvodce je 100 a 200krát hmotnější než Jupiter. → to znamená co? Má tam být 100 až 200? Doplnil bych také planetární průvodce. Vyřešeno
    • Vyřešeno napůl. Chybí vyřešit 100/200.
  • tj. mají → lépe majících tedy Vyřešeno

• Objekty hlubokého vesmíru
  • přidat wikiodkazy na články spirální galaxie, eliptická galaxie, kupa galaxií, nadkupa galaxií, černá díra Vyřešeno
  • Jedná se výsledek → Jedná se o výsledek Vyřešeno
  • Má rudý posuv → asi bych uvedl konkrétně Abell 2142 má rudý posuv Vyřešeno
  • Ve středu kupy nachází se → Ve středu kupy se nachází Vyřešeno
  • Ve středu kupy nachází se velká eliptická galaxie obsahující obří černou díru. – nějaká identifikace (NGC apod.)? Vyřešeno

--Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2016, 00:09 (CET)

Reference

• U časopisů jako Astronomy and Astrophysics či The Astronomical Journal tučně uvedené číslo v referenci na en-wiki (Volume) v žádném případě není ročník, ale svazek: vydané svazky jsou číslovány od jedničky=prvního vydaného svazku dále – například u The Astronomical Journal je rok 2015 obsažen ve svazcích 149 a 150. Každý svazek může obsahovat několik „čísel“ (to je na en-wiki to číslo v závorce), například svazek 149 zahrnuje čísla (Numbers) 1 až 6 (za leden až červen) obsahující postupně strany 1 až 204. Pro takovéto případy existuje parametr typ ročníku, kam se vloží svazek nebo sv. – místo zkratky roč. se pak v referenci objeví právě obsah parametru typ ročníku.
  • zde musít napsat, já reference vytvářel pomocí citoidu, a zadával jsem tam většinou DOI. Takže zde mám rozpaky a nevík trošku co s tím. Jima kalera doplním.--Mirek256 2. 1. 2016, 09:27 (CET)
    • Jednoduše je třeba přidat výše zmíněný parametr typ ročníku; podívejte se, jak jsem opravil reference 4 až 7 – [2]; podobně je třeba opravit i další reference v seznamu. --Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2016, 12:58 (CET)
      • Stále je třeba opravit ročník vs. svazek u refů 39 (Noyes), 41 (Benest) a 48 (Postman a spol.) Komentář
• reference 2 a 4 jsou totéž → sloučit do vícenásobné reference Vyřešeno
• reference 18 a 19 jsou také totéž Vyřešeno
• u odkazů na web stars.astro.illinois.edu by to chtělo uvést Jima Kalera jako autora příslušných textů a kromě data citace také datum vytvoření/poslední aktualizace článku (obvykle je uvedeno pod článkem) Vyřešeno

--Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2016, 04:06 (CET)

• Ještě další věc k refům. Je sice hezké, že nikde nechybí datum citace, ale daleko důležitější bývá datum vydání/publikace příslušné monografie/periodika – a to zde obzvláště u periodik často chybí (namátkou refy 5, 6, 7 a 9 – jen z první desítky refů). Přitom obvykle stačí rozkliknout příslušné DOI a údaj najdete (většinou je udáván alespoň měsíc a rok vydání). Komentář

--Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2016, 13:50 (CET) U ref 5, 6 to opravdu nikde není, a Kaler to mí jen někde. Stačí se podívat,jinak jsem reference tvořil citoidem, inu není dokonalý.--Mirek256 14. 1. 2016, 16:50 (CET)

Ach jo. Chce to jen trochu snahy. Všude to možná nepůjde, ale zkusil jsem dohledat chybějící data vydání mezi posledními 10 refy a uspěl jsem všude, hledání mi zabralo jen pár minut (celkově)! Někde navíc chybí zásadní data (autor/autoři):

• Ref 54 (Raymo): 1982 [3]
• Ref 55 (chybí autoři): 2014 [4] Doplnit autory!
• Ref 56 (chybí autor): duben 2005 [5] Doplnit autora!
• Ref 57 (Hagar): duben/červen 1900 [6]
• Ref 59 (Olcott): rok 2004 [7]
• Ref 60: 1875 [8]. Chtělo by to převést do standardního formátu citace monografie.
• Ref 62 (Kanas): 2. vydání, rok 2012 [9]
• Ref 63 (Smith): 2006 [10]

--Vachovec1 (diskuse) 14. 1. 2016, 20:07 (CET)

Reference 2

Snad vše zafixováno (diff). Ještě by to chtělo sdružit refy 1 a 6 (je to to samé).

@Mirek256: Prostudujte si prosím výše uvedený diff, ať víte co všechno bylo ještě potřeba opravit (může se hodit příště).

• Jsou-li více než tři autoři, vyplní se do parametru spoluautoři zkratka et al. nebo a kol.
• Uvědomte si, že necitujete záznam o článku v kartotéce, ale článek samotný. To se týkalo refů 22 (Tokovinin) a 56 (Hall).
• A stále chyběla některá data vydání. Znovu zopakuji, že datum vydání (alespoň rok) je zcela zásadní informace, jak u „papírových“ médii, tak u médií elektronických.

