Diskuse:Referendum na Slovensku 2015

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 9 lety od uživatele Bazi v tématu „Kritika a kontroverze

Se to nepřeložilo cele...--Jenda H. (diskuse) 6. 2. 2015, 23:00 (CET)Odpovědět

Název[editovat zdroj]

Ten stávající úřední název je podle mě nicneříkající, navrhuji přesun např. na Slovenské referendum o ochraně rodiny, případně jiný název, který by více odpovídal tomu, jak se o referendu mluví.--Ladin (diskuse) 7. 2. 2015, 23:03 (CET)Odpovědět

Pokud na Slovensku jiné referendum letos nebude, tak nevidím v názvu článku problém. Naopak propagandistický název "o ochraně rodiny" mi připadá jako neencyklopedický. O tom, že by údajná snaha o "ochranu rodiny" jakkoli souvisí s omezením práv homosexuálů se dá úspěšně pochybovat. --Kreator007 (diskuse) 7. 2. 2015, 23:14 (CET)Odpovědět
Abychom se pokud možno vyhnuli těmto interpretacím, je ještě možnost Slovenské referendum o rodině? Stávající název referendum časově řadí do roku 2015, což je sice hezké, ale přece jenom to není až tak důležité, podle mě je důležitější obsah referenda. A kdybych k tomu měl použít nějaké pravidlo wikipedie, pak nejspíše to o očekávaném názvu. --Ladin (diskuse) 7. 2. 2015, 23:27 (CET)Odpovědět
Myslím, že bude těžké najít lepší název než ten současný. 2 otázky se týkají homosexuálů a jejich práv, jenže třetí je zase jinde. spíš o školní výchově. Je to fakt referendum o rodině, když se ptá na omezení práv homosexuálů a na účast na školní výchově? Podle mého ne. Podle mého je to jen propaganda iniciátorů referenda. A nemyslím, že bychom jejich spin měli vkládat do názvu článku. Přemýšlel jsem nad výstižným názvem, ale zatím jsem na nic nepřišel. --Kreator007 (diskuse) 7. 2. 2015, 23:52 (CET)Odpovědět
Myslím, že ty rodinné přídomky opravdu moc nesedí, jsou spíš důsledkem prezentace iniciátorů referenda, ale podporují jejich POV. Souhlasil bych s případnou úpravou slovosledu: Slovenské referendum 2015. Jinak současné pojmenování zásadní vadou netrpí, pokud už letos nebude vyhlášeno žádné jiné. Mohly by snad jen vzniknout pochybnosti, jestli by pod takový název nepatřila referenda vyhlášená na nižší než celostátní úrovni. --Bazi (diskuse) 11. 2. 2015, 15:34 (CET)Odpovědět

Nevím, jestli na Slovensku mají i místní referenda, v takovém případě se asi na Slovensku koná každoročně víc referend. Každopádně u jednodenních událostí bych v názvu článku preferoval celé datum, když už - americké 11. září také známe víc podle data než podle roku. Když se podívám na interwiki, náš nynější název je víceméně kopií názvu slovenského článku a odpovídá většině jazyků, anglický a katalánský článek zužují tématiku jen na první otázku a to ještě nepřesně (ve skutečnosti se otázka týkala i polygamních svazků atd.), korejský název nedokážu posoudit. Název Slovenské referendum o ochraně rodiny nepodporuji – je velmi sporné, jestli ty otázky mají něco společného s ochranou rodiny. Slovenské referendum o rodině je přijatelnější název - rodiny se všechny tři otázky týkají nesporně, bez ohledu na to, jaký názor na referendum a jeho otázky máme. --ŠJů (diskuse) 16. 2. 2015, 01:26 (CET)Odpovědět

Také jsem toho názoru, že se všechny otázky referenda týkají rodiny, a také mi už v minulosti na slovenské Wikipedii přišla identifikace rokem (dokonce i na volebních urnách, jak jsem viděl na fotografiích) nešťastná, tím spíše jde-li o oficiální název, protože je teprve únor a zákon tuším neříká, že referendum může být v daném roce pouze jedno. Myslím si, že na „rodině“ jako tématu by se mohli shodnout jak lidé odpovídavší „ano“, tak i lidé (většinou jen hypoteticky, kvůli nabádanému bojkotu) odpovídavší „ne“. V celé této společenské diskuzi jde o to, jak má stát chápat rodinu a věci související – jedni „chrání“ dosavadní pojetí (a „brání“ se snahám o změnu významu souvisejících výrazů), druzí „bojují“ za rozšíření pojmů (a s tím souvisejících právních úprav) na něco, co se pod nimi dosud nechápalo/nechápe. --Blahma (diskuse) 19. 2. 2015, 00:12 (CET)Odpovědět
Pokud se ovšem i na těch urnách užívá k identifikaci rok 2015, pak to je tím spíš argument k použití i v názvu článku. Kdyby bylo na urnách "Referendum o rodině", byl by to argument pro takový název. Jestli se nám to zdá nešťastné, to je věc jiná, Wikipedie by měla odrážet realitu. --Bazi (diskuse) 19. 2. 2015, 00:31 (CET)Odpovědět
Já mohou zopakovat svůj nesouhlas. Podle mého jde o nesourodé otázky (viz můj koment výše). Jejich nejnižším společným jmenovatelem jsou podle mého lidská práva a nikoli rodina. A i to jenom s přivřenýma očima. Myslím, že bych WP neměla "naskakovat" na argumentaci ani jedné ze stran sporu o referendum. Nevidím žádný relevantní důvod měnit neutrální pojmenování. Pokud na Slovensku proběhnou letos lokální referenda, lze je identifikovat místem a rokem. --Kreator007 (diskuse) 19. 2. 2015, 08:42 (CET)Odpovědět

Další možnost je vzít si hlavní diskutované téma referenda, což podle mě byla adopce stejnopohlavními páry a upozadit odstatní otázky, které nehráli takovou roli. Tak to pojali na en.wiki. V češtině mi to ale nezní příliš dobře, nevím třeba někoho vhodná formulace napadne. Vzhledem k tomu, že to prozatím na shodu ohledně přejmenování nevypadá a stávající nicneříkají název až tak nevadí, odstranil jsem šablonu z úvodu článku, ať tam nestraší.--Ladin (diskuse) 1. 3. 2015, 23:09 (CET)Odpovědět

Kategorizace[editovat zdroj]

@Jan Fial, Jowe: K úvahám o kategorizaci článku bych dodal, že pokud např. považuje referendum za diskriminaci jedna z názorových stran, pak je to samozřejmě legitimní názor, ale nikoli fakt. Je lepší kategorizovat neutrálně jen na základě (zdrojovaných) nezaujatých analýz a hodnocení. Jinak by bylo možné, aby opačná názorová strana prosazovala rovněž kategorizaci typu „Ochrana rodiny“, „Kultura smrti“ apod. To by nemuselo být moc šťastné. --Bazi (diskuse) 11. 2. 2015, 16:03 (CET)Odpovědět

Má kategorizace Diskriminace LGBT osob a Sexismus vychází z následujících: V referendu se narozdíl třeba od Irského referenda nerozhoduje o rozšíření práv LGBT osob, kdy se jim buď přizná právo uzavírat manželství a s ním související plná adopční práva nebo vše zůstane při starém, nýbrž se zúží. To je nádherně vidět v prvních dvou otázkách: "Souhlasíte s tím, aby se manželstvím nedalo nazývat jiné soužití než muže a ženy?" a "Souhlasíte s tím, aby HOMOSEXUÁLNÍM PÁRŮM bylo znemožněno osvojování dětí?" Z tohoto jasně vychází, že pokud by Referendum prošlo, pak by LGBT Slováci částečně přišli o svá práva, ba dokonce Slovensko by se, byť mírně, přiklonilo k homfobně-sexistické politice Ruské federace tím, že Ústavou (svým nejvyšším zákonem) jasně vedlo heteronormativní politiku, nýbrž by Ústava homoparentalitu nepřipouštěla. Na základě tohoto tuto stránku kategorizuji jako Diskriminaci LGBT osob a Sexismus.
Jan Fial (diskuse) 1. 3. 2015, 23:52 (CET)Odpovědět
Své argumenty jsem předložil a přidal šablonu dvě verze. Čekám na vyjádření.
Jan Fial (diskuse) 2. 3. 2015, 10:10 (CET)Odpovědět
Kategurizujete jen na základě vlastní analýzy a hodnocení. To je zcela nepřípustné. --Jowe (diskuse) 2. 3. 2015, 10:45 (CET)Odpovědět
Zde bychom měli vzít v úvahu doporučení Wikipedie:Encyklopedická významnost#Významnost pro zařazení do kategorie a přihlédnout taky k závaznému pravidlu Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. --Bazi (diskuse) 2. 3. 2015, 11:15 (CET)Odpovědět
Jak už jsem přeci řekl. Kladný výsledek Referenda by byl diskriminační, neboť by oficiálně zakázal LGBT osobám uzavírat sňatky a osvojovat si děti. Troufnul bych si říct, že se jednalo o jakousi softverzi hlasování o znovuzavedení Norimberských zákonů, byť ty považuji za mnohem závažnější. Nicméně Slovensko by svými ustanoveními v Ústavě otevřeně vedlo heteronormativní politiku nepovažujíc za rodinu nic jiného než svazek muže a ženy. Jsem přesvědčen, že by se jednalo o diskriminaci a státní šikanu stejně jako by v Ústavě bylo uvedeno, že svazek černocha s běloškou je nepřípustný. Jan Fial (diskuse) 2. 3. 2015, 11:37 (CET)Odpovědět
To, o čem jste přesvědčen a co si troufáte říct, není důvodem pro kategorizaci a ani to vůbec nepatří na Wikipedii. Upozorňuji vás, že Wikipedie neslouží publikaci originálních myšlenek a Wikipedie není nástrojem propagace. --Jowe (diskuse) 2. 3. 2015, 11:44 (CET)Odpovědět
Názorově s Vámi třeba i můžu souhlasit, kolego, ale jde o to, že Wikipedie nemá tvořit vlastní závěry, ale pouze odrážet realitu. Pokud jste dospěl k závěru, že bylo referendum sexistické a diskriminační, je to zcela legitimní názor, ale stále jen vlastní názor wikipedisty. Abychom dodrželi maximálně neutrální obsah Wikipedie, snažíme se vlastní názory potlačovat a vyvažovat, vizte WP:NPOV. Proto je vhodné i kategorizaci článků odvíjet nikoli jen od vlastních názorů wikipedisty, ale od skutečností doložených v článku patřičnými informačními zdroji.
Ilustrační příklad: Můžete si o kdekterém vlivném politikovi myslet, že je třeba vrah, protože nějakým svým rozhodnutím (poslat vojáky na misi do válečného konfliktu, ku příkladu) zapříčinil smrt lidí. Jako názor je to přijatelné, jako fakt nikoli. Protože ke svému názoru využíváte vlastní, subjektivní definici pojmu vrah. Společnost oproti tomu uznává definici zákonnou. A navíc, s ohledem na princip presumpce neviny lze člověka považovat/označovat za vraha až po jeho usvědčení a odsouzení. A Wikipedie společenskou realitu nevytváří, nýbrž jen odráží, takže by neměla přijímat Vaši (nebo moji) individuální definici, nýbrž jaksi společensky uznávanou. K rozpoznání, zda je osoba vrahem a zda ji můžeme takto kategorizovat, musíme doložit z věrohodných zdrojů, že byla skutečně pravomocně odsouzena. Nestačí jen názor jednoho ze svědků v soudním procesu, tím spíš nestačí názor obžalovaného, obhájce nebo žalobce, protože ti vystupují v procesu zaujatě. A nestačí ani vlastní názor wikipedisty.
Je třeba v článku doložit, že referendum považuje za diskriminační významná část společnosti (zejména ta dobře informovaná, v oboru vzdělaná a kvalifikovaná k tomuto posouzení). Pokud však existuje i neméně početná část společnosti, která zastává opoziční názor, pak by to i Wikipedie měla zohlednit a nepřiklánět se na jednu či druhou stranu. Měla by přednést oba protichůdné názorové proudy a nechat na čtenáři, aby si úsudek udělal sám. Kdybychom chtěli být opravdu korektní, ve výše uvedeném příkladu bychom museli zvolit kategorii „Osoby označované žalobcem za vrahy“ a „Osoby označované obhájcem za nevinné“, dokud by nepadl pravomocný rozsudek. --Bazi (diskuse) 2. 3. 2015, 12:54 (CET)Odpovědět
Referendum na Slovensku lze označit za sexistické a diskriminační, neboť bylo všeobecně dle vyjádření EU prohlášeno za kontroverzní, ba dokonce se debatovalo o sankcích vůči Slovensku.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/285009-adopce-deti-homosexualy-sporne-slovenske-referendum-se-odklada/ Jan Fial (diskuse) 12. 4. 2015, 23:04 (CEST)Odpovědět
Kde se ve Vámi odkazovaném článku hovoří o prohlášeních EU? Článek sám označuje referendum za kontroverzní, to je asi docela v pořádku, ale o sexismu nebo diskriminaci nehovoří, a to dokonce ani v sekci, kde cituje vyjádření Iniciatívy Inakosť (tam se hovoří nanejvýš jen o protiústavnosti). --Bazi (diskuse) 12. 4. 2015, 23:28 (CEST)Odpovědět
A nelze právě za tu protiústavnost považovat ten sexismus a diskriminaci, která je i v jejich ústavním pořádku zakázaná? Ale klidně sem dám ještě další a další odkazy.Jan Fial (diskuse) 12. 4. 2015, 23:56 (CEST)Odpovědět
http://www.webnoviny.sk/slovensko/clanok/862856-sulik-rozhodnutie-kisku-o-referende-vita-biskupi-su-v-soku/ Další zdroj: Amnesty International Slovensko za referendum ostře zkritizovala. Navíc jedna z otázek byla pro neústanost vyšrtnutá, ta která by hlasovala pro znemožnění homosexuálům uzavírat i registrované partnerství, a i ty zbylé byly nadále považovány za kontroverzní, a za nadřazování práv tradiční rodiny nad práva LGBT menšiny.Jan Fial (diskuse) 13. 4. 2015, 00:23 (CEST)Odpovědět
Vaše dovozování údajné diskriminace z domnělého rozporu se slovenským ústavním pořádkem, jakož i jiné Vaše soukromé názory, jsou pro wikipedii irelevantní, proto Vás žádám, abyste podobné POV kategorisace konečně zanechal. Nic na tom nemění ani to, že nějaký aktivista vysloví své vyhraněné politické názory. --Vavrin (diskuse) 13. 4. 2015, 10:06 (CEST)Odpovědět
A co tedy podle Vás už diskriminace je, a co jí není? Na základě čeho se domníváte, že Referendum není diskriminační? Vždyť by vedlo k ústavnímu omezení práv LGBT.http://www.sme.sk/c/7413059/proti-referendu-o-rodine-sa-budu-striedat-v-hladovke.html http://www.prezident.sk/?spravy-tlacoveho-oddelenia&news_id=195772A00:1028:9191:2832:9989:9A55:5A71:4D05 13. 4. 2015, 11:38 (CEST)Odpovědět
Za diskriminaci a možnost porušení mezinárodního práva jej považuje i Amnesty International. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/300665-slovaci-podle-amnesty-international-mohou-referendem-porusit-mezinarodni-pravo/

http://www.stopautogenocide.sk/clanky/homosexualita-lgbt---homoideologia/socialisti-a-demokrati-z-europarlamentu-odsudili-slovenske-referendum.html

Kritika a kontroverze[editovat zdroj]

Odstraněnou sekci „Kritika a kontroverze“ nebo některé jednotlivé informace z ní by bylo záhodno nejspíš včlenit do sekce „Názory a reakce“, nemá smysl ji mít samostatně, když už jsou různé názory v článku obsáhle rozebrány. Každopádně by jednotlivá tvrzení potřebovala přeformulovat do neutrální, faktické podoby. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2015, 23:56 (CEST)Odpovědět