Diskuse:Rosamund Pikeová

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Kacir v tématu „TBA

Článek byl přesunut na nepřechýlený tvar a odůvodnilo se to google testem. Na WP však rozhodují především věrohodné zdroje, a googletest je snad až poslední kritérium, když vše ostatní selže. Konstatuji, že se mi nepodařilo najít žádný spolehlivější profesionální zdroj na Rosamund Pike, zato na tvar Pikeová máme iHned, Cinema a Novinky potažmo Právo. Připouštím, že blogy a databáze obvykle nepřechylují, ale zde bychom se měli řídit podle jazyka, který prošel korektornou. Prosím tedy, aby ti, kdo požadují nepřechýlení, to buď doložili větším počtem stejně kvalitních zdrojů na "Pike", nebo článek nechali s přechýlením.--Ioannes Pragensis 20. 12. 2010, 16:27 (UTC)

K přechýlení: Na Wiki se řídím doporučením, často přechyluji hesla na -ová (občas kritizován nepřechýleným Faiglem :), toto příjmení však jde proti doporučení, v němž stojí: „Přechylovat ženská jména by se obecně mělo, pokud to nejde proti zřetelně nejrozšířenějšímu použití nebo vyslovenému přání nositelky… “ (mnou zvýrazněno). Pokud dobře vidím tak G-cs test je v poměru 10:1 pro nepřechýlenou formu, tedy jedná se o zřetelně nejrozšířenější použití. BTW lze formu Pike nalézt na aktuálně.cz, bakalářské práci MU v Brně či iDNES.cz stejně jako na Novinky.cz. Jsem pro přechylování, ale zde i s nepřechýlenými profily na CSFD a Fdb.cz si nemyslím, že primární přechýlená forma odpovídá doporučení… (upozorňuji, že to pro mě není důležité téma, takže nelpím na konkrétní primární formě). --Kacir 20. 12. 2010, 17:23 (UTC)
Souhlasím, že je třeba nepřechylovat v případě, kdy je nepřechýlení více rozšířené (Piaf, Garbo a řada jiných). Nicméně nesouhlasím, že by se to dalo zjistit googletestem, protože jde o rozšíření v rámci kvalitních textů, které prošly jazykovou korekturou (knihy, noviny, časopisy, profesionálně dělané weby), nikoli rozšíření po blozích a podobně. Je potřeba si najít nejdříve místa, kde se o dotyčné píše v seriózních zdrojích, a pak teprve počítat výskyty. Google se bohužel podle všeho nedá nastavit tak, aby bral jen seriózní zdroje. Podívejte se třeba na tohle: když dám na českém webu Googlu hledat "výjimka", vyjde 489 000 výskytů; správné "výjimka" dá jen 177 000, tedy méně než polovinu. Nebo "himalájský" 245 000 a správné "himálajský" jen 32 500, tedy cca osminu. (Ale vždycky tu správnou variantu poznáte podle toho, že tam vyskáčou dopředu seriózní noviny, i když celkový počet výskytů je nižší - stejně jako u Rosamund Pikeové, myslím.) Závěr je jasný: český web píší lidé, kteří o češtině mnoho nevědí, a jejich výplody shromážděné Googlem se nedají brát jako závazné jazykové pravidlo. Což se bohužel týká i bakalářských prací, které také neprocházejí jazykovou korekturou. (Ke Goglu blíže vizte en:WP:GOOGLETEST - Vy umíte anglicky, ne? Přečtěte si to, je to zajímavé.)
Navíc v případě přechylování jmen cizinek platí "Kromě uvedených tradičních a racionálních hledisek hraje roli ještě heslovitý charakter textu." (Wikipedie:Přechylování ženských jmen) A to jsou právě ty případy, které jste odkázal na iDnes.cz a Novinky.cz: jméno se tam uvádí jen v heslovitém výčtu herců, nikoli ve větném kontextu, a tudíž je z praktických důvodů nepřechýleno.
Když to shrnu, Vaše argumenty podle mého názoru jsou založeny na správné představě (řídit se převažující praxi), ale špatně dovedeny do konce, a tudíž nepřesvědčivé. Zdravím,--Ioannes Pragensis 20. 12. 2010, 19:51 (UTC)
Zde je pravděpodobně rozpor mezi očekávatelným názvem článku, a to i jménem osoby, který Wiki preferuje a možným správným, respektive preferovaným názvem v „kvalitních textech“. Domnívám se, že Pike je příkladem očekávatelného názvu, ale v podstatě s Vaší analýzou souhlasím. Z mé strany uzavírám: Nejsem proti přesunu na Pikeová, ovšem sám bych tento název z hlediska očekávatelnosti názvu nepreferoval. Chcete-li, přesuňte. --Kacir 20. 12. 2010, 22:45 (UTC)
To je fakt, to mě ještě nenapadlo :-) Je možné, že v některých případech dokonce bude nejočekávanější varianta názvu článku ta, která je vyloženě nekorektní nebo se příčí NPOV. Ale určitě bych vždy dával přednost správnosti před očekávaností a řešil to přesměrováním. Hezký den,--Ioannes Pragensis 21. 12. 2010, 07:55 (UTC)
Jo, asi jako u Jerjomenka že? --Silesianus 21. 12. 2010, 09:00 (UTC)
Češtinářská správnost = to, jak o tom píší v Pravidlech, veřejných dokumentech, knihách, novinách atd. Takže Jeremenko (vžilo se to už v roce 1945), a ne korektní vědecký přepis z cizího jazyka (Jerjomenko). Takových příkladů je víc, třeba Konfucius (a ne Kchung-fu-c'), Geronimo (a ne Goyathlay) a tak podobně.--Ioannes Pragensis 21. 12. 2010, 09:09 (UTC)
Mýlíte se, "konkrétní vědecký přepis" by se prováděl transliterací a vypadalo by to takto - Erëmenko (podle nejnovější ČSN ISO 9 (010185). Nevědecký přepis za pomocí transkripce podle dnešních pravidel (a né těch používaných roku 1945) je Jerjomenko. Prostě správně nebo očekávatelně podle toho, kde se mi to víc líbí... --Silesianus 21. 12. 2010, 09:14 (UTC)
Dobře, tedy ne korektní, ale libovolný jiný přepis, ať podle ČSN nebo čehokoli jiného. Zkrátka a dobře, když se vžije třeba i nějaká podivnost jako spisovná, tak je spisovná, protože jazyk je čirá konvence. Nejde o to, co se mi víc líbí (mně by se také víc líbilo Jerjomenko, protože je to přesnější přepis), ale co se používá. Když jdu po jisté ulici v Praze, tak jsou tam cedule "Jeremenkova", a dokud tam budou viset, tak by to tu na Wikipedii mělo být stejně. Až je změní, můžeme přesouvat články i my. A totéž s přechylováním, dokud se v recenzích v Lidovkách a MF Dnes bude nějaká herečka přechylovat, měla by být i tady přechýlená, a až s tím přestanou, tak můžeme i my. Vidíte že používám pořád stejné kritérium, stejnou optiku, a to optiku vytříbené jazykové praxe bez svévolných inovací. Jako encyklopedie máme za úkol odrážet svět včetně jeho jazyka, a ne s ním experimentovat či ho zkoušet měnit. Howgh.--Ioannes Pragensis 21. 12. 2010, 10:03 (UTC)
Kolik višní, tolik třešní... --Silesianus 21. 12. 2010, 10:24 (UTC)

Prosím Vás nepřechylujte, měli bychom používat originály ne češtinářské patvary. Zcela podstatné by mělo být, že se ta žena jmenuje Rosamund Pike, čeština nemůže být ospravedlněním pro přejmenovávání lidí. --Elm 21. 12. 2010, 18:08 (UTC)

Mimochodem pořád mi uniká vztah mezi očekávaným názvem a věrohodnými zdroji. --Elm 21. 12. 2010, 18:09 (UTC)
1. Prosím Vás přechylujte, měli bychom českou encyklopedii psát česky, tedy ohýbat slova podle české gramatiky a netvořit patvary podle gramatických pravidel jiných jazyků. 2. Zřejmě se u očekávaného názvu neuvažuje úzus zdrojů neznajících češtinu. --Jann 21. 12. 2010, 18:37 (UTC)
@Elm: vztah mezi očekávaným názvem a věrohodnými zdroji: očekávaný název je nutno (stejně jako vše ostatní) doložit, a jak jinak než věrohodnými zdroji. To znamená jak se o daném předmětu píše v Pravidlech, popř. v seriózních knihách a periodikách.
A přechylování nelze chápat jako přejmenování, je to prostě přidání koncovky, aby se jméno mohlo skloňovat. Čeština to potřebuje, protože je silně flexivní jazyk. Když pádové koncovky nejsou, vznikají dvojsmysly. Představte si, že v místnosti jsou dva manželské páry, Smithovi a Jonesovi. "Smith poslouchá Jones" by bez přechylování mohlo znamenat "Smith poslouchá Jonesovou", "Smithovou poslouchá Jones", "Smithovou poslouchá Jonesová" nebo "Smithová poslouchá Jonesovou". Bez přechýlení to nerozeznáte. Třeba angličtina si pomáhá předložkami a pevným pořadím slov ve větě, což my nemáme, takže potřebujeme koncovky. Zavrhnout skloňování znamená dost silně ochudit výrazové možnosti a riskovat nedorozumění, a proto se doporučuje v češtině přechylovat.--Ioannes Pragensis 21. 12. 2010, 19:23 (UTC)
@Jann: Přijmeme-li vaší logiku, pak by měli asi na en wiki argumentovat tím, že angličtina nezná písmeno š, přesto mají anglicky nezprzněný originální en:Krkonoše místo Krkonose. Jenže na en wiki jsou multikulturně uvědomělí a necpou arogantně svá gramatická pravidla na názvy (lidí, geog. útvarů atd.). @Ioannes: "Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal." a to se jistě nezjišťuje věrohodnými zdroji, ale zcela logicky očekávatelnost má vztah jen k kvantitě zdrojů, nikoli ke kvalitě. Mám pocit, že právě v nějakém článku argumentoval Silesianus věrohodností, vy jste však očekávatelností, role se prohodily? --Elm 23. 12. 2010, 11:50 (UTC)
@Elm: Nikoli, očekávatelnost má vztah i ke kvalitě. Jako všude na Wikipedii se i zde berou v úvahu jen kvalitní, věrohodné zdroje. Kdyby tomu bylo jinak, tak tu nejspíš máme článek Himaláje a nikoli správné Himálaje, udělejte si schválně googletest. V tom je můj postoj stále stejný. A co se týče Vašeho názoru na údajné "prznění" v angličtině (správněji: používání exonym), tak si všimněte třeba článku en:Prague a uvidíte, že anglická WP exonyma používá rovněž, pokud je angličtina má zažitá.--Ioannes Pragensis 23. 12. 2010, 11:58 (UTC)
(s ed.konfl.) Spor se vede o písmena nebo o přechylování? Proti cizím písmenům jsem nic neřekl. Pokud jde o ohýbání slov, tak na en wiki zas až tak multikulturně uvědomělí nejsou, a používají výhradně anglickou gramatiku. Vašimi slovy "arogantně cpou svá gramatická pravidla na názvy lidí", třeba píšou Havel's mother ... místo správného nezprzněného originálního Havlova mother... :-) --Jann 23. 12. 2010, 12:10 (UTC)
Očekávaný název je často zároveň nepřesný (platí to pro diskutované názvy, resp. kdyby to tak nebylo, tak se o tom nediskutuje; ovšem to není tento případ). Očekávaný název je součástí „lidové“ kultury, proto je nesmysl, když Ioannes tvrdí „i zde [se] berou v úvahu jen kvalitní, věrohodné zdroje“, naopak k zjištění očekávaného názvu slouží dobře použitý Google test, tam kde to jde Český národní korpus atd. Přechylování/nepřechylování není ovšem typický problém očekávatelnosti názvu, ale pokud na Googlu převažuje nepřechýlení, není Pike také „slavná herečka“[1], případně nějaká jakoby obchodní značka. --marv1N 23. 12. 2010, 13:01 (UTC)

Jsem rozhodně proti přechýlení. Myslím, že Kacíř to zdůvodnil dostatečně. Co se Ioannovy argumentace týká, v doporučení se nepíše nic o zdrojích, které by snad měly býti hodnotnější, ale o tom, že má být zvoleno nejrozšířenější rozšíření. Nejrozšířenější je nepřechýlený tvar, ergo nepřechylovat. --Faigl.ladislav slovačiny 23. 12. 2010, 13:08 (UTC)

Mýlíte se, WP:EV hned na začátku říká, že "Články ve Wikipedii by měly být založeny na věrohodných publikovaných zdrojích." To je velmi obecné pravidlo Wikipedie a vztahuje se prakticky na všechen materiál v hlavním jmenném prostoru. Google test je z tohoto hlediska typický vlastní výzkum založený na velmi nevěrohodných zdrojích. Jak říkám, kdybychom ho přijali za svůj, tak musíme také Himálaj přejmenovat na Himaláje, a možná i Komunistickou stranu Čech a Moravy na Komanče.
Ideál zní, že Wikipedie by měla být encyklopedie. Kvalitní internetová "kniha" shrnující lidské vědění. A ke knize patří i literární a jazyková kultura. Ta se nedá načerpat výzkumem toho, co píší puberťáci do svých blogů, ale studiem jazyka jiných kvalitních knih.--Ioannes Pragensis 23. 12. 2010, 17:37 (UTC)
Výklad pravidla EV pro název článku je dost svérázný, nechci říct špatný, ale v praxi nepoužívaný a hlavně (dle mého) nepoužitelný. Též označení Google testu za „typický vlastní výzkum“ je dosti odvážné. Nemá cenu sem tahat nějaká přirovnání, protože většinou nesedí, to za prvé: I když tedy nesouhlasím s Vaším výkladem, nemyslím, že by bylo nutné okamžitě přesunout Himálaj na Himaláj, protože očekávaný název se musí srovnat s fakticky správným názvem (o tom jsem psal již výše; jaký z nich vyhraje je vždy otázka diskuse – člověku zůstává rozum stát nad tím, jak se do diskuse o přechylování dostaly Himáláje). Pokud mluvíte o Wikipedii jako encyklopedii, nezapomínejte, že někdy encyklopedie zavrhují přechylování vůbec (z encyklopedických důvodů). Jinak musím říct, že jsem se na Google test díval a ten počet je vcelku jednoznačný (dle doporučení „zřetelně nejrozšířenější“)... --marv1N 23. 12. 2010, 21:08 (UTC)
Proč nepoužitelný? Proč by zrovna názvy článků měly být vyňaty z všeobecného pravidla o zdrojích? A co jiného byste tedy navrhoval? Google test je evidentně špatný, protože vzorek tam zahrnuté "mluvy" evidentně nereprezentuje normální použití jazyka - jsou tam všechny možné strojové překlady, databáze, špatně jazykově zařazené webovky atd., a naopak chybí většina "seriózní" literatury, která se na web nevystavuje - jen se tím hnojem zkuste chvíli probírat a uvidíte, jakou kvalitu ten "vzorek" asi má. Je to podle mne ne o moc víc přesvědčivé, než kdybyste o správném užívání češtiny nechal rozhodovat partu ukrajinských dělníků, které náhodně najdete na nějaké stavbě.
Pro vědecké použití se k určování většinového úzu dělají takzvané jazykové korpusy, databáze, které obsahují přece jen aspoň trochu reprezentativní výběr textů, ale k nim zde jednak nemáme přístup a jednak i tam se vedou dlouhé spory, co vlastně výsledky znamenají a nakolik mají mít normativní význam. O nepřefiltrovaném Googlu ale nikdo seriózní v tomto smyslu pokud vím neuvažuje. Hezké svátky,--Ioannes Pragensis 23. 12. 2010, 21:37 (UTC)
Mimochodem, i když to není u nás závazné, je zajímavé se podívat do anglické WP: "Many points of usage, such as the treatment of proper names, can be decided by observing the style adopted by high-quality sources. Unless there is a clear reason to do otherwise, follow the usage of reliable English-language secondary sources on the subject." (en:WP:MOS) "Mnohé otázky jazykového usu, jako je zacházení s vlastními jmény, lze rozhodnout tím, že pozorujeme styl přijatý zdroji vysoké kvality. ..." (zdůrazněno mnou). To je přesně to, co tu pořád říkám. Zdroj vysoké kvality není Google, ale špičková seriózní vydavatelství, která kladou důraz na kvalitu jazyka.--Ioannes Pragensis 23. 12. 2010, 22:12 (UTC)
Názvy článků jsou kolikrát ze své podstaty neověřitelné. Je tu spoustu článků, které nemají žádný dostupný český překlad a tak je tak je to víceméně na citu pro prvního překladatele nějakého pojmu či události do češtiny. Kupř. pokud přeložím en:Johnson County War, budu mít dokázanou významnost zdroji, článek ověřen, nicméně lze předpokládat, že žádný český zdroj o tomto tématu nepojednává, český název článku tedy nemůže být ověřitelný, přestože to nijak nezpochybňuje významnost článku. A právě proto je míchání "název článku" a "encyklopedická významnost" míchání jablek s hruškami. Opakuji: "Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal." Čtenář není ten, kdo se pohybuje ve zdrojích vysoké kvality, čtenář je ten, kdo se pohybuje ve zdrojích všech možných kvalit a proto zcela zákonitě bude pro něj neočekávatelnější název ten, který je nejvíce používán. --Elm 25. 12. 2010, 11:41 (UTC)
My se tu ale bavíme o případu, kdy rozumné české zdroje jsou (vizte výše, hned první příspěvek). Kdyby žádné nebyly, tak je to samozřejmě zase jiný okruh problémů. A ano, ověřitelnost a encyklopedická významnost opravdu není totéž a ani to nikdo netvrdí. Co se týče názvu článku, tak tam hraje roli ověřitelnost, a ta se opírá o věrohodné zdroje, které však nemusejí být nezávislé ani netriviální, jak se navíc požaduje u významnosti.--Ioannes Pragensis 25. 12. 2010, 11:47 (UTC)
Elm víceméně to nejdůležitější řekl (zejména ten konec [by čtenář nejspíše čekal] vysvětluje, proč je teorie o vysokých zdrojích nepoužitelná). Ještě k tomu citátu z angličtiny; jak Pike, tak Pikeová (?) je z hlediska češtiny „proper“, takže nám moc nemůže pomoct (může pomoct třeba právě u těch Himalájí). Hezké svátky přeje --marv1N 25. 12. 2010, 16:04 (UTC)

Návrh přesunu na nepřechýlenou formu[editovat zdroj]

V tomto případě s Elmovým návrhem přesunu článku na název Rosamund Pike souhlasím. Článek jsem v této formě zakládal, a to na základě dopor. hovořícím, že přechylovat by se mělo, „pokud to nejde proti zřetelně nejrozšířenějšímu použití,“ což je právě tento případ. Formulaci „zřetelně nejrozšířenějšímu použití“ nelze vztahovat pouze na kvalitní zdroje, tedy není možné při zjišťování frekvence použití jména např. vyjímat zdroje typu ČSFD, FDb aj. --Kacir 28. 12. 2010, 16:01 (UTC)

Taktéž souhlasím s návrhem přesunu na Rosamund Pike, jedná se o rozšířenější tvar. Je smutné, že zatímco tu diskutujeme, jsou články, kde je rozšířenější tvar ještě jasnější, bez diskuse a proti platnému doporučení přesouvány na přechýlený tvar. Viz Britney Spearsová --Jowe 28. 12. 2010, 23:01 (UTC)
Souhlasím s oběma předřečníky (tedy přesun na Rosamund Pike) a jsem i pro přesun na přechýlenou verzi Britney Spears. V obou případech je nepřechýlená podoba nejrozšířenějším použitím. --Faigl.ladislav slovačiny 28. 12. 2010, 23:09 (UTC)

Naopak, Jowe, platné doporučení hned zkraje říká "Přechylovat ženská jména by se obecně mělo, pokud to nejde proti zřetelně nejrozšířenějšímu použití." U Britney jsem to ověřoval v Lidovkách, MF Dnes i v jiných spolehlivých zdrojích se píše prakticky bez výjimek Spearsová. Z citovaného doporučení podle mne vyplývá, že přechylování je "default" a nepřechylování by v jednotlivých případech mělo být dokázáno či doloženo, a že tudíž jména, která jsou nepřechýlená a není v diskusi uvedeno proč, by se měla automaticky přesouvat na přechýlený tvar.

Domnívám se dále, že ve svém uvažování děláte jednu velmi spornou operaci a jednu chybu:

  1. Věříte, že při hledání nejrozšířenějšího použití neplatí WP:VZ, a že tudíž se toto použití neomezuje na spisovnou, kvalitní češtinu, ale že tam patří i slang amatérských bloggerů, počítačové překlady a databáze či databázím podobné seznamy. To je silně sporné, protože podle mého přesvědčení by Wikipedie měla ideálně být psána spisovnou češtinou nejvyšší kvality. Nejsme přece Necykloepdie, ale snažíme se o vybudování autoritativní encyklopedie. Můj ideál je, že nejlepší naše články by měly být takové, že je bude možno beze změn otisknout v knize vydané seriózním vydavatelem - ale ukažte mi seriózního vydavatele, který dnes bude tisknout věty jako "Spears se narodila".
  2. I kdybychom připustili, že Wikipedie má při pojmenování používat opravdu doslova "nejrozšířenější" použití jazyka, tj. v podstatě hovorovou češtinu, tak se hluboce mýlíte, pokud se domníváte, že tento nejrozšířenější úzus zjistíte googletestem. Google jednak odráží jen to, co je na internetu, a jistě tušíte, že jazyk např. starší generace tam bude obsažen jen velmi omezeně, zatímco jazyk náctiletých nebo jazyk strojových překladačů nadproporcionálně; a dále si snadno ověříte, že Google ani nedokáže zdaleka vždy správně zařadit stránku k jazyku, v němž je napsána, a tudíž do češtiny zařazuje i stránky nebo kouksy textu psané cizími jazyky.

Nemám chuť se s Vámi zde dále přít o jméno jedné hvězdičky druhého či třetího řádu. Vrtá mi hlavou, jak můžete zastávat tak zvláštní názory na češtinu, když se tento předmět probírá na všech školách s poměrně velkou časovou dotací. Ale to už by byla asi otázka na náš vzdělávací systém, který sice učí seznamy Hálkových básnických sbírek, ale příliš nevytváří cit pro jazyk ani schopnost o jazyku přemýšlet jako o systému. V každém případě setrvávám na názoru, že Wikipedie má zásadně používat spisovnou formu jazyka a že statistiky používání slov se nedají dělat Googlem, a budu se snažit v příhodnou dobu tyto zásady nadále prosazovat.--Ioannes Pragensis 29. 12. 2010, 08:37 (UTC)

Ioannes má v jedné věci pravdu: když například kouknu na internet, jak se skloňují římská jména, hemží se to tam tvary Vipsaniuse, Valense, Nera atd., i když správné skloňování je Vipsania, Valenta a Nerona. I na českou Wikipedii jsou tyto tvary vkládány a já je tvrdošíjně opravuji. Myslím, že bychom přechylovat měli, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Jirka O. 29. 12. 2010, 10:04 (UTC)

Není v žádném případě pravda , že ve spolehlivých zdrojích se píše prakticky bez výjimek Spearsová. Důkazem budiž vyhledávání na serverech IDnes, kde je výskyt Spearsová - Spears téměř vyrovnaný. Vytvářet iluzi, že tvar Spears používají převážně jen bloggeři či strojové překlady je vážně zbytečné. --Jowe 29. 12. 2010, 11:13 (UTC)

Podobně Lidovky [2] a [3]. Čili Spears není "zřetelně nejrozšířenější použití" a proto je podle doporučení správné Spearsová. --Jann 29. 12. 2010, 11:38 (UTC)
"Zřetelně nejrozšířenější použití" neznamená "Zřetelně nejrozšířenější použití ve zpravodjských serverech". Uvedené odkazy jen dokazují nepravdivost tvrzení kolegy Ioanna, který tvrdí, že U Britney jsem to ověřoval v Lidovkách, MF Dnes i v jiných spolehlivých zdrojích se píše prakticky bez výjimek Spearsová. Doporučení neříká nic o tom kde má být nejrozšířenější použití, proto by se mělo brát nejrozšířenější použití všude v psaném textu, o čemž nám přibližně vypovídá Google test, kde je poměr Spearsová/Spears cca 1:10. A že to není zcela zásluhou jen blogů a ostatních "nekvalitních" testů dokazuje i časté používání tvaru Spears v "kvalitních" textech. --Jowe 29. 12. 2010, 12:01 (UTC)
Milý Jowe, nezlobte se, prosím, je mi to trapné, ale musím konstatovat, že i vyhledávat se musí umět. Pokud hledáte počet výskytů přechýleného jména, tak nestačí vyhledat jen tvar "Spearsová", ale musíte také zadat "Spearsové" a "Spearsovou", a vyloučit pak opakující se nálezy (v jednom textu může být i více různých tvarů). Jakmile totiž máte koncovku "-ová", jméno se dá skloňovat a může se vyskytovat ve všech pádech. Pokud to uděláte, dostanete trochu jinou statistiku. Zdravím,--Ioannes Pragensis 29. 12. 2010, 14:30 (UTC)
Milý Ioanne, máte pravdu příjmení může být v různých pádech a bez nich dostaneme trochu jinou statistiku, ne však nijak markatně se lišící. Nicméně svým příspěvkem jsem chtěl především říct, že vaše konstatování U Britney jsem to ověřoval v Lidovkách, MF Dnes i v jiných spolehlivých zdrojích se píše prakticky bez výjimek Spearsová je nepravdivé. Máte pravdu, že vyhledávat se musí umět, svým tvrzením o tom že spolehlivé zdroje bez vyjímek používají tvar Spearsová však dokazujete, že je umět a umět. --Jowe 29. 12. 2010, 14:47 (UTC)
Máte pravdu, i já jsem se unáhlil a použil příliš silné slovo. Nedělal jsem si pořádnou statistiku za delší období, jen jsem se podíval na pár prvních nálezů a náhodou tam jednoznačně převažovalo přechylování. Omlouvám se. Správnější by tady bylo říci něco jako "Přechylování je v seriózních novinách zcela běžné, byť se často vyskytují i nepřechýlené podoby. Vzhledem k Wikipedie:Přechylování ženských jmen, bod 1, by se tedy mělo na Wikipedii přechylovat." Zdravím,--Ioannes Pragensis 29. 12. 2010, 15:29 (UTC)
No já bych neopomíjel ani bod 7. Na ten se tu často při zcela nahodilém a nesystematickém přesouvání zapomíná. Stačilo by třeba začít u případů poměrně jasných (např. Jill Tarter) a ty problematické a na hraně jako jsou známé herečky a zpěvačky, kde je jméno jako určitá obchodní značka, ponechat k širší diskusi. --Jowe 29. 12. 2010, 16:40 (UTC)
Myslím, že s tou nahodilostí a nesystematičností jste uhodil hřebík na hlavičku, Jowe. Ale nevím, kdo by se tím měl a hlavně chtěl zabývat nějak systematicky. Vypadá to, že si tím člověk zrovna velkou popularitu u ostatních wikipedistů nezjedná, protože zde zřejmě existují dost polarizované názory na tuto oblast.--Ioannes Pragensis 29. 12. 2010, 17:20 (UTC)
Jistě, pokud budeme přesouvat jména jako Britney Spears, Whitney Houston, Meg Ryan, která jsou u nás v nepřechýleném tvaru velmi zakořeněná, přispěje to jen k větší polarizaci názorů. Pokud začneme s přechylováním méně známých a méně zakořeněných jmen určitě k tomu tak velký odpor nebude. Je jich v Kategorie:Ženy velmi mnoho. --Jowe 29. 12. 2010, 17:34 (UTC)

Jednoznačně přechylovat[editovat zdroj]

Kolega Ioannes Pragensis má ve všech svých zdůvodněních 100% pravdu podpořenou Pravidly čes. pravopisu a celou řadou dalších normotvorných publikací pojednávajících o českém jazyce. Měli byste, kolegové, zapomenout, že jste dětmi internetu a globalizace, a vzpomenout si, co vám vštěpovali ve škole při hodinách mateřského jazyka. A mimochodem @ kolega Faigl - Golda Meirová se přece také přechyluje, tak kde je problém?--Feťour 29. 12. 2010, 18:10 (UTC)

Kolego problém je v tom, že v doporučení, které je napsané podle dopisu z ÚJČ AV ČR stojí: Přechylovat ženská jména by se obecně mělo, pokud to nejde proti zřetelně nejrozšířenějšímu použití. Nevím co vštěpovali a v jaké době vám, ale mě rozhodně ne, že každé příjmení se musí přechylovat. --Jowe 29. 12. 2010, 18:29 (UTC)
Holt za Rakouska se na na češtinu jinak dbalo ☺. A pokud jde o to nejrozšířenější použití, dovolím si domnívat se, že v ÚJČ rozhodně neměli na mysli počet výskytů vyhozený Googlem, ale spíš výskyty ve smyslu, jak jej obhajuje kolega Ioannes. Ale to je pořád dokola.--Feťour 29. 12. 2010, 19:08 (UTC)

TBA[editovat zdroj]

@Dee123cz: Ahoj, díky za kvalitní aktualizace. Jen technická: Nejlépe je vůbec nepřenášet zkratku "TBA", protože vyžaduje aktualizaci článku v budoucnosti, s hrozbou, že zde zkratka bude viset měsíce či roky a v podtsatě řadě čtenářů tři písmena nic neřeknou. Pokud už by musela být přenesa, pak pomocí českojazyčné šablony {{tba}} --> bude oznámeno. Měj se.--Kacir 17. 3. 2018, 00:28 (CET)Odpovědět