--Vachovec1 (diskuse) 17. 1. 2016, 19:54 (CET)

Další poznámky

• Rovníkové souřadnice nejsou ekvivalentem rektascenze. Rovníkové souřadnice mohou být zadány jako kombinace rektascenze a deklinace (jeden ze dvou možných způsobů), samotná rektascenze rovníkové souřadnice nevytváří. Větu popisující rovníkové souřadnice je proto nutno odpovídajícím způsobem upravit. Vyřešeno
• Jestliže rozepisujete názvy hvězd kompletně celé, navrhoval bych do závorky vždy uvést zkratku, např Theta Coronae Borealis (θ CrB). Vyřešeno
• Do sekce Mytologie by to chtělo přidat ještě alespoň odstavec týkající se arabské astronomie (stačí krátce v takovém rozsahu jako na en-wiki). Vyřešeno

--Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2016, 20:54 (CET)

• O R Coronae Borealis se v úvodu píše, že k poklesům jasnosti dochází v nepravidelných intervalech, v sekci Hvězdy jsou však uváděny intervaly pravidelné. Vzhledem k tomu, o jaký typ hvězdy jde, bych spíše řekl, že ty intervaly budou nepravidelné. Je to tak?

--Vachovec1 (diskuse) 14. 1. 2016, 15:49 (CET)

Snažil jsem se vše opravit, ale na stránkách Jima Kalera nevidím datum poslední aktualizace, jestli kupa galaxií je tři miliardy světelných let od Země, zcela určitě v ní galaxie nebudou mít jinou identifikaci a už vůbec ne NGC, a pak jak je někde uvedeno, hvězda je xxxxx krát jasnější než Slunce atd., v katalogu je spousta hvězd, ale nic ze severní koruny, takže nevím, kde to na en vzali. A to jsem hledal docela dlouho. Ale údaje tam jsou opravdu takto, bez uvedení chyby. To je stejné, jako v jednom článku, který jsem navrhl na smazání do kterého se nikomu nechce do vyhodnocení.

Mates

Díky za další astročlánek. Některé nápady při čtení.

• Je severním protějškem Jižní koruny. – tím je zamýšleno něco z hlediska polohy souhvězdí, nebo tím jen zmiňuješ, že na jižní obloze se nachází souhvězdí s podobným názvem Vyřešeno snad
• Na severu má hranici se souhvězdím Pastýře – nenachází se Pastýř spíše na západ? Vyřešeno
• pí a ro tvoří v čínské astronomii asterismus společně s ostatními sedmi hvězdami koruny? Nemá tento devítihvězdný asterismus své jméno? Popřípadě nelze zjistit, zda není v čínské astronomii součástí jiného souhvězdí? Vyřešeno nějak jsem pozměnit text
• Nejjasnější hvězda souhvězdí Gemma se také nazývá Alphekka. – to je opravdu druhý oficiální název, nebo má takový název v jiných astronomických kulturách (zřejmě v Arábii)? Vyřešeno
• Je fakt, že to by mělo patřit spíše do článku Gemma, či dalších hvězd, ale je to souhvězdí plné dvojhvězd. Jsou některé ze sekundárních složek rozlišitelné v dalekohledech? (píšeš to jen u zéty, to znamená, že pozorovatelná je jen zéta)? zde nevím, ale spekroskopická dvojhvězda asi rozlišit nejde, optická ano atd. Vyřešeno
• Omicron Coronae Borealis (ο CrB) je hvězdou spektrálního typu K a obíhá ji jedna potvrzená planeta o hmotnosti 0,83 Jupitera, která ji oběhne jednou za 187 dní. Jedná se o jednoho z nejméně hmotných známých plynných obrů. – to jako vážně? není k tomu nějaký zdroj? Jen pro zajímavost Saturn má hmotnost asi 0,30 Jupitera, Neptun asi 0,05 Jupitera a Uran asi 0,04 Jupitera. Nebo se tím myslí jen plynné exoplanety? Vyřešeno doplnil jsem větu
• Pomocí analýzy radiální rychlosti hvězdy Ró Coronae Borealis (ρ CrB) byla v roce 1997 objevena planeta o hmotnosti Jupitera.[1] Hvězda je dvojčetem Slunce a se nachází ve vzdálenosti 57 světelných let. – to je myšleno jen co se týče hmotnosti, nebo bylo nějak zjištěno, že vznikla ve stejné zárodečné mlhovině jako naše Slunce? Vyřešeno zde byla faktická chyba
• Přesnější analýza dat ze satelitu Hipparcos ukázala, že její planetární průvodce je 100 až 200krát hmotnější než Jupiter. – 100x až 200x hmotnější? To asi nemůže být planeta. Podle toho zdroje, co je tam uveden ji Hipparcos určil jako malou hvězdu a ro CrB určil jako dvojhvězdu. Vyřešeno dopsána větička
• Kappa Coronae Borealis (κ CrB) je oranžový podobr hmotnosti dvou Sluncí se spektrálního typu K1IV, se zbytkem protoplanetárního disku a obíhá ji jedna potvrzená planeta s periodou asi 3,4 roku. – když jsem procházel ten samý zdroj co výše, narazil jsem v něm i na Kappu CrB b (strana 7 toho článku), kde odhadují její hmotnost na něco mezi 20 a 30 hmotnostmi Jupiter. Což je už hodně v zóně hnědých trpaslíků. Není k této exoplanetě lepší zdroj? Vyřešeno snad

zde nevím, různé zdroje uvádí různé údaje, extrasolar encycklopedia jen 1,6 Jupitera [11] a připojil jsem zdroj

• V sekci mytologie, nešlo by nalézt něco o čínské mytologii ve vztahu ke koruně, když v ní mají vlastní asterismus? Vyřešeno to jsem snad doplnil

Podle mě to chce ještě zapracovat, jako zásadní vidím ty nesrovnalosti ohledně exoplanet. Jak u o CrB b, co se myslí tím nejméně hmotný plynný obr, když v soustavě naší jsou tři jiní mnohem menší a ohledně těch dvou – kappa CrB b a ro Crb b, které dost možná planetami vůbec nejsou (tim ro jsem si téměř jistý, pročti si toto pořádně, jestli se mnou souhlasíš :-). --Mates (diskuse) 9. 1. 2016, 01:41 (CET)

Délka článku

Celkově je článek napsán zdlouhavě, nepřehledně. Budeli prosvětlen, clanku to prospěje. Paul E (diskuse) 1. 1. 2016, 15:21 (CET)

Zatím jsem vše opravil, pokud jsem vše správně pochopil, a jen poznámka, článek je kratší než na en. Já nevím co smazat. Když už jsem to asi před dvěma lety nějak napsal.--Mirek256 1. 1. 2016, 15:25 (CET)

Řecká písmena jsem dal zkusmo, pro porovnání co je lepší. Bayer hvězdy označil malými řeckými písmeny, a když je přepisujeme názvem písmena v latince, připomíná to analfabetismus. Také mnoho písmenek na místo jednoho. Aspoň bych psal Alfa CrB, než dlouhé Alfa Corona Borealis. Úvod bez stručného popisu vybraných objektů byl krátký, proto jsem do úvodu zahrnul i odstavec charakteristika, úvod sám by měl být charakteristikou souhvězdí. Stručně uvést nejpozoruhodnější objekty v úvodu za to stojí. Také se nějaký údaj o objektech v úvodu lišil od údaje v textu. Hodilo by se založit samostatné články pro objekty. Paul E (diskuse) 2. 1. 2016, 18:29 (CET)

K čínskému souhvězdí z některých hvězd v Severní koruna, kterou jsem vypuštil: věta byla nesrozumitelná a dle mě nepatřila do odstavce "hvězdy", zamýšlel jsem najít vhodnou formulaci o čínském souhvězdí a vložit ji do odstavce Ostatní mytologie. Paul E (diskuse) 3. 1. 2016, 16:08 (CET)

@Mates:

• čínský asterismus měl/má název, podle dodaného online zdroje, snad "vězení pro chudé zločince", a podle mě celá věta, a vymezení které hvězdy tvoří to čínské souhvězdí, patří do odstavce ostatní mytologie. zde bych raději použil slovo souhvězdí, resp. souhvězdí v čínské tradici, než asterismus. Taky nevím zda čínská souhvězdí jsou ještě v číně živá, nebo zda je to historie.
• ad Alphekka: pokud vím, oficální názvy hvězd neexistují, tedy ne ve smyslu určené Mezinárodní astronomickou unií. Tedy, pokud vím, nebo lépe, nevím že existují. Takže s názvy hvězd je to těžké. Ale jistě je užitečné uvést, jak to s názvem je, zda název užívali evropští astronomové, nebo jej od arabů nepřejali, nebo ještě jinak.

Paul E (diskuse) 9. 1. 2016, 02:10 (CET)

Umístění obrázků

Nelíbilo se mi, že obrázek v odstavci "Objekty hlubokého vesmíru" zasahuje až do následujícího odstavce a odsazuje jeho nadpis doprava. Aspoň při mém zobrazení. Považoval jsem za vhodnější zarovnání obrázků vlevo. Jinak se nechci nemístně vměšovat do vašeho wpq snažení, jež jsem az nahlédl až později. Paul E (diskuse) 2. 1. 2016, 01:55 (CET)

@Paul E: To máte asi hodně širokou obrazovku. U mě je velikost toho obrázku "tak akorát". Pokud by se měl dát doprava, tak ho budete mít asi přímo nad obrázkem ze sekce Mytologie, který odsune kousek pod sebe. Možná tedy obrázek kupy galaxií doprava a mytologický obrázek doleva? --Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2016, 02:23 (CET)