Diskuse:Seznam slovanských bohů
Přidat témaPoslední komentář: před 6 lety od uživatele Kacir v tématu „Slawa / Slavia“
Přepracování[editovat zdroj]
Takhle to nejde rozdělovat, např. Svarog byl uctíván u polabských slovanů, Rusů, Čechů i jihoslovanů, dost se také opakují jen mají jiné jméno u jiných národů, předělal bych to do formy jako u Angl. Franc. i Polský wiki. Jirka.h23 (diskuse) 2. 4. 2013, 08:16 (UTC)
- Seznam uvádí prostředí kde jsou božstva zmíněna v písemných pramenech, nikoliv teorie o tom zda byly uctíváni i u dalších Slovanů. To podle mě patří do hesla o samotném božstvu.
- K dalším změnám
- ve východoslovanském prostředí je písemně doložen Jarun, nikoliv Jarovít. Ačkoliv společně s Jarilem jsou odvozeni od původního jarního božstva Slovanů nevidím důvod je svévolně přejmenovávat. Kromě toho jsi smazal zdroj odkazující na existenci Jaruna.
- Chors je dnes zpravidla považován za titul Dažboga, za bohyni měsíce a vil (!) ji žádný seriózní zdroj nepovažuje
- Dažbog "podle některých pramenů bůh východu, spravedlnosti a síly" zdroj ?
- Stribog - výklad který jej považuje za božstvo větru není všeobecně přijímán--Crinkly.sun (diskuse) 2. 4. 2013, 11:33 (UTC)
- Zdravím, tak si to pojďme postupně rozeberat: v případě Chors, modla božstva byla vztyčená v Kyjevě na druhém místě po Perunovi, dá se spojovat s významem ruského slova Choroš, chriště = kolo, v němž tancují víly, otázka zda je bohem (či bohyni?) Měsíce nebo Slunce, je rozepsáno v článku: Chors. Dažbog "bůh východu, spravedlnosti a síly" píší třeba zde: [1] ale máte pravdu není to asi žádný věrohodný zdroj, přikláněl bych se tedy spíš k: Bůh dárce a Bůh Slunce. Je dochováno mnoho dokladů že byl v přímém spojení se Sluncem a také byl vzýván: "Solnce, egože naričjut Dažbog" (Mýty a Báje starých slovanů-Josef Růžička, Irena Šindlářová, nebo polská wiki). Stribog jako božstvo větru a vzduchu, píše např. Ivan Hudec v Báje a mýty starých slovanů (1994), freedictionary nebo of Russian and Slavic myth and legend, Od autorů: Mike Dixon Kennedy A pokud jde o Jaruna jestliže je odvozen od původního jarního božstva Slovanů, je správné že je již zmíněn ve článku Jarilo jako suzdalská varianta tohoto boha. Pokud jde o ref, doplnil jsem ho již přímo do článku. Dále si myslím že stejní bohové byly zmíněny v písemných pramenech u vícero Slovanů, proto se mi nelíbí nynější rozdělení a přikláním se tedy spíše k tomu jaké mají všechny ostatní jazykové mutace této stránky. Děkuji za odpověď, názory a připomínky. Jirka.h23 (diskuse) 4. 4. 2013, 11:54 (UTC)
- Chors je dnes zpravidla považován za alanské sluneční božstvo ztotožněné s Dažbogem. Tomu napovídá že v nejstarší exempláři Pověsti dávných let chybí mezi jmény těchto božstev čárka a spojka. Teorie že se jedná s lunární božstvo nebo že souvisí s chorištěm jsou dnes marginální a patří tedy jenom do hesla, nikoliv do seznamu.
- Zdravím, tak si to pojďme postupně rozeberat: v případě Chors, modla božstva byla vztyčená v Kyjevě na druhém místě po Perunovi, dá se spojovat s významem ruského slova Choroš, chriště = kolo, v němž tancují víly, otázka zda je bohem (či bohyni?) Měsíce nebo Slunce, je rozepsáno v článku: Chors. Dažbog "bůh východu, spravedlnosti a síly" píší třeba zde: [1] ale máte pravdu není to asi žádný věrohodný zdroj, přikláněl bych se tedy spíš k: Bůh dárce a Bůh Slunce. Je dochováno mnoho dokladů že byl v přímém spojení se Sluncem a také byl vzýván: "Solnce, egože naričjut Dažbog" (Mýty a Báje starých slovanů-Josef Růžička, Irena Šindlářová, nebo polská wiki). Stribog jako božstvo větru a vzduchu, píše např. Ivan Hudec v Báje a mýty starých slovanů (1994), freedictionary nebo of Russian and Slavic myth and legend, Od autorů: Mike Dixon Kennedy A pokud jde o Jaruna jestliže je odvozen od původního jarního božstva Slovanů, je správné že je již zmíněn ve článku Jarilo jako suzdalská varianta tohoto boha. Pokud jde o ref, doplnil jsem ho již přímo do článku. Dále si myslím že stejní bohové byly zmíněny v písemných pramenech u vícero Slovanů, proto se mi nelíbí nynější rozdělení a přikláním se tedy spíše k tomu jaké mají všechny ostatní jazykové mutace této stránky. Děkuji za odpověď, názory a připomínky. Jirka.h23 (diskuse) 4. 4. 2013, 11:54 (UTC)
- U Dažboga podle mě stačí "bůh slunce"
- Ivan Hudec (a ani Josef Růžička) nejsou věrohodné zdroje o slovanském náboženství a mytologii, stejně jako freedictionary. Teorie že Stribog je božstvem větru sice stále přetrvává, ale existují i teorie jiné, a žádná není všeobecně přijímána.
- co se týče Jaruna nahradil jsi ho v sekci Východní Slované Jarovítem
- jací jsou ti bohové zmínění v písemných pramenech u více Slovanů ?--Crinkly.sun (diskuse) 4. 4. 2013, 15:08 (UTC)
- Můžu tedy vědět jaké jsou ty tvoje zdroje? Když moje nejsou dost věrohodné? Podle mě takhle všeobecně přijímané jsou. Jirka.h23 (diskuse) 7. 4. 2013, 12:17 (UTC)
- Určitě Perun - Bůh hromovládce od Michala Téry, v češtině nejnovější studie o slovanském mytologii. Hodí se i Svět slovanských bohů a démonů od Váni, Bohové dávných Slovanů od Pitra a Vokáče a Encyklopedie slovanských bohů a mýtů od Profantové a Profanta. Ze starších věcí Niederleho Rukověť slovanských starožitností a Bájesloví slovanské od Máchala. Růžičkova kniha byla už v době svého vzniku označena za vědecky bezcennou, už jen proto že jako zdroje používá prokázaná falsa. Kniha Ivana Hudce se sama prezentuje jako kniha pohádek, je to tedy vlastně fikce.--Crinkly.sun (diskuse) 7. 4. 2013, 14:04 (UTC)
- Kým byly označeny za bezcenou? Zdroj? Knihu od Téry jsem nečetl ale je zaměřenná spíš jen na Peruna ne? Od Růžičky jsem citoval jen "Solnce, egože naričjut Dažbog" ale na tom snad shodneme.. (Slunce)? Pokud jde o Striboga nechal bych u něj alespoň: bývá označován jako bůh větru.. Jako boha větru ho označuje anglická, francouzská, italská, slovenská, slovinská atd. (byl prý zmíněn v Slovo o pluku Igorově, Slovanské nářečí: Je-li vítr je mírný, znamená to, že Stribog hraje na flétnu, jeho ženou byla Meluzína, měl čtyři syny v podobě jižního, severního, západního a východního větru atd.) Jirka.h23 (diskuse) 7. 4. 2013, 17:03 (UTC)
- Luborem Niederlem, viz http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik02/texty/vest02-0046.htm. Podobně se o Růžičkově díle vyjadřuje kniha Slepé uličky archeologie. Každopádně jeho Slovanské bájesloví není vědecká publikace. Ale ano, Dažbog je skutečně všeobecně považován za solární božstvo. Térův Perun se sice zaměřuje především na Peruna ale obsahuje i rozsáhlé obecné či na jiná božstva zaměřené pasáže. Slovanské nářečí neznám, co to je ? Že je označován za boha větru může ale být u něj v seznamu napsáno.--Crinkly.sun (diskuse) 8. 4. 2013, 04:41 (UTC)
- Kým byly označeny za bezcenou? Zdroj? Knihu od Téry jsem nečetl ale je zaměřenná spíš jen na Peruna ne? Od Růžičky jsem citoval jen "Solnce, egože naričjut Dažbog" ale na tom snad shodneme.. (Slunce)? Pokud jde o Striboga nechal bych u něj alespoň: bývá označován jako bůh větru.. Jako boha větru ho označuje anglická, francouzská, italská, slovenská, slovinská atd. (byl prý zmíněn v Slovo o pluku Igorově, Slovanské nářečí: Je-li vítr je mírný, znamená to, že Stribog hraje na flétnu, jeho ženou byla Meluzína, měl čtyři syny v podobě jižního, severního, západního a východního větru atd.) Jirka.h23 (diskuse) 7. 4. 2013, 17:03 (UTC)
- Určitě Perun - Bůh hromovládce od Michala Téry, v češtině nejnovější studie o slovanském mytologii. Hodí se i Svět slovanských bohů a démonů od Váni, Bohové dávných Slovanů od Pitra a Vokáče a Encyklopedie slovanských bohů a mýtů od Profantové a Profanta. Ze starších věcí Niederleho Rukověť slovanských starožitností a Bájesloví slovanské od Máchala. Růžičkova kniha byla už v době svého vzniku označena za vědecky bezcennou, už jen proto že jako zdroje používá prokázaná falsa. Kniha Ivana Hudce se sama prezentuje jako kniha pohádek, je to tedy vlastně fikce.--Crinkly.sun (diskuse) 7. 4. 2013, 14:04 (UTC)
- Můžu tedy vědět jaké jsou ty tvoje zdroje? Když moje nejsou dost věrohodné? Podle mě takhle všeobecně přijímané jsou. Jirka.h23 (diskuse) 7. 4. 2013, 12:17 (UTC)
Slawa / Slavia[editovat zdroj]
@Dragovit: Ahoj, vidím, že ses věnoval zkvalitnění hesla, takže přidávám poznámku, jestli by v článku neměla být i „Slavia“, uváděna jako slovanská bohyně např. v hesle SK Slavia Praha (web klubu, muchafoundation)? Dávám jako námět, sám se tématu nevěnuju. Zdraví --Kacir 6. 5. 2018, 20:52 (CEST)