Diskuse:Rypouš sloní

Z hesla Rypouš sloní byla v období od 12. do 18. února 2024 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … rypouš sloní byl zastižen v hloubce 2 388 metrů?“

Článek byl 25. 2. 2021 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 25. 4. 2021 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 24. týdnu 2021 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q

Vachovec1

Úvod

• V budoucnu však rypouše zásadně ovlivní změny klimatu. – Takovýto kategorický imperativ rozhodně nepoužívat, obzvlášť když v článku je toto zmiňováno pouze v hypotetické rovině.
  • Vyřešeno OK. Není sporu, že změna klimatu rypouše ovlivní, spíše se neví jak. --Podzemnik (diskuse) 30. 3. 2021, 11:45 (CEST) ...OK, rozvedl jsem podrobněji. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 10:57 (CEST)

Biologie

• Sekce Rozmnožování a Úmrtnost a dožití by měly následovat až po sekcích Linání, Plavání a potápění a Potrava (nejprve chování, pak rozmnožování a nakonec úmrtnost/dožití).
  • Vyřešeno Tak jsem dal nakonec jen tu úmrtnost, snad OK. Mi to přijde logické teď ta posloupnost - rozmnožují se, porodí mláďata, línají, potápí se (za potravou), kapitola o tom, jaká že to ta potrava je, umřou. --Podzemnik (diskuse) 30. 3. 2021, 11:45 (CEST)
• Denní cyklus mimo období rozmnožování? Spí na vodě? Kolik hodin denně?
  • Komentář Maličko jsem doplnil, nicméně jsem dosud bohužel nenarazil na to, že by se ten spánek někde více rozebíral. Hodně byl studován u rypoušů severních, a tak se asi tiše předpokládá, že to tak bude u i rypoušů sloních. --Podzemnik (diskuse) 1. 4. 2021, 11:06 (CEST)

Samice a porody

• Samice hrají v procesu bojů samců pouze minimální úlohu – nemohou si „vybrat“, do jakého harému budou nakonec patřit. – To by chtělo rozvést. Jádro pudla je v tom, že se rypoušice mezi porodem a pářením přesouvají jen minimálně, takže téměř vždy se páří v harému, kde porodí (viz uvedený zdroj, strana 217 v periodiku / strana 12 v pdf). A logicky pak má klíčový význam lokalita: tam, kam připlave rodit velké množství samic, má dominantní samec příležitost vytvořit si velký harém, kam připlave samic jen pár, bude harém malý. Samci se pochopitelně snaží obsadit co nejvýhodnější lokalitu.
  • Vyřešeno OK, doplnil jsem a upřesnil. --Podzemnik (diskuse) 1. 4. 2021, 11:06 (CEST)

Mláďata

• Učí někdo (například matky) ty mláďata potřebným návykům (potápění, lovecké techniky atd.)? Nečekal bych, že všechno zvládnou/na všechno přijdou sami.

--Vachovec1 (diskuse) 28. 3. 2021, 22:21 (CEST)

• • Komentář Na to jsem taky nenarazil, že by to ty matky svá mláďata učily. Vypadá to, že to budou mít vrozené, podobně jako kiviové, kteří po narození za pár hodin vylezou z nory a jdou si v podstatě sami hledat potravu. Jako čerstvý otec mohu takové chování jedině závidět. --Podzemnik (diskuse) 1. 4. 2021, 11:06 (CEST)

Komerční lov

• Komerční lov rypoušů povětšinou skončil v prvním desetiletí 20. století a většina populací se rychle zotavila na svou původní velikost. Na Jižní Georgii lov rypoušů pokračoval až do roku 1964. – Proč skončil a proč na Jižní Georgii pokračoval až do roku 1964? --Vachovec1 (diskuse) 29. 3. 2021, 20:18 (CEST)
  • Vyřešeno Rozepsal jsem, snad lepší. --Podzemnik (diskuse) 1. 4. 2021, 11:06 (CEST)

Reference

• Koukám, že řada refů nabízí pouze klikatelné DOI, nikoli přímý link na zdroj. Prošel bych to, a kde DOI vede jen na shrnutí (Abstract) a není tam zřejmý link na plnou verzi, zkusil bych to hodit do Google Scholaru, jestli to nevyhodí link na volně dostupnou plnou verzi.

--Vachovec1 (diskuse) 28. 3. 2021, 23:22 (CEST)

• • Komentář Tímhle si úplně nejsem jist. DOI by mělo vždy vést na jakousi domovskou stránku článku, resp. stránku článku na webu vydavatele. Link bude vždy funkční a z hlediska copyrightu to je OK - vydavatel článek buď zpřístupní, nebo ne. Ty volné verze jsou často na webech, kde když link umře, tak tu budeme mít mrtvý link, tzn. musí se to ručně udržovat. Článek kam směruje DOI se třeba přesune na novou URL, ale DOI link je pořád stejný a vydavatel se postará o redirect. Na ty „volné“ weby, resp. weby, kde je článek volně dostupný (jiné než kam vede DOI) typu Researchgate nebo Academia je spousta kritiky, nejsem si úplně jist, jak moc to je korektní na ně odkazovat; občas taky obsahují autorskou verzi článku místo vydavatelovy apod., viz třeba Academia.edu#Criticism či ResearchGate#Criticism. Uvádění pouze DOI je standard v APA či Harvardských citacích. --Podzemnik (diskuse) 30. 3. 2021, 11:45 (CEST)

@Vachovec1: Díky za recenzi, nějak jsem se s tím snad popral. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 1. 4. 2021, 11:06 (CEST)

Whitesachem

Díky za pěkný a rypoušovsky masivní článek. Něco jsem upravil sám (styl, interpunkce, chybky), mám jen pár věcí na dovysvětlení:

• 1) Úvod a pak Ohrožení: "V budoucnu však rypouše ovlivní změny klimatu." To se ví opravdu jistě? Lehce jsem si prošel uvedený zdroj a nic takového jsem tam nenašel - je o mapování kolonií pomocí dronů.
  • Vyřešeno OK, celé jsem to přepracoval / rozšířil a dal jsem tomu samostatný odstavec. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 10:40 (CEST)
• 2) Několikrát se hovoří o tom, že rypouši vydrží dlouho nepít (v období rozmnožování i línání). Jak tedy získávají vodu na souši? Štěpením tuků? Když jsou na moři, pijí mořskou vodu a umějí vylučovat sůl? Nebo mořskou vodu nepijí?
  • Vyřešeno Doplnil jsem. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 11:32 (CEST)
• 3) Jak to má dominantní samec s pářením u větších harémů? Snaží se spářit s co nejvíce samicemi nebo jen s vybranými. Docela by se nadřel, kdyby měl obskočit třeba 300 nebo 1000 samic. Ví se to? Ty výzkumy z poloostrova Valdés na 50 mláďatech z jednoho harému - nepíšou tam, kolik v tom harému bylo celkem samic?
  • Vyřešeno Čísla k těm harémům o 1000 rypoušic jsem nedohledal, to podle mě ani nebudou, protože takové harémy jsou skutečně výjimkou. Doplnil jsem ale data o kopulační frekvenci pro Jižní Georgii. K plnému znění článku z Valdésu bohužel nemám přístup, tak snad ten text dostatečnou informační hodnotu pro ponechání i v této podobě. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 13:10 (CEST)
• 4) Období línání: "Období línání je pro rypouše energeticky extrémně náročné a rychlost jejich metabolismu je zhruba 2–3krát vyšší než v době odpočinku. Za účelem minimalizace energetických ztrát setrvávají rypouši po celou dobu línání na souši, takže celý měsíc nejedí. I tak dochází k výraznému úbytku jejich tělesné hmotnosti následkem vysokého energetického výdeje, který je potřeba k tvorbě nové srsti a kůže." Zde je smotaná příčina a následek. Línají na souši, aby minimalizovali energetické ztráty, ale tím vlastně nemůžou lovit a tedy své energetické ztráty zvyšují? Chtělo by to trochu upravit.
  • Vyřešeno OK, snad lepší. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 10:40 (CEST)
• 5) Úmrtnost a dožití: "Ve věku 12 let samci konečně dostanou reálnou šanci stát se alfa samci a vládnout harému, čímž si zajistí výhradní právo na kopulaci se samicemi v harému." Podle předchozích informací se toho však dožije evidentně naprosté minimum samců. Jsou nějaké údaje, jak dlouho si ho pak dokáží udržet? Záznamy o věku nějakých dominantních samců?
  • Komentář Tak tak, ta úmrtnost tam je extrémně vysoká. Ona ta dominance nad harémy se řeší od píky každé období říje; v jeho průběhu také může dojít k obmněně, tak by se to asi těžko vědcům kvantifikovalo. Konkrétní čísla tam jsou v té sekci Úmrtnost a dožití. Ono to jsou průměry, které se navíc beztak budou lišit podle výzkumu a subpopulace, čili tam by bylo asi těžké vyvozovat nějaké obecnější závěry. Je tam nicméně "Např. na ostrově Macquarie se pouze 2,6 % samců dožilo věku 10 let", čili z tom ta klíčová informace je ta, že 12 let se skutečně dožije jen minimální procento samců. Těch 12 let je nicméně "typický" věk dominance, klidně samec může ovládnout harém již dříve. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 13:10 (CEST)

Jinak mimo recenzi: paradoxně můžeme poděkovat ropnému průmyslu za to, že zachránil velryby a některé ploutvonožce - zvláště právě rypouše - před vyhubením, protože ten lov kvůli tuku v 19. století byl fakt masakr. Díky ropě se oleje začaly získávat chemicky... Obecně 19. století a první polovina 20. století bylo z hlediska mnohých zvířat naprosto příšerné období, doslova genocida. Whitesachem (diskuse) 4. 4. 2021, 17:00 (CEST)

@Whitesachem: Vřelé díky za přečtení, postupně se tím prokoušu. Jak si tak čtu o kytovcích trochu, tak některá ta čísla jsou hodně zdrcující, až se divím, že to většina kytovců a ploutvonožců přežila. --Podzemnik (diskuse) 5. 4. 2021, 10:40 (CEST